Článek
Je smutné, že toto mimořádné hrdinství v dějinách českých zemích je téměř neznámé.
V dubnu 1663 vyhlásil osmanský sultán Mehmed IV. válku rakouskému císaři Leropoldu I. Koncem září téhož roku, jak je uvedeno na webu iDNES.cz, padla po obléhání osmdesátitisícovým turkotatarským vojskem pevnost Nové Zámky a cesta do Horních Uher byla volná. Nájezdníci podnikli také dva výpady na Moravu, nejprve plenili území mezi Mikulovem a Břeclaví, pak pronikli přes Velkou nad Veličkou směrem k Uherskému Brodu a Hradišti.
Část tureckých vojsk v počtu 4000 – 6000 mužů poté postupovala na Moravu severněji, kam chtěla proniknout přes průsmyk u Starého Hrozenkova. Proti nim stálo v nedokončeném opevnění pouhých 200 ozbrojenců, převážně valašských hraničářů, ale i místních Kopaničářů.
„Valaši byli vyzbrojeni doutnákovými mušketami, sekerami a šavlemi. I když jejich velitel prchl z boje ještě před bitvou, obrovské přesile se bránili šest hodin až do svítání, čímž umožnili obyvatelům okolních vesnic ukrýt se v lesích,“ uvádí historické prameny. Valaši padli do posledního muže. Bitva se jednoznačně řadí mezi nejvýznamnější hrdinské skutky v historii válečnictví,“ shodují se podle webu idobryden.cz historici.
Situace obránců byla beznadějná, navíc ještě před bitvou uprchl jejich velitel hejtman Dembovský. Valaši a Kopaničáři se však nevzdali a pustili se do boje proti mnohem silnějšímu nepříteli. Bylo jasné, že nemohou uspět, ale přesto bojovali. Celých šest hodin se bránili proti obrovské turecké přesile, než do jednoho zahynuli. Odvážný, ale od počátku marný boj Valachů bývá srovnáván s hrdinstvím tří set spartských bojovníků, kteří se v legendární bitvě u Thermopyl odhodlaně postavili několika set tisícovému vojsku perského krále Xerxa I.
Boj statečných obránců přesto nebyl marný. Tím, že Turky zdrželi, umožnili místním obyvatelům včetně starců, žen a dětí ukrýt se v okolních lesích. I díky tomu odvlekli Turci ze zdejšího světlovského panství jen 81 lidí. Jinde to bylo daleko víc. Turci představovali v té době pro východní Moravu smrtelné nebezpečí, při svých vpádech vraždili obyvatelstvo, unesli tisíce lidí do otroctví, vypalovali města a vesnice, zapalovali úrodu, kradli dobytek a ničili všechno, co mohli.
Napadá mně také výrok Ježíše Krista z Bible, konkrétně z Janova evangelia: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ Přesně tak, obětovat svůj život pro druhé lidi je to nejcennější, co může být. A týká se to i padlých Valachů a Kopaničářů.
Jak je uvedeno na webových stránkách Starého Hrozenkova, který se nachází v oblasti zvané Kopanice, v roce 1949 popsal události předcházející bitvě a její samotný průběh historik Dr. František Dostál v knize s názvem Zapomenutý boj Valachů v Starohrozenkovském průsmyku. Jenomže povědomí o této události zůstalo mimo Kopanice mizivé.
V současné době se situace pomalu lepší. V okolí Starého Hrozenkova připomínají tuto bitvu od srpna letošního roku dva památníky. K propagátorům této události patří i novinář Radek Bartoníček, který o ní natočil šest videí a přibližuje ji na svém webu slovackodnes.cz.
Zdroje:
