Nejasný osud Timmyho: proč neznáme jeho polohu?

Odborníci z Německého oceánografického muzea ve Stralsundu včera zveřejnili prohlášení, že Timmy je „velmi pravděpodobně mrtvý“. Je však třeba upozornit, že nemají k dispozici aktuální údaje o Timmym ani data z jeho vysílače. Údaje z vysílače mají prozatím k dispozici výhradně členové záchranné iniciativy. Prohlášení je tak založeno na jejich předchozím hodnocení Timmyho zdravotního stavu a nedostupných datech o jeho pohybu po vypuštění.

Postoj odborníků z oceánografického muzea k záchranné akci byl od počátku velmi kritický, což je třeba respektovat. Nicméně zveřejňování nepodložených zpráv v již tak vyhrocené situaci rozhodně nepomáhá. Pravda je taková, že momentálně nevíme, kde se Timmy nachází.

Konkrétní typ vysílače (satelitního tagu), který byl na Timmyho umístěn, nebyl zatím zveřejněn. Všechny však fungují na podobném principu. Vysílač byl připevněn na hřbetní ploutev, přičemž data zůstávají uložena až do okamžiku, kdy se Timmy vynoří na tak dlouhou dobu, že se zařízení aktivuje a naváže spojení se satelitem, který je zrovna v dosahu. Uložené údaje jsou pak odeslány jako datový balíček.

Pokud je pravdivá zpráva od záchranné iniciativy, že během tří dnů po vypuštění vyslal Timmyho vysílač 25 pingů, může to znamenat, že Timmy se pravidelně vynořuje a ponořuje, ale zatím nezůstal na hladině tak dlouho, aby byl kromě pingu odeslán i údaj o jeho poloze.

Pro určení polohy je nezbytně nutné, aby byl Timmy na hladině určitou souvislou dobu, kdy jeho vysílač zůstane nad hladinou, spojení nepřeruší mořské vlny ani Timmyho ponoření, a zároveň je oblast v tom okamžiku pokrytá satelity tak, aby bylo možné přesně vypočítat jeho polohu, a tu pak odeslat. Pokud se Timmy vynoří jen krátce, satelit sice o vysílači ví (ping), ale nemá dostatek dat pro výpočet souřadnic.

Kromě určení polohy pomocí GPS existuje ještě způsob lokalizace pomocí systému Argos. Tento způsob nevyužívá přímo výpočet souřadnic, a je proto méně přesný, nicméně k určení přibližné polohy Timmyho by stačilo jeho krátké vynoření na hladinu. Protože však nebyl zveřejněn konkrétní typ vysílače, který má Timmy na sobě, nelze s jistotou říct, jaké funkce dané zařízení podporuje.

Kdyby měl Timmy tzv. Fastloc‐GPS vysílač, bylo by možné určit jeho polohu během zlomku sekundy, a tedy i při velmi krátkém vynoření. Určování polohy pomocí Fastloc-GPS poskytuje polohu s přesností v řádu několika desítek metrů od skutečné polohy zvířete.

Vědci, kteří zkoumali příčiny selhání satelitních tagů Fastloc‐GPS, zjistili, že tagy vysílaly průměrně 267 dní a pokud selhaly, v 87 procentech případů bylo příčinou selhání baterie (méně častou příčinou bylo biologické znečištění). Jiná studie však zjistila, že hlavním důvodem, proč se přerušil přenos dat, bylo poškození satelitního tagu.

Právě možnost poškození Timmyho satelitního tagu byla v minulých dnech často zmiňována. Vysílač mohl být poškozen při jeho vypuštění, případně se mohl poškodit i tím, jak se Timmy houpal ve vysokých vlnách a narážel do člunu, ve kterém cestoval.

Pokud by byla poškozena GPS anténa, zařízení by vyslalo ping, ale nedokázalo by vypočítat polohu. Zařízení by tedy vysílalo, ale bylo by nefunkční jako navigační systém. Timmyho vysílač tedy může mít funkční baterii a být správně naprogramován, s nefunkční GPS anténou však není schopen určit jeho polohu.

