Článek
Velmi důrazným argumentem proti všelidovému hlasování jsou i zločinecká hnutí jako nacismus a komunismus. Ty rovněž vyneslo k moci lidové hlasování. Vláda Andreje Babiše přesto podala návrh ústavního zákona o celostátním referendu, jak uvedl web ceskenoviny.cz. Podle něj bude návrh na konání referenda moci podat každý dospělý občan ČR, pokud jeho návrh podpoří petice podepsaná aspoň 300.000 občany. Na sběr podpisů bude mít navrhovatel 12 měsíců. Návrh na konání referenda může podat i Parlament, pokud jej podpoří většina všech poslanců a většina přítomných senátorů. Aby bylo závazné, pro vítěznou odpověď bude muset hlasovat alespoň 35 procent oprávněných voličů, tedy zhruba 2,89 milionu lidí. Ve stejné věci bude možné další referendum uspořádat nejdříve za pět let od vyhlášení výsledku předchozího hlasování.
Myslím si, že by se vláda měla věnovat důležitějším věcem a nezabývat se těmi, které nemají nadějí na úspěch. Ke schválení ústavního zákona je potřeba souhlasu minimálně tří pětin poslanců, tedy pro jich musí být alespoň 120. Současná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů však jich má pouze 108, a nikdo jiný se k ní přidat nehodlá. Pro musí být také tři pětiny přítomných senátorů. Horní parlamentní komora nemůže být v tomto případě přehlasována a vládní koalice v ní nemá většinu. Takže snaha o celostátní referendum je zbytečná, nemá šanci být schválené
Nicméně se domnívám, že samotná myšlenka všelidového hlasování je velmi nebezpečná, protože může podpořit nebezpečné extrémy. To potvrzuje ve svém komentáři na webu plus.rozhlas.cz novinář Karel Hvížďala. Mimo jiné v něm píše. „Položíme-li si otázku proč, odpověď nalezneme i v ne tak dávné historii. Stačí se podívat do sousedního Německa, kde proběhla v minulém století v několika málo letech čtyři referenda na základě zákona ze 14. července 1933. První se konalo v témže roce a týkalo se vystoupení Německa ze Společnosti národů. V druhém referendu došlo ke sloučení funkce prezidenta a kancléře, ve třetím se hlasovalo o obsazení Porýní spolu s vládou jedné strany a ve čtvrtém nechali hlasovat o připojení Rakouska spolu s jednotnou nacistickou kandidátkou do Reichstagu, který však už jako parlament nefungoval. Všechna referenda Hitler, který si nechal po druhém referendu říkat vůdce a říšský kancléř, vyhrál. Nejlepší výsledek dosáhla NSDAP v roce 1938, kdy nacisty podpořilo 99 procent hlasů při volební účasti 99,59 procenta.“
Důrazně proti všeobecnému lidovému hlasování je i Konzervativní strana, která na svých webových stránkách zveřejnila komentář Jaromíra Žegklitze, jenž de facto souhlasí s Hvížďalovými závěry. „Vždyť Hitlerovi v roce 1932 i našim komunistům o 14 let později se přece demokracie hodila náramně do krámu; a může snad dnes rozumný člověk říci, že tento hlas lidu projevil nějakou zvláštní moudrost a uvážlivost? …Je navíc zřejmé, že od těch dob lid rozhodně nijak nezmoudřel. Potvrzují se tak slova, že „většina lidstva sotvakdy přemýšlí a ve vyšším slova smyslu toho ani není schopna: zbavena lidové moudrosti a nepsaných pravidel, dokáže pouze oslavovat demagogy, plnit kapsy šarlatánů a poddávat se despotům“ - což je zároveň tou největší hrozbou přímé demokracie, v níž je bezprostředním vládcem každý.“
Stačí se také zamyslet nad Hilsneriádou z přelomu 19. a 20. století, kdy většina Čechů propadla antisemitskému běsnění a uvěřila nesmyslu, že Židé potřebují ke svým obřadům krev křesťanských panen, jak o tom píše web holocaust.cz. Představa, že by takoví lidé měli rozhodovat o osudu naší země, je více než děsivá.
Dalším odstrašujícím příkladem je výsledek všeobecného referenda u našich jižních sousedů. Jaderná elektrárna Zwentendorf, která byla vystavěna v sedmdesátých letech minulého století asi 60 kilometrů od Vídně, nemohla být uvedena do provozu. Rozhodlo o tom lidové hlasování, kdy odpůrci stavby zvítězili těsným rozdílem 20tisíc hlasů. Jenomže to stačilo k tomu, aby miliardová investice skončila bez užitku.
Zdroje:
