Ida Pfeiffer – rebelka, která překonala limity své doby a cestovala tam, kam si netroufli ani muži

V době, kdy ženy necestovaly samy ani do sousedního města, se Ida Pfeiffer vydala na cesty přes oceány, ledovce a džungle. Ne z touhy provokovat, ale z prosté radosti z objevování. Z vídeňské manželky a matky se stala cestovatelka, která svým odhodláním a vytrvalostí překonala hranice možného. Cestovatelkou se stala ve věku, kdy už společnost ženám přisuzovala spíše roli hodné babičky. Ona si však místo pletení a vaření sbalila malý kufřík, zápisník, trochu jídla a vydala se na cestu. Své cesty popisovala v knihách, které se staly bestsellery, a vydělané peníze investovala do další expedice.

V době, kdy konvence 19. století velely ženám držet se v domácnosti u dětí podle hesla Kinder, Küche, Kirche (děti, kuchyně, kostel), Ida podnikla dvě cesty kolem světa. Začala cestovat až ve zralém věku, kdy vychovala své syny a ovdověla. Byla průkopnicí ženského sólo cestování – cestovala sama, bez mužského doprovodu a služebnictva, a to v době, kdy to bylo pro ženu velmi neobvyklé a dokonce „nevhodné“. Byla oceňována pro odvahu, statečnost, velkorysost a pevnost duše, které tehdejší společnost u žen nečekala. Její cesta inspirovala další ženy – byla vnímána jako příklad toho, že ženy jsou schopny podnikat stejně náročné cesty jako muži.

Narodila se 14. října 1797 ve Vídni. Do devíti let ji rodiče nechávali nosit chlapecké oblečení, protože chtěla být jako její bratři. Otec jí zajistil stejné vzdělání jako svým synům. Už jako dítě projevovala odvahu, houževnatost a odpor k pohodlí. Otec podporoval její „mužský temperament“, což vytvořilo základ pro její pozdější cestovatelskou náturu. Po smrti otce byla Ida nucena vrátit se k „dívčím způsobům“ a velmi kvůli tomu trpěla. Sama později přiznala, že kdyby v dětství neměla možnost být „polovičním chlapcem“, nikdy by se nestala cestovatelkou. Ve své knize Návštěva Islandu a skandinávského severu napsala: „Už jako malé dítě jsem měla silnou touhu vidět svět. Kdykoli jsem potkala kočár, zastavila jsem se a dívala se za ním, dokud nezmizel. Záviděla jsem dokonce i postilionovi, protože jsem si myslela, že i on musel celou tu dlouhou cestu absolvovat.“

Na tuto cestu se Ida toužila vydat už od dětství, kdy ji okouzlila kniha o cestování po Východě. Chtěla prezentovat autentický pohled na Svatou zemi i Egypt, bez patosu a romantizace, která byla v cestopisech té doby běžná. V roce 1842 se vydala na cestu sama, bez doprovodu, zato připravena snést nepohodlí (na cestách jedla nejlevnější jídla a často dokonce hladověla), vzdorovat každému nebezpečí a vyřešit každý problém. Vedla si deník, aby si uchovala vzpomínky na svou cestu a aby své zážitky mohla sdílet s blízkými. Každý večer, ačkoliv často značně vyčerpaná horkem, žízní a útrapami cestování, nikdy nezapomněla zapsat události dne, a jako stůl přitom klidně použila i hřbet velblouda.

Její cesta byla původně zamýšlena jako duchovní pouť, chtěla na vlastní oči vidět biblická místa. V knize Cesta do Svaté země a Egypta zdůrazňuje, jak ji navštívená místa hluboce zasáhla, ale zároveň popisuje i zklamání, nepořádek či komercializaci poutních míst. Její popisy míst a lidí jsou pohledem obyčejné, nikterak privilegované cestovatelky, což je kontrast k bohatým aristokratům, kteří tehdy běžně publikovali cestopisy. Ida si všímá drobností všedního života – oblečení, jídla, chování mužů a žen a náboženských zvyků. Často vyvrací očekávání nebo představy, které si nesla z Evropy. Popsala i reálné podmínky cestování, včetně únavy, špíny, vedra, nebezpečí (nemoci, špatná hygiena, zloději) a byrokracie, a ukázala, že romantická představa dobrodružného cestování byla velmi vzdálená realitě.

V roce 1845 vyrazila do Skandinávie a na Island, kde absolvovala výstup na královnu Islandu – sopku Heklu. V dalších letech podnikla dvě cesty kolem světa, které patří k nejodvážnějším cestovatelským počinům 19. století. Na svou první cestu se vydala v květnu 1846, ve věku téměř 50 let, kdy se jiné ženy již staraly o vnoučata. Cesta vedla přes Jižní Ameriku, Tahiti, Čínu, Indii, Persii, Malou Asii a Řecko. Domů se vrátila v prosinci 1848 za velké pozornosti veřejnosti. Místo aby si odpočinula, vydala se brzy znovu na cestu.

Její druhá výprava (březen 1851–červen 1855) byla ještě náročnější – putovala z Kapského Města přes Singapur, Borneo, Jižní Ameriku až do Kalifornie. Sbírala přírodniny a minerály a zapisovala pozorování, která dodnes citují etnologové i geografové (minerály, hmyz a rostliny, které s sebou dovezla z cest, jsou dnes uloženy v Přírodovědném muzeu ve Vídni). Setkala se dokonce i s kanibaly. Cestovala skromně, často v extrémních podmínkách, jen s malým zavazadlem, koženým měchem na vodu, pánví na vaření, chlebem, rýží a trochou soli.

Obě cesty kolem světa potvrdily to, co tehdejší společnost dlouho odmítala akceptovat – že i žena v domácnosti může být jedním z nejodvážnějších cestovatelů své doby. Ida Pfeiffer se stala členkou Francouzské geografické společnosti a Berlínská etnografická společnost jí udělila čestné členství. Britská Královská zeměpisná společnost ji však členství odepřela kvůli tomu, že byla žena.

V letech 1856–1858 absolvovala svou poslední výpravu na Mauricius a Madagaskar. Na Madagaskaru se dokonce dostala do vězení poté, co byla obviněna ze spiknutí proti královně a následně v červenci 1857 vyhoštěna ze země. Při návratu se nakazila malárií, ze které se už nikdy zcela nezotavila. Zemřela 27. října 1858 ve Vídni.

Při svých cestách navštívila čtyři kontinenty a urazila celkem 240 000 kilometrů po moři a 32 000 kilometrů po souši, a to přitom chtěla „jen vidět svět“.

Zdroje:

PFEIFFER, Ida. Cesta do Svaté země a Egypta. Argo, 2022. ISBN 978-80-257-3838-2.

PFEIFFER, Ida. Visit to Iceland and the Scandinavian North: https://www.gutenberg.org/ebooks/1894

PFEIFFER, Ida. A woman's journey round the world: from Vienna to Brazil, Chili, Tahiti, China, Hindostan, Persia, and Asia Minor: https://www.gutenberg.org/ebooks/11039

PFEIFFER, Ida. A Visit to the Holy Land, Egypt, and Italy: https://www.gutenberg.org/ebooks/12561

PFEIFFER, Ida. The last travels of Ida Pfeiffer: inclusive of a visit to Madagascar, with a biographical memoir of the author: https://www.gutenberg.org/ebooks/60474

VAN WYHE, John. Wanderlust: The Amazing Ida Pfeiffer, the First Female Tourist. National University of Singapore Press, 2019. ISBN 9789813250765.