Článek
Pro třeboňské studenty to byla velmi přínosná exkurze v rámci předmětu Dějiny výtvarné kultury. „Může to být pro ně užitečná inspirace v jejich návrhářské činnosti jako budoucích brusičů či výtvarníků skla,“ uvedla učitelka Zdenka Grulichová. Studenty návštěva kostela velice zaujala, ptali se průvodce na prvky, detaily, atributy světců, a překvapilo je i prostorové uspořádání.
Chrámy mohou skutečně obsahovat podněty pro budoucí uměleckou tvorbu. Na jednom místě bývá soustředěno mnoho uměleckých děl (sochy, obrazy, fresky, malované vitráže atd.) z více slohů od románského až po ty nejnovější. A v některých případech jsou jejich tvůrci významní umělci. Tak v třeboňském kostele svatého Jiljí s neobvyklým dvoulodním gotickým uspořádáním a barokním oltářem z 18. století byly dlouhou dobu umístěny desky s pašijovými výjevy Mistra třeboňského oltáře ze 14. století, kterého mnozí odborníci považují za nejvýznamnější osobnost české gotické malby.
I v současné době se však v třeboňském chrámu nacházejí vzácná umělecká díla, jako gotická socha madony z roku 1400 nebo nad ústředním obrazem oltáře svaté Barbory v korpusu vyřezaný milostný reliéf Panny Marie Královny s Ježíškem, polychromovaný a zlacený, což je velmi pěkná a kvalitní řezbářská umělecká práce z počátku 16. století.
Kostely tedy jsou užitečnou uměleckou školou a třeba třeboňské studenty – budoucí skláře, inspirují někdy v budoucnu k vytvoření hodnotného uměleckého díla.
