Článek
Je hrozné, že tak skvělá žena, jako byla Vaše Jaruška musela zemřít rukou bezcitného odporného vraha. Vím, že jste ztratil hodně, že Jaruška byla pro Vás vším, byl to smysl Vašeho života a v ní jste našel opravdové štěstí. Bude to teď pro Vás těžké, ale jsou události, které bohužel nejdou vrátit, ale vy musíte žít dál. Lásku, kterou jste dával Jarušce nyní přeneste na její děti a vychovejte z nich slušné a řádné lidi. To, co se stalo, otřáslo mnoha lidmi, kteří se Vám snaží pomáhat. Vím, že Jarušku Vám to už nevrátí, ale tato lidská solidarita, je přece krásná.
Nechápu, co je to za člověka, který vyláká taxikářku někam k rybníku a pak ji bezdůvodně bodne nožem. Prý onen vrah chtěl spáchat sebevraždu a tak, že ukradeným autem vrazí do jiného auta. Dotyčný chladnokrevně naplánoval vraždu, aby se sám mohl zabít a ještě málem u toho zabil další dva lidi. Něco tak příšerně absurdního je pro mně nepochopitelné.
Znovu jsem také začal přemýšlet o trestu smrti. Znám mínění odpůrců, kteří argumentují křesťanskou zásadou, že člověk, tomu druhému život nedal, tak mu ho nemá ani brát. Kdysi mne bývalý předseda krajského soudu v Českých Budějovicích Miloslav Sukdol řekl, že má dojem, že až příliš se staráme o práva zločinců, ale už nás nezajímají práva obětí. Vraha přece nikdo nenutil vraždit, ale po jeho zločinu zůstává bolest a utrpení nevinných lidí. Na tohle bychom měli především myslet. Já se tedy ptám, proč by měl žít ten, který bez příčiny, brutálně a cynicky připraví o život jinou lidskou bytost.
Michale myslím na Vás a Jaruščiny děti, a modlím se, ať tyto těžko životní chvíle zvládnete. Napadá mne také píseň Samsona Lenka s textem: „Život je běžec předlouhejch tratí, má jinej obzor a vidí dál.“ Tak se držte! V létě pojedu do Jeseníků a třeba se potkáme.
