Článek
Jen si vzpomeňte na zchátralá historická jádra českých, moravských a slezských měst, mnoho veřejných budov v dezolátním stavu, zastaralé technologie a stroje, zanedbanou infrastrukturu či totální devastaci životního prostředí. Přesně to vystihl příspěvek na webu czblog.cz. „Vnitřní dluh České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) byl v roce 1990 odhadován na půdě Federálního shromáždění souhlasně Zemanem, Komárkem i Kočárníkem shodně na 1.600 mld. Kčs.“ To je příšerné číslo!
Jak komunisté podváděli, popisuje článek článek na blogu komuniste.hledam.info. „Nejjednodušším trikem komunistů bylo udržovat dluhy ve státních podnicích tak, aby se nepromítly do státního rozpočtu. Bylo to jednoduché. Všechny podniky komunisti ukradli a byly ve vlastnictví státu. Abyste nemuseli vykázat deficit státního rozpočtu, pozdržíte státnímu podniku platbu, například za výstavbu silniční sítě. Silnici máte a nic za ni nezaplatíte. Hrozící deficit převedete do dalšího kalendářního roku a tak pořád dokola. Proto komunistické podniky byly tak zadlužené.“
Je také třeba si uvědomit, že 78 % všech výrobních prostředků v ČSR a 53 % % v SSR bylo odepsáno (z důvodu opotřebovanosti apod.). Navíc mnoho státních podniků bylo silně zadluženo, například Škoda Mladá Boleslav dlužila 800 milionů korun, Škoda Plzeň 500 milionů korun atd.
V článku na webu magazin.aktualne.cz jsou zveřejněny dvě fotografie Českého Krumlova ze 70 let minulého století. Dvěma slovy, hrůza a tragédie. Nebýt devětaosmdesátého roku, tak se obávám, že by se mnohé starobylé domy tohoto půvabného jihočeského města zřítily. A to nebylo jen v České Krumlově, tak tomu bylo i v mnoha dalších městech. Dokonce i v samotné Praze byly ještě v osmdesátých letech mnohé staré domy v tak špatném stavu, že musely být podpírány dřevěnými podpěrami, aby se nezhroutily do ulice.

Český Krumlov v roce 1993, kdy se ještě nestačil vzpamatovat z komunistické devastace
Strojní vybavení mnoha čs. továren bylo beznadějně zastaralé. Tomáš Baťa junior, když poprvé po listopadu 1989 přijel do rodného Zlína, tak ve Svitu našel obuvnický stroj, u něhož sám na přelomu dvacátých a třicátých let pracoval.
V katastrofálním stavu se nacházelo životní prostředí zvláště v na severní Moravě a v severních Čechách. Ekologické škody z éry socialismu byly vyčísleny na 200 miliard korun, což se rovněž počítá do komunistických dluhů. Můj tehdejší kamarád Píďa z Ústí nad Labem mně někdy v druhém polovině osmdesátých let řekl, že porodit dítě v severních Čechách je zločin. Tehdy jsem si říkal, že přehání, nyní se mu omlouvám. V Chomutově, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem a dalších severočeských městech bylo často při vysoké koncentraci síry, dusíku a spousty jedů nebezpečné vycházet z domu. Onemocnění rakovinou zde bylo častější než jinde v republice.
Nelze se tedy divit tomu, že začátkem listopadu 1989, jak je uvedeno v knize Mýty o socialistických časech, se obyvatelé Teplic proti této katastrofě vzbouřili a vyrazili do ulic demonstrovat, protože už skoro nemohli dýchat. Odpověď komunistického režimu byla typická, povolal Sbor národní bezpečnosti (SNB) - tehdejší policii, která proti protestujícím nasadila těžkooděnce s dlouhými bílými obušky, vodní děla a psy.
Z toho všeho plyne, že po roce 1989 měl náš stát obrovský vnitřní dluh, který splácíme dosud. A když komunisté opět začnou sprostě lhát, že oni naši zemi nezadlužili, tak je jim třeba tato fakta neustále důrazně připomínat.
Zdroje:
Vaše země byla krásná, ale všude byl cítit strach z Ruska, vypráví nizozemský fotograf - Aktuálně.cz
Mýty o socialistických časech, kolektiv autorů, vydal Člověk v tísni, o.p.s., Praha 2010
Dějiny Zemí Koruny české II, Pavel Bělina a kolektiv, nakladatelství Paseka, s.r.o., Praha 2021






