Článek
Je to svízelná záležitost. Jak uvedl web iDNES.cz, téměř 80 let starý verdikt rady Velkého Zlína se týkal doporučení zabavení majetku manželky J. A. Bati Marie Baťové, například rodinné vily. Tehdejší radní se opírali o zákon o konfiskaci nepřátelského majetku a rozhodnutí zdůvodnili tím, že „Marie Baťová, ač věděla o činech svého manžela, nezbavila jej správy svého majetku, ani neučinila pokus o to, a pro to jsou zde dány zákonné předpoklady pro konfiskaci dle zákona.“
Jenomže Městský soud v Praze podle webu cesky.rozhlas.cz v roce 2007 proces s J. A. Baťou obnovil a vzápětí zrušil rozsudek mimořádného Národního soudu z roku 1947. Ten původně soudil Baťu podle Benešových dekretů jako kolaboranta, přestože zlínský podnikatel prožil celou 2. světovou válku v zahraničí a s Němci nespolupracoval. Na J. A. Baťu je třeba nyní hledět jako na nevinného, nehledě k tomu, že jeho manželka, které vila patřila, se žádné nezákonnosti nedopustila. A v normálním státě je nepřípustné trestat lidi za zločiny příbuzných, který se navíc v tomto případě ani nestal.
V takovém případě by vila J. A. Bati, ve které momentálně sídlí zlínská redakce Českého rozhlasu, měla být vrácena potomkům Jana Antonína a Marie Baťových.
Rada města Zlína přijala v této záležitosti toto usnesení:
souhlasí
s tím, že na základě usnesení Městského soudu Praha ze dne 25. 6. 2007 sp. zn. Nt 214/2007 došlo k očištění jména Jana Antonína Bati z podezření na poškozování zájmů Československé republiky za druhé světové války, v důsledku čehož došlo i k očištění jména jeho manželky Marie Baťové, která by ve smyslu § 1 odst. 1 bod 3. dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nadále neměla být považována za osobu, která u svého manžela takové jednání strpěla,
zamítá
žádost o zamítnutí návrhu Rady MNV Velkého Zlína ze dne 7. 2. 1947 na konfiskaci a zavedení národní správy nad majetkem Marie Baťové, neboť by tím bylo v rozporu s principy ustanovenými po roce 1989 zejména zákony o soudních a mimosoudních rehabilitacích a příslušnou judikaturou Ústavního soudu zasahováno do historických a právních poměrů před 25. 2. 1948.
„Souhlasíme s tím, že to, co se odehrálo, bylo špatně. Jan Antonín Baťa nebyl kolaborant a věci, které se týkaly Marie Baťové, s tím byly v rozporu,“ vysvětlil podle iDNES.cz zastupitelům primátor Jiří Korec (ANO). „Budeme vždy podporovat očištění jeho jména i rodinných příslušníků. Už jen jako velké poděkování za to, co rodina ve Zlíně vytvořila. Ale teď respektujeme rozhodnutí soudu. Ten je jediný, kdo rozhodnutí z roku 1947 může změnit,“ prohlásil dále primátor Korec.
Ředitel Nadačního fondu Jana Antonína Bati Petr Kopčil k této kauze pro Medium.cz uvedl: „Já nechci nikoho soudit. Každý má však své svědomí, proto se na to podívám jinak - byla to šance pro konkrétní osoby se zapsat zlatým písmem do dějin města v rovině - spravedlnost, právo, morálka. Lidé nejen ze Zlína by takový krok velmi ocenili a pamatovali by si jej. Naštěstí tato možnost nemá spotřební lhůtu, což je výhoda pro každého, kdo se bude chtít touto věcí zabývat a pomoci ji vyřešit v blízké budoucnosti. Nutno dodat, že zastupitelé nemají možnost přímo vilu vrátit, to není krok, kdy vytáhnou klíče od vily ze šuplíky a předají je rodině. Jde pouze o morální gesto, které vede dále k legislativnímu kroku, soudnímu řízení atd. Celá věc jejich aktuálním rozhodnutím nekončí, ale nemůžu mluvit za Johna Nashe o následujícím kroku, ani já osobně, ani Nadační fond Jana Antonína Bati není v této věci přímým účastníkem. Je však mým přáním, aby zde došlo k plné spravedlnosti a ukradená vila rodiny Baťů byla řádně navrácena.“
Člověka však logicky napadne, proč zlínští radní přijali polovičaté rozhodnutí, když odmítli změnit verdikt svých předchůdců, který byl prokazatelně protiprávní a nespravedlivý. Navíc jejich verdikt má pouze proklamační charakter, takže se nemuseli obávat nějakých právních důsledků svého hlasování.
Jan Antonín Baťa byl přitom rehabilitován a v roce 2019 mu byl udělen Řád Bílého lva I. třídy. Konfiskace jeho vily, která byla napsaná na jeho manželku Marii, tudíž byla nezákonná. „Radní zkritizovali bezpráví na Marii Baťové, ale napravit ho nemíní,“ zhodnotil tuto situaci právní zástupce vnuka Jana Antonína a Marie Baťových Johna G. Nashe advokát Lubomír Müller a pokračoval: „Třetího listopadu 2025 přijala Rada města Zlín usnesení, v němž vyjádřila souhlas s tím, že Marie Baťová „neměla být považována za osobu“, na kterou se vztahuje Dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku. Z toho by logicky mělo vyplývat, že neprávem zabavený majetek by jí, respektive jejím právním nástupcům) měl být vrácen.“
Advokát Müller také nesouhlasí se závěry radních ohledně nálezu Ústavního soudu. „Ústavní soud řekl, že občané nemohou obcházet restituční zákony podáváním žalob na určení vlastnického práva. Zde ale jde o něco jiného. Soudci se v roce 1947 dopustili hrubé nezákonnosti vůči Janu Antonínu Baťovi a jejich nástupci to v roce 2007 napravili tím, že odsuzující rozsudek zrušili,“ vysvětlil. Návrh na konfiskaci z roku 1947 by tedy měl být odmítnut. „Zlínští radní se dopustili v roce 1947 závažné křivdy vůči Marii Baťové, a tak by dnešní radní měli sami chtít zjednat obdobnou nápravu, a to nejen tím, že pochybení svých předchůdců formálně zkritizují, ale také tím, že návrh na konfiskaci zruší,“ řekl Lubomír Müller.
Je jasné, že každou křivdu z minulosti napravit nelze, ovšem, pokud je to možné, tak by se to mělo stát. A vila J. A. Bati stále existuje.
Zdroje:
Usnesení Rady města Zlína ze dne 3. 11. 2025 č. 74/20R/2025