Tato možnost je velmi nepravděpodobná, protože satelitní tagy jsou připevněny ke kůži speciálními úchyty, které jsou velmi pevné (a zároveň jsou navrženy tak, aby měly na velrybu minimální dopad). Po určité době se samy oddělí od kůže. Zařízení pak odpadne, aby velrybě nepřekáželo.

Kdyby přesto došlo k tomu, že by vysílač z Timmyho odpadl neplánovaně, tato zařízení jsou navržena tak, aby vyplavala na hladinu, kde je větší pravděpodobnost, že budou vysílat nepřetržitý signál, půjde je lokalizovat a vyzvednout. Kdyby z Timmyho vysílač odpadl, na přijímači by pak mohla být vidět série přesných poloh zařízení, případně by bylo možné z něj alespoň získat přesnější data.

Pokud by byl vysílač ukotven hlouběji do podkožního tuku a Timmy by uhynul, vysílač by klesl ke dnu i s ním. V takovém případě by přenos pravděpodobně brzy ustal. Pokud tedy vysílač stále posílá pingy, lze s poměrně velkou jistotou vyloučit, že by ležel na dně.

Buď je stále na živém Timmym, nebo plave na hladině a mořské vlny ho neustále přelévají vodou. Pokud by Timmy opět uvázl na mělčině nebo jeho tělo plavalo na hladině, v takovém případě by vysílač byl pravděpodobně trvale nad hladinou a poslal by údaje o poloze.

Každý keporkak má unikátní spodní stranu ocasní ploutve, podobně jako naše lidské otisky prstů. Pokud tedy technologie selže, je to další možnost, jak Timmyho identifikovat. V USA už několik let probíhá projekt, který pomocí databáze fotografií ocasních ploutví identifikuje konkrétní velryby a sleduje jejich migraci.

Pokud by tedy některý vědec či turista vyfotil neznámého keporkaka a fotografii poslal do databáze (například Happywhale), bylo by možné Timmyho identifikovat porovnáním s fotografií jeho ocasní ploutve a nalezením shody co se týká tvaru, hrbolků na okraji ploutve a pigmentace.

Velryby mají jednu krásnou vlastnost – kamkoliv připlavou, svou přítomností v oblasti zvýší biodiverzitu, a to jak během života, tak i poté. Po úhynu se z jejich těla stane doslova nový ekosystém, kterého využívají ostatní organismy. I Timmyho tělo by tedy zvýšilo produktivitu mořských ekosystémů na další desítky let.

Nelze však vyloučit, že Timmy prostě v klidu relaxuje někde v moři nebo filtruje vodu při shánění potravy, a na hladinu se vynoří jen k nadechnutí, zatímco záchranáři nervózně koukají na prázdnou mapu a my ostatní vymýšlíme černé scénáře.

Pokud se Timmy znovu „neozve“, ať už prostřednictvím vysílače, nebo náhodného pozorování, může jeho osud zůstat navždy neznámý. Jeho příběh je pro nás připomínkou, že navzdory technologickému pokroku zůstává divoká příroda do značné míry nevyzpytatelná a mimo naši kontrolu.

Zdroje

HART, Kristen et al. Drivers of realized satellite tracking duration in marine turtles. Movement Ecology, 2021, 9(1), 1-14. DOI 10.1186/s40462-020-00237-3.

HAYS, Graeme et al. Why do Argos satellite tags stop relaying data? Ecology and Evolution, 2021, 11(11), 7093-7101. DOI 10.1002/ece3.7558.

CONNOLLY, Kate. Rescue of Timmy the whale ‚an all-round catastrophe‘ after tracker failure: https://www.theguardian.com/world/2026/may/05/expert-brands-rescue-of-timmy-the-whale-an-all-round-catastrophe-over-deficient-tracker

STERN. Buckelwal ist laut Experten wahrscheinlich tot: https://www.stern.de/panorama/weltgeschehen/buckelwal-live–wal-ist-laut-experten-wahrscheinlich-tot-37250004.html

CENTER FOR COASTAL STUDIES. Tagging: https://coastalstudies.org/our-work/marine-animal-entanglement-rescue/tagging/

WILDLIFE COMPUTERS. SPOT-F: https://wildlifecomputers.com/our-tags/spot-argos-satellite-tags/spot/spot-f/