Článek
Nemá cenu omílat stále dokola opakované příčiny porážky stavovského povstání, které začalo květnovou defenestrací v roce 1618. Bylo jich hodně, ale za připomenutí stojí jeden moment, respektive jedna osobnost mající lví podíl na porážce vzbouřenců, o které se toho moc neví. Tou byl španělský kněz řádu Bosých karmelitánů Dominik od Ježíše a Marie, původním jménem Domingo Ruzola. Byl to člověk s velkým charisma a měl jako duchovní katolických vojsk velkou zásluhu na porážce povstalců, jak připomíná denik.cz. Dříve spíše přehlíženou úlohu tohoto katolického kněze připomíná ve své výborné knize Bílá Hora i francouzský historik Olivier Chaline.
Páter Dominik od Ježíše a Marie
Letos si připomínáme 405 výročí bitvy na Bílé hoře, kde 8. listopadu 1620 císařská vojska a vojska katolické ligy během dvou hodin rozdrtila stavovskou armádu.
„Ve jménu Božím a ve jménu přesvaté Panny Marie: do útoku, teď hned! Může-li pravá víra přenášet hory, může také snadno tu horu, kterou máme před očima, učinit rovinou a snížit a zpřístupnit zákopy!“ S těmito slovy vpadl krátce před polednem v den bitvy na poradu velitelů katolických vojsk otec Dominik. Musel působit velmi přesvědčivě, protože ho nevyhodili, ale katoličtí vojevůdci okamžitě zahájili přípravy ke zteči. Přitom zpočátku uvažovali také o tom, že by armádu stáhli do zimního ležení a v boji pokračovali až na jaře. V té době totiž nebylo zvykem válčit v zimě. Nicméně neblahý osud stavů by to s největší pravděpodobností oddálilo pouze o několik měsíců. Vystoupení Dominikovo však rozhodlo jinak.
Bosý karmelitán vytrvale povzbuzoval katolické vojsko k boji s nepřítelem a vštěpoval jim víru ve vítězství. Použil k tomu také obraz tzv. štěnovické madony. V ruinách kaple štěnovického zámku předtím našel řeholník obraz Panny Marie vzdávající úctu Jezulátku, později známý jako Panna Maria Vítězná Štěnovická. Matka Boží měla na obraze vypíchané oči, což karmelitán připisoval protestantským vojákům. Nekatolíci totiž považuji obrazy a sochy za modloslužbu.
Dominik měl také údajně před rozhodujícím bělohorským střetem projíždět na koni před nastoupenými katolickými oddíly v jedné ruce s mečem a v druhé se zmíněným obrazem, aby povzbudil morálku císařských a ligistických vojáků. To se mu evidentně podařilo.
Lidé jako Dominik od Ježíše a Marie svým zápalem a nadšením dokáží velké věci. A takové charismatické duchovní vůdce, kteří by byli oporou válčících vojáků, postrádala druhá strana. Rozhodně jim nebyl kalvínský kazatel Scultetus, přítel zimního krále Fridricha Falckého, který v prosinci 1619 neblaze proslul barbarským zničením interiéru svatovítské katedrály. Tím ovšem jeho schopnosti jaksi skončily.
Stavové působili dost pasivně, jako by se báli dotáhnout svoje dílo do konce. Dostali strach z toho, co způsobili, došli jim peníze, a vojákům přestali vyplácet žold. Za této situace jim jaksi chyběla sebedůvěra a scházely i osobnosti schopné nabudit armádu na vítěznou vlnu. Je sice pravdou, že za situace, kdy vojáci několik měsíců neviděli žádné peníze, se těžko dají očekávat zázraky, ale psychika je přesto hodně důležitá. Když někoho budete neustále přesvědčovat, že nic neumí a že je k ničemu, tak tomu uvěří. Když ho budete povzbuzovat, že je dobrý, tak mu to naopak pomůže. A páter Dominik od Ježíše a Marie byl nejen velmi vzdělaný, ale zároveň zdatným psychologem, který katolickým vojákům dokázal vsugerovat přesvědčení, že jsou vynikající, Bůh je s nimi a proto zvítězí. A jeho strategie evidentně slavila úspěch.
Zdroje:
Bílá Hora, Olivier Chaline, Nakladatelství Karolinum, Praha 2013
Josef Pekař – O smysl českých dějin, uspořádal Martin Kučera, nakladatelství Dauphin, Praha 2012
