Článek
„Naprosto souhlasím s prezidentem Slovenské republiky, TRIKOLORA je odjakživa zásadně PROTI jakémukoli zpochybňování Benešových dekretů,“ napsala si na svůj facebook předsedkyně Trikolory a poslankyně za SPD Zuzana Majerová. Bylo by to spíše k smíchu, pokud by něco takového nenapsal člověk, který je v Poslanecké sněmovně součástí vládní koalice.

Zuzana Majerová
Otvírat osmdesát let po skončení II. světové války tzv. Benešovy dekrety je mimořádně stupidní, už proto, že jsou z právního hlediska tzv. vyhaslé, čili v současné době neúčinné. Není možné například na jejich základě chtít zbavit majetek německým firmám působících v České republice, takže třeba Volkswagen může být v klidu.
V Českém republice by takový zákon neobstál před Ústavním soudem, protože porušuje ústavně zaručenou svobodu projevu a omezuje svobodu historického bádaní. Věřím, že i na Slovensku zvítězí zdravý rozum a tamní ústavní soudci s tímto právním paskvilem rázně zametou. Takový hloupý zákon je výrazem slabosti a zbabělosti a zbytečně oživuje dávno překonané křivdy z minulosti.
Tzv. Benešovy dekrety správněji dekrety prezidenta republiky představovaly podle Wikipedie formu zákonodárné činnosti v období ústavní nouze, kdy v důsledku druhé světové války nemohly řádně fungovat ústavní orgány Československé republiky podle Ústavní listiny z roku 1920 (ústavní zákon č. 121/1920 Sb.) ani podle celého tehdejšího československého právního řádu. Dekrety prezidenta republiky byly vydávány od vzniku prozatímního státního zřízení v roce 1940 ve Velké Británii, kde byl prezident republiky jakožto představitel zahraničního odboje uznán britskou vládou a postupně i dalšími státy protinacistické koalice. Obdobné normotvorné aktivity vyvíjely v průběhu druhé světové války také exilové vlády či exilové politické reprezentace jiných států, například Norska, Nizozemska, Polska, Belgie. Celkem bylo vydáno v letech 1940 – 1945 143 dekretů prezidenta republiky.
Benešovy dekrety ať zůstanou zcela svobodnou záležitostí v bádání historiků, bez zastrašování a pokusů o kriminalizování. I když s nimi někdo nesouhlasí, nemá to žádný vliv na současné uspořádání společnosti. Navíc řada Benešových dekretů, například těch znárodňovacích, už dávno neplatí. Historické bádání dříve tvrdě omezovali nacisté a komunisté. Chtěla by se k nim snad Trikolora přiřadit?
Zuzana Majerová zřejmě patří k lidem s omezeným rozhledem, jinak by nemohla napsat takový nesmysl. To, že podstatu Benešových dekretů nezná Lojza z horní dolní nepřekvapuje, ale zákonodárce by měl mít alespoň elementární přehled. Mezi prezidentskými dekrety jsou i třeba i ty o znárodnění bank a průmyslu, o zestátnění kinematografie nebo dokonce též o přesunu vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy. To tedy znamená, že pokud někdo nesouhlasí se znárodněním či přesunem báňské školy, měl by jít do basy? Podle uvažování paní Majerové asi ano.
Připomínám, že šéfová Trikolory je jindy vášnivou zastánkyní svobody projevu. Jak je patrné, v jejím pojetí je to taková ta ruská putinovská svoboda ve stylu, já si mohu říkat, co chci, ale běda, když někdo má jiný názor, toho je třeba tvrdě potrestat.
Zdroje:






