Článek
I v nejtěžších životních chvílích, kdy přišel o všechno, byl vyštván z rodné země, zůstal bez majetku, se nevzdal a díky své píli a houževnatosti nakonec uspěl. Jeho znalosti z oboru ornitologie byly fenomenální, kromě toho úspěšně hospodařil na svém panství. Bedřich Karel Kinský (1911 – 1999) pocházel z kostelecké větve starobylého hraběcího rodu, který panství v Kostelci nad Orlicí ve východních Čechách vlastnil od konce 18. století. Vystudoval Vysokou školu technickou v Brně, kde získal titul inženýra zemědělských věd. Jeho hlavním zájmem však byla ornitologie. Zpočátku se soustředil na kostelecké panství a rybníky východních Čech. S velkým úsilím budoval sbírku ptačích vajec, kterou později daroval Národnímu muzeu.
Jak je uvedeno na webu i60.cz v článku historika Martina Nekoly, po roce 1945 se coby nejstarší syn podílel na správě rodových majetků. Měl na starosti zámek, cihelnu a velkostatek. Současně však pomáhal s ochranou vzácných druhů ptactva, vyvíjel nové metody kroužkování, studoval stravovací návyky, pyšnil se mimořádnou sbírku vajec, kterou věnoval Národnímu muzeu. Zajímal se však i o další aspekty života ptáků. Na kosteleckém zámku měl zřízenou laboratoř zvanou „Faustova“, kde preparoval žaludky a volata ptáků a analyzoval jejich obsah. Materiál mu k tomu dodával mj. Otto Kadlec. Kinský byl také nadšeným spolupracovníkem Československé ornithologické společnosti, ochráncem přírody, amatérským botanikem a také fotografem i filmařem přírody.
Pro ornitologii však byla zřejmě nejdůležitější jeho kroužkovatelská aktivita. V letech 1939 – 1948 okroužkoval ve spolupráci s Kroužkovací stanicí Národního muzea v Praze přes 10 tisíc ptáků, 80 z nich bylo zastiženo v zahraničí. To byly na tehdejší dobu skutečně pozoruhodné výsledky.
Jeho úspěšnou vědeckou kariéru v rodném Československu však přerušil komunistický puč v únoru 1948. Nepříznivé politické poměry, konfiskace majetku a hrozba vězení jej donutily emigrovat. Manželka Camilla, která byla švýcarskou občankou, společně s dvěma dcerami odešly již na jaře zmíněného roku, on je následoval v srpnu. Protloukal se všelijak, nějakou dobu dokonce strávil ve svízelných poměrech v uprchlickém táboře Ludwigsburgu u Stuttgartu, než jej odtud dostala sestra, provdaná za vestfálského hraběte. Rodina pak žila v tehdejším západním Německu, později požádala o vystěhování na Nový Zéland.
Bedřich Kinský přicestoval do novozélandského hlavního města Wellingtonu na podzim 1949, zatímco děti navštěvovaly školy ve Švýcarsku a USA. Všichni se setkali až o dva roky později. Jeho cesta mezi špičkové vědce však nebyla jednoduchá. Jako mnozí jiní emigranti, i on začínal v nové zemi, jak se říká, od píky. Téměř dvoumetrový, majestátně vyhlížející hrabě zpočátku pracoval v obyčejných profesích, například jako lesní dělník nebo na jatkách. Teprve posléze získal úřednickou pozici v metropoli. Ihned se stal členem místní ornitologické společnosti a fascinoval kolegy svými odbornými znalostmi a získal si jejich upřímný respekt. Tehdy začala jeho obdivuhodná vědecká kariéra.
Od roku 1955 působil v Dominion Museum, pak jako vedoucí kroužkovací stanice a nakonec jako hlavní kurátor ornitologických sbírek. Zavedl nový systém kroužkování ptáků a světové prvenství si získal v používání speciálních kroužků z nerezavějící oceli a vynalezl dokonce zvláštní nástroje pro jejich výrobu. Publikoval velké množství článků v odborných časopisech, jeho texty se objevovaly v učebnicích ornitologie, dlouhá léta katalogizoval druhy a poddruhy ptáků, zejména ty mořské. Ve svých prvotřídních studiích přinášel dosud neznámé poznatky o albatrosech, raccích i ptácích kiwi, hýčkaném symbolu země. Studoval jejich anatomii, chování, migraci, hnízdění, potravu. Stal se zejména předním světovým expertem na malého modrého tučňáka (Eudyptula minor). Jedná se o poměrně vzácný druh obývající chladné kraje jižního novozélandského ostrova, odkud cesta po vlnách vede až na Antarktidu.
Seznam Kinského vědeckých úspěchů, dokumentárních fotoalb a filmů se vydatně rozrůstal. Hrabě Kinský alias Fred Kinsky býval opakovaně zván na vědecké expedice do Austrálie, Jižní Ameriky a na tichomořské ostrovy. Čtyřikrát se také vydal na cestu kolem světa. Věhlas získával i díky svému druhému koníčku, filatelii, přičemž sbíral především známky s vyobrazením ptáků. V roce 1976 odešel do zasloužené penze. O čtyři roky později se s manželkou přestěhovali do Evropy, kde žily jejich obě dospělé dcery.
Hrabě Bedřich Karel Kinský svoji vědeckou erudicí, svým mezinárodním významem, respektem kolegů a svými rozsáhlými znalostmi v oboru ornitologie dokázal, že i mezi šlechtici byly a jsou vynikající vzdělané osobnosti. Hloupé řeči o údajně zdegenerované šlechtě patří k zlým a lživým pomluvám.
Zdroje:
Vzpomínky na život a práci ornithologa Bedřicha Karla Kinského (1911─1999), Jaroslav KLÁPŠTĚ, ornitologický sborník Panurus 13, 2003, 189─210.
Atlas migrace ptáků České republiky a Slovenska, Jaroslav CEPÁK, Petr KLVAŇA, Jaroslav ŠKOPEK, Libor SCHROEPFER, Miroslav JELÍNEK, David HOŘÁK, Jiří FORMÁNEK, Jan ZÁRYBNICKÝ, nakladatelství Aventinum, Praha, 2008
Friedrich-Carl Kinsky (1911-1999), (S.)J.A. Bartle; J.C. Yaldwyn, časopis Notornis, 2001
