Článek
Návrh na poválečnou pomoc evropským zemím se se stal skutečností 9. listopadu 1943, kdy se o výsledku války ještě rozhodlo. Toho dne byla založena organizace UNRRA – United Nations Relief and Rehabilitation Administration, česky Správa Spojených národů pro hospodářskou obnovu a pomoc. Zúčastnilo se jí více zemí, především ty, které nebyly zasaženy německou či japonskou okupací, s hlavním podílem USA. Pro Československo měly podle článku na webu vhu.cz klíčový význam v prvních poválečných měsících dodávky potravin a ošacení směřovaných do nejvíce válkou postiženým oblastí státu – východního a středního Slovenska a na Ostravsko. První loď se zásilkou pro Československo připlula do rumunského černomořského přístavu Constanca 4. dubna 1945, kde byla přeložena do železničních vagónů. První vlak s pomocí přijel do východoslovenského Trebišova už 2. května 1945, tedy ještě v době, kdy velká část českých zemí byla okupována německými nacisty. Další lodě připlouvaly i do západoevropských přístavů – Hamburku, Brém, Rotterdamu a Antverp.
Kromě potravin obsahovala tato pomoc také dodávky léčiv, zvláště penicilínu. Prvních 60 milionů jeho jednotek k nám přišlo již v červnu 1945. UNRRA k nám rovněž dodala zařízení nutná pro výrobu tohoto převratného léku.
Existuje spousta dojemných příběhů, kdy antibiotika ušetřila mnoho lidských životů. Například mně blízkému člověku zachránil penicilinový roztok z pomocí UNRRA maminku. Krátce po válce jí byly čtyři roky a dostala zánět slepého střeva. V nemocnici ji operovali, ale už bylo prasklé. Nebýt penicilinu, kterým ji lékaři proprali zanícené břicho, tak by zemřela. Penicilin odvrátil jinak jistou smrt.
Přiházely však i zásilky s dalšími léky, zdravotnický materiál a zdravotnické nástroje. Jen v prvním poválečném roce 1946 k nám poslala UNRRA 3 187 223 kg nemocničního zařízení, 2 413 856 kg léků a chemikálií, 267 097 kg chirurgických nástrojů, 70 066 kg veterinárních potřeba 100 426 kg stomatologických pomůcek.
Tato pomoc se stále terčem nenávisti komunistické propagandy. Nejčastěji šířenou lží bylo, že prý za dodávky UNRRA musíme platit. Nebyla to pravda, tato velmi vydatná pomoc byla zadarmo.
Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun.
Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy. V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33 % naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15 %. Dá se tedy říci, že tyto zásilky nám pomohly odvrátit hladovění.
Dodávky UNRRA dále obsahovaly stroje a zařízení pro nejrůznější průmyslová odvětví, šatstvo, boty, suroviny pro energetický, textilní, oděvnía chemický průmysl apod. Obuvnický průmysl dostal v rámci této pomoci zhruba polovinu potřebného materiálu k výrobě bot. Tyto dodávky také pomáhaly zefektivnit těžbu v uhelných dolech a rozjet výrobu v železárnách. Je třeba si uvědomit, že velká část českého průmyslu byla za války zničena a na jeho znovuvzkříšení má toto pomoc velmi výrazný podíl.
Zvláště důležitábyla pomocUNRRA také pro obnovení vozového parku a lokomotiv Československých státních drah a další železniční techniky. Například parní lokomotivy řady 475.1 přezdívané Šlechtična dostaly šnekové přikladače uhlí, které výrazně ulehčily práci topičům, dodané v rámci této pomoci. Dále se k nám takto dostaly nákladní a osobní automobily, především více než 11 tisíc nákladních aut značek Chevrolet, Ford a Dodge, které v poválečných letech tvořily třetinu vozů na našich silnicích, a dodávky pohonných hmot a mazadel.
Vedle zásilek strojírenskýma hutním závodům kryla UNRRA téměř celou roční spotřebu manganu, bauxitu a fosforu. U ostatních barevných kovů to bylo cca ze tří čtvrtin a umožnila tak rozvoj průmyslové výroby a udržení zaměstnanosti.
Do zemědělství směřovaly stroje, hnojiva, ale také živý dobytek k obnovení stád skotu a bravu. V knize UNRRA a Československo historik Karel Sommer píše, že ministr výživy sociální demokrat Václav Majer uvedl 6. listopadu 1946 před Národním shromážděním, že UNRRA dodala Československu 114 000 tun umělých hnojiv, 6900 tun různých semen, 444 000 násadových vajec, 20 000 živých zvířat, velký počet traktorů, různých hospodářských strojů a konzervační strojová zařízení, Do konce roku 1946 činily dodávky umělých hnojiv již 251 430 tun, přišlo dále 2000 traktorů, 1600 pluhů, 900 samovazačů, 160 mlátiček, 3500 tun rozprašovačů a 15 000 koní.
Bez této pomoci by se válkou těžce postižené naše zemědělství jen tak nevzpamatovalo. Jen v živočišné výrobě činily ztráty zhruba 10 miliard korun. Počet hovězího dobytka se za šest válečných let snížil o 80 %, vepřů o 57 % a drůbeže o 59 %. Úroda obilovin poklesla o 42 % a cukrovky o 43 %, o čtvrtinu se snížilo pěstování chmele.
Součástí dodávek byly i mosty a mostní konstrukce, část z nich zůstala nainstalována na různých místech v českých zemích ještě dlouho po válce, výjimečně se s nimi můžeme setkat ještě v současnosti.
Uvedená čísla hovoří jasně, Američané Československu a dalším evropským zemím vydatně pomohli a do fondů UNRRA vložili tehdy velkou sumu 2,7 miliardy dolarů. Tím výrazně přispěli k obnově válkou zničené Evropy. Za to jim patří vděk a velké uznání.. Zlehčovat tuto pomoc mohou jen pokrytci a ubožáci.
Zdroje:
Slovník českých dějin, Libor Vykoupil, nakladatelství Georgetown, Brno 1994
UNRRA a Československo, Karel Sommer, nakladatelství Slezský ústav AV ČR, Opava 1993
http://www.aic.cz/osvobozeni/americka-vojska-v-cechach/potravinova-pomoc-unrra/
