Článek
„Drahé obědy, náš cíl aneb půjdeme tvrdě po živnostnících, ale jenom po některých.“ Asi tak nějak se dá vyjádřit motto bývalé ministryně financí Aleny Schillerové.
Dále web neovlivni.cz. „Základní podmínka je, že musíme zavést EET. To je bezpodmínečné. Teď mi vyprávěl majitel dvou restaurací v Brně, že na jedné známé brněnské ulici jsou proti sobě dvě restaurace, které obě vaří obědy. Na poledne, že tam chodí lidé na obědy. A jedna má o 20 procent nižší ceny než ta druhá. A jsou takhle proti sobě na té ulici… Ale to je prostě děsný! Protože to nemá jiné vysvětlení než to, že jedna krátí DPH. Protože ony mají vstupy plus minus stejné – energie jsou plus minus stejné, oni nemají moc kde ušetřit,“ míní Alena Schillerová.
Já tedy zírám, takže, když některé pohostinství vaří levně, podvádí a krátí DPH. To je vážně pozoruhodná logika. Nedávno jsem byl v Praze a nedaleko Staroměstského náměstí našel příjemnou útulnou hospůdku, kde vařili obědové menu včetně polévky za 195 Kč. Hráškový krém s krutony a grilovaná kuřecí prsa se šťouchanými bramborami, dipem a hlávkovým salátem byly moc dobré. Přitom jen asi o 50 metrů dál ve stejné ulici je jiná restaurace, kde jsou obědy z polední nabídky zhruba o třetinu dražší. Mne by však nenapadlo restaurace s levným jídlem považovat za „zločince“, jak činí přední tvář hnutí ANO.
„Tvrdit, že dvě restaurace, které jsou naproti sobě, by teoreticky měly mít stejné ceny za obědy, je naprostá hovadina, protože oni nemusí vůbec mít stejné náklady, protože už pořizovací náklady se můžou lišit. Také se může lišit nájem, ale také se může lišit to, že jeden restauratér bude brát suroviny od farmářů, kdežto ten druhý bude lovit to nejlevnější,“ řekla na videu, které zveřejnil web zivotvcesku.cz, influencerka Jana Hejduková.
Přesně tak, jedna restaurace může vařit z levnějších surovin, platit nižší nájem, nebo být ve svém a neplatit vůbec žádnou činži, může mít méně personálu atd. A též náklady na energie mohou být různé. V rozdílech cen nejen restaurací opravdu nemusí být podvody. Cílem živnostníků bývá rozumný poměr ceny a kvality, tedy co nejlepší produkt za minimum nákladů. Uvažování paní Schillerové ve stylu, kdo vaří levná jídla, musí být darebák, je stupidní a příšerné. A také nebezpečné, protože může poškodit či rovnou zničit slušné firmy. Ona je fakt tak hloupá, že nechápe ani tak elementární záležitosti? Pokud by tedy po volbách znovu ovládla resort financí, tak zřejmě vyhlásí živnostníkům džihád v rámci boje proti tzv. šedé ekonomice.
Přitom na vlastní rodinu, jak dále uvedl web neovlivni.cz , tak razantně tvrdá není. Brněnská společnost Bika se zabývá velkoobchodem s papírem. Jednatelem je Jaroslav Schiller, manžel exministryně. Ve firmě působí i jejich syn Jaroslav. Firma – stejně jako kterákoli jiná – má ze zákona povinnost zveřejňovat své účetní závěrky v obchodním rejstříku. Nedělala to.
Dokonce ještě dva roky poté, co Alena Schillerová usedla do křesla správkyně státní kasy (na konci roku 2017), chyběly doklady o hospodaření firmy Bika za účetní období 2014–2017. Ty manžel ministryně hromadně doplnil až v květnu 2019. Přitom se nejedná o formalitu. Zveřejňování účetních závěrek má mimo jiné sloužit těm, kteří s firmami obchodují, aby nenaletěli. Aby měli jistotu, že uzavírají obchod s někým, kdo jim zaplatí.
Zdroje:
