Článek
Podívali jsme se na to, které soukromé firmy čerpají formou dotací z našich společných peněz nejvíce a kdo za těmito impérii stojí. A výsledek není překvapivý: v dotačním rybníku se v průběhu let nic zásadního nemění.
I když se politické garnitury střídají, potrubí s penězi z národních i evropských zdrojů (většinou jde o peníze z kohezních fondů EU, Modernizačního fondu nebo státního rozpočtu) vede k velmi podobným adresám.
A pokud jste si mysleli, že dotace slouží hlavně k nakopnutí malých inovativních firem, otevírajících prostor pro to, aby se česká ekonomika posunula k vyšším etážím přidané hodnoty, realita vás rychle vyvede z omylu. V dotačním byznysu hrají prim obři.
Kdo inkasuje nejvíc?
Seznam nejúspěšnějších soukromých dotačních šampiónů z poslední doby (data vycházejí z posledních uzavřených a průběžných statistik za roky 2024–2025) je následující:
1. Holding AGROFERT
Objem (2024): cca 862 mil. Kč (za rok 2023 to bylo dokonce přes 2,18 mld. Kč).
Dlouhodobý údaj: Celkově tento holding v průběhu let vyčerpal skrze stovky svých dceřiných společností přes 14,3 miliardy Kč. Vydělit toto číslo 10 miliony, abychom dostali jeho hodnotu na jednoho občana včetně kojenců, jistě zvládne každý sám.
Většinový majitel: Svěřenské fondy Andreje Babiše.
Sektor: Zemědělství, potravinářství, chemie.
Poznámka: Přes firmy jako Penam či Lovochemie zůstává tento holding nezpochybnitelným králem českých dotací.
2. Skupina SMOLO
Objem (výhled 2025): přes 700 mil. Kč (v aktuálně schválených projektech).
Majitel: Podnikatel Tomáš Smola.
Sektor: Odpadové hospodářství a energetika.
Poznámka: Dynamicky rostoucí příjemce dotací na recyklační technologie.
3. SOKOLOVSKÁ UHELNÁ (skupina SUAS)
Objem (2024): cca 565 mil. Kč
Majitelé: Dědicové po Františku Štěpánkovi (v čele s Jaroslavem Rokosem a rodinou Štěpánkových).
Sektor: Těžba a energetika.
Poznámka: Výrazný příjemce z Modernizačního fondu a programů na transformaci uhelných regionů.
4. Skupina ARRIVA
Objem (2024): cca 557 mil. Kč.
Většinový majitel: Infrastrukturní fond I Squared Capital (americký fond, dříve patřila pod Deutsche Bahn).
Sektor: Doprava.
Poznámka: Miliardy do dopravy plynou zejména na nákup nových ekologických autobusů a vlaků a na úhradu prokazatelné ztráty ve veřejné dopravě.
5. VEOLIA ENERGIE ČR
Objem (2024): cca 404 mil. Kč.
Většinový majitel: Nadnárodní koncern Veolia Environnement S.A. (Francie).
Sektor: Energetika, teplárenství, voda.
Poznámka: Tento francouzský energetický a vodárenský kolos je dokonalým příkladem nadnárodního hráče, který si v Česku dokáže mistrně sáhnout na miliardy určené na energetickou transformaci, aby jimi zafinancoval modernizaci – přechod od uhlí k ekologičtějším zdrojům.
Systém, který sytí velké
Problémem není jen absolutní výše částek, ale fakt, že velké holdingy disponují celými týmy dotačních specialistů. Zatímco živnostník nemá na papírování čas, tito hráči si jdou pro peníze „najisto“. Dotace se tak místo nástroje pro narovnání trhu (omezení hendikepu menších firem) často stávají nástrojem, který upevňuje moc těch nejsilnějších.
Co z toho má daňový poplatník a v čem je háček?
Při pohledu na miliardy tekoucí do soukromých kapes se nabízí otázka: Dostáváme za své daně, kterými tyto koncerny financujeme, něco zpět?
Teoreticky má plátce daní získat čistší vzduch díky modernějším filtrům v teplárnách (Veolia, Sokolovská uhelná), fungující veřejnou dopravu, tj. vlaky a autobusy, které by bez dotací byly buď mnohem dražší, nebo by vůbec nejely (Arriva) a potravinovou bezpečnost: teoreticky stabilnější ceny základních potravin díky provozním dotacím pro zemědělce (což ale je, jak víme, skutečně jen teorie). Zda je tak celkově protihodnota adekvátní vynaloženým miliardám, zůstává otázkou.
V čem se zásadně liší Agrofert?
Zatímco u Veolie nebo Arrivy jde často o peníze na konkrétní veřejnou službu (teplo, doprava), Agrofert je unikátní svým rozsahem: Od vidlí po vidličku.
Střet zájmů: Majitel byl a je přímo u politické moci, která o pravidlech rozdělování peněz rozhoduje.
Dotace provozní vs. investiční: Zatímco jiní čerpají často nárazově na jednu stavbu, Agrofert generuje stovky milionů korun každý rok už jen tím, že obhospodařuje obrovské lány půdy (provozní dotace), a k tomu přidává masivní investiční dotace do svých továren, pekáren a chemiček.
Závěrem
Dotace tak v Česku sice pomáhají modernizovat zemi, ale zároveň fungují jako „beton“ pro stávající tržní pozice těch nejbohatších. Malý podnikatel dostane drobné na nový web, velký hráč dostane miliardu na to, aby zůstal velkým.
Poznámka: údaje za rok 2025 jsou v tuto chvíli stále předběžné a vycházejí z aktuálně dostupných dat v registrech; konečné zúčtování za loňský rok bude k dispozici až v polovině roku 2026.
Zdroje:
Registr dotací (IS RED): Hlavní portál Finanční správy ČR, kde lze vyhledávat konkrétní příjemce a částky vyplacené ze státního rozpočtu.
DotaceEU - Seznam příjemců: Oficiální seznam všech projektů a firem podpořených z evropských strukturálních a investičních fondů, aktualizovaný měsíčně.
SZIF - Seznam příjemců dotací: Klíčový zdroj pro zemědělské dotace. Obsahuje jména příjemců, sídla a vyplacené částky z národních i unijních zdrojů.
Hlídač dotací (Hlídač státu): Nejpřehlednější nástroj v ČR. Sdružuje data z registru smluv, státních i krajských dotací a umožňuje filtrování podle holdingů (např. Agrofert) nebo oblastí (vzdělávání, doprava).
Hlídač státu - Dotační reporty: Přímé žebříčky největších příjemců po jednotlivých letech
Portál otevřených dat MFČR: Pro hlubší analýzu historických dat (obsahuje i archivy ze systému DotInfo).
