Článek
Text tohoto dokumentu byl zveřejněn v mimořádné příloze časopisu Echo s názvem České království, tradice i vize naší budoucnosti. Připravil ji Český královský institut.
„V časech, kdy se náš národ cítí ohrožen, se už tisíc let vědomě uchyluje pod ochranu sv. Václava, patrona naší vlasti a duchovního garanta státní svébytnosti. A i v dnešních časech tento příklad našich předků instinktivně následujeme. V památný den věčného knížete a skutečného vládce navrhujeme obnovit pevné pouto, které nás pojí s tisíciletou svatováclavskou tradicí. A věříme, že tento obrat zahájíme právě v jedné z oblastí, která je sv. Václavu vlastní.
On sám vždy byl a je vzorem pro své osobní kvality. Z pramenů víme, že si jej už jeho současníci cenili pro jeho statečnost, kterou prokazoval při obraně vlasti, stejně jako v osobních soubojích. Stal se příkladem spravedlivého, milosrdného a pracovitého vládce. Udivoval i svou, na tehdejší dobu a jeho postavení neobvyklou mírou vzdělanosti, pro kterou také Karel IV. umístil postavu sv. Václava do znaku nově založené Univerzity Karlovy. A i díky této tradici je pro nás vzdělání stále vysoce ceněnou hodnotou…
Nenajdeme vhodnější den na ocenění lidských kvalit předáváním státních vyznamenání, než je den svátku reálné osobnosti, která je napříč staletími a kulturami oceňována jako vzor pro své ctnosti. A pro ryzost svého srdce. Nyní chladná a bezduchá ceremonie může získat skutečného patrona, duchovní osobnost, k níž má navíc náš národ důvěru. Ke které se utíkáme v náročných časech. Ale zejména, který je sám vzorem pro ostatní, stejně jako vyznamenávané osobnosti…
A tak my, obyvatelé Čech, Moravy a Slezska, navrhujeme, aby se slavnostní předávání státních vyznamenání přesunulo na 28. září, na státní svátek Dne české státnosti, na svátek sv. Václava. A věříme, že když alespoň jeden den v roce bratrská sounáležitost zvítězí nad náladou rozkladu, že se to stane prvním krůčkem na cestě k našemu uzdravení.“
Tolik z důležitých pasáží deklarace.
Tuto myšlenku považuji za rozumnou a správnou. Státní svátek 28. října je výročím vzniku státu, který se zase tolik neosvědčil. To je třeba si poctivě přiznat. Já si vážím hrdinů, kteří za něj bojovali v II. světové válce a mnozí za něj položili to nejcennější, co měli - vlastní životy. Jenomže je nutné posuzovat tuto záležitost v kontextu. Československo se dvakrát během své existence rozpadlo, v roce 1992 definitivně. Za svůj považovali ten to stát hlavně Češi, méně už Slováci. Byl to uměle vzniklý státní útvar bez historické tradice.
Na Slovensku je sice 28. říjen také státním svátkem, ale zároveň pracovním dnem. A jak uvedl web Echo24.cz, Slováci jsou v názoru na toto datum rozděleni. „Česká politická reprezentace nikdy (nechápala), ani dnes nechápe Československo jako vznik nového států Čechů a Slováků. Chápe to jako obnovení české státnosti, ke které bylo připojeno Slovensko. Vy chcete, aby tento parlament schválil zákon, kde se bude hlásit k obnovené české státnosti? Vždyť je to směšné,“ řekl ve sněmovně poslanec Slovenské národní strany Anton Hrnko při schvalování návrhu na zařazení 28. října mezi slovenské státní svátky v roce 2017. Další kritici poukazovali na to, že Československo vzniklo, aniž se k tomu Slováci vyjádřili. Pravdou je, že Martinskou deklaraci, kterou se Slovensko 30. října 1918 v tehdejším Turčianskom Svätom Martine připojilo k českým zemím, schválilo asi 200 náhodných přítomných převážně z Martina a okolí, kteří ale netvořili skutečnou slovenskou politickou reprezentaci. Češi prý také neuznávali existenci ani práva slovenského národa. Jsou to tvrdá slova, se kterými se dá samozřejmě polemizovat. To však nic nemění na to, že na Slovensku je toto datum vnímáno kontroverzně.
V každém případě Československo už neexistuje. Česká republika je přímým pokračovatelem historických zemí – Čech, Moravy a Slezska, tedy české státnosti na jejímž počátku stál svatý Václav. Zásluhou jeho úspěšné politiky spojené s přijetím křesťanství a kombinované obratnou diplomacii a válečnými taženími, díky nímž svatý Václav získal vládu na Čechami, se české země staly součástí civilizované Evropy. Tento nejvýznamnější český světec lidi spojoval a spojuje, uctívali jej katolíci, husité, protestanti, mistr Jan Hus i Jan Ámos Komenský.
Na podzim 1938 v těžký chvílích naší země napsal básník František Halas tyto verše.
Kůň bronzový kůň Václavův
se včera v noci třás
a kníže kopí potěžkal
Myslete na chorál
Malověrní
Myslete na chorál
Svatému Václavu vděčíme za to, že existujeme, že máme svůj stát. Proto slavnostní akt předávání státních vyznamenání by se měl konat 28. září.
Zdroje:
