Článek
Velryba šedá (plejtvákovec šedý) každý rok podnikne jednu z nejdelších a nejnebezpečnějších cest na naší planetě. Migruje 16 až 20 tisíc kilometrů ze Severního ledového oceánu do teplejších vod u pobřeží Kalifornie a Mexika. Tito zvířecí obři přitom překonávají tisíce kilometrů ledových vln, bouře i útoky dravých kosatek.
V roce 1988 však tři mladé velryby šedé (tehdy ohrožené) uvěznil led ještě před začátkem jejich cesty v samotném srdci mrazivé Aljašky. A záchrana těchto majestátních tvorů v rámci operace Průlom (Operation Breakthrough) dokázala něco nemyslitelného – na okamžik zastavila studenou válku.
Aljaška, Beaufortovo moře, 7. října 1988
Tři velryby uvězněné v Beaufortově moři poblíž mysu Point Barrow s migrací příliš dlouho otálely. Mrazivé počasí je tak uvěznilo v laguně šest kilometrů od otevřeného moře. Mlátily hlavami o led, jak se snažily osvobodit a každé čtyři minuty se vynořily k jedinému malému otvoru, který v ledu našly.
Naštěstí si jich všiml inuitský lovec, který informoval mořské biology. Když se zpráva dostala k místnímu televiznímu reportérovi, ihned vyrazil na místo. Nedlouho poté se záběry mořských savců dostaly do živého vysílání a příběh si získal pozornost diváků po celém světě.
Tehdejší americký prezident Ronald Reagan řekl: „Všechno, co můžeme říct nebo udělat, abychom pomohli s úspěchem operace, rádi to uděláme. Cokoliv.“ Časopis People situaci přirovnal k záchraně osmnáctiměsíční Jessicy z předchozího roku: „Od doby, kdy malá Jessica McClure spadla do texaské studny, nebyl svět tak uchvácen bojem o život.“
Vizualizace inspirovaná záchranou tří velryb šedých během operace Breakthrough
Když zvířata v nouzi spojí úhlavní nepřátele
Velryby dostaly inuitská jména Putu, Siku a Kanik a anglická jména Bonnet, Crossbeak a Bone. Inuité udržovali jediný otvor v ledu otevřený pomocí motorových pil. Vrtulník Sikorsky S-64 Skycrane se mezitím snažil vytvořit díry v ledu pomocí pětitunového kladiva. Cílem bylo prorazit velrybám cestu k otevřenému moři, aby mohly uniknout a vydat se na jih. V plánu bylo prorazit sérii sedmimetrových děr v ledu směrem od otevřeného moře, aby velryby nevyplašili hlukem. Proražené otvory však okamžitě zamrzaly.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru vyslal na místo tým mořských biologů. Členové Greenpeace žádali politiky o pomoc a získali nečekaného spojence – aljašskou ropnou společnost, která jim nabídla svůj ledoborec. Ten měl prorazit velrybám cestu na svobodu, místo toho však uvázl v ledu a bahně. Ministerstvo zahraničí pak přijalo nabídku pomoci od Sovětského svazu, ačkoliv spolupráce USA a SSSR v době studené války nebyla vůbec samozřejmá. Dva sovětské ledoborce Vladimir Arseňjev a Admirál Makarov okamžitě vyrazily na cestu. Čas se krátil.
Nadlidské úsilí korunované úspěchem
V této kritické fázi dorazila na místo dvojice mužů, kteří sledovali záchranu v televizi. Z jejich rodinné firmy v Minnesotě přivezli dva elektrické rozmrazovače, které vířily vodu, a bránily tak tvorbě ledu. Bez nich by vyčerpané velryby s největší pravděpodobností nepřežily, než by k nim dorazily sovětské ledoborce. Díky rozmrazovačům získaly stabilní místo k dýchání bez neustálého stresu.
Inuité pak motorovými pilami vysekali velrybám sérii dýchacích otvorů, zatímco rozmrazovače bránily jejich znovuzamrznutí. Záchranné úsilí neobvyklých spojenců bylo korunováno úspěchem. Velryby i ve stresu pochopily, co mají lidé v plánu a důvěřovaly jim. Jakmile Inuité vysekali další díru, velryby to okamžitě zaregistrovaly a pod ledem k ní proplavaly. Podmořská dálnice nefungovala jen díky technice, ale především díky křehké důvěře mezi člověkem a divokým zvířetem.
Mládě velryby šedé
Neznámý osud velryb
Nejmladší velryba Kanik však 21. října náhle zmizela pod ledem a k dalšímu otvoru se již nevynořila. O sedm dnů později Putu a Siku zvládly proplavat až ke kanálu, který jim vyhloubily sovětské ledoborce, a byly naposledy spatřeny, jak plavou v temné vodě. Vzhledem k tomu, že na ně nebyly umístěny vysílače, protože vědci je nechtěli ještě více stresovat, jejich osud zůstává neznámý. Vrtulníky sice zahlédly dvojici velryb na volném moři, a někteří pozorovatelé tvrdili, že je viděli u pobřeží Kalifornie, nezvratný důkaz však neexistuje.
Jak po akci poznamenal jeden z dobrovolníků, snaha o jejich záchranu, ať už úspěšná, či nikoli, měla sama o sobě svůj význam. Expert na velryby k operaci řekl: „Přestože záchrana velryb šedých uvězněných v aljašském ledu si vyžádala obrovské náklady na zvrácení běžného a přirozeného jevu, poukázala na měnící se postoj lidí k velrybám.“
Příběh rychle obletěl celý svět, přitáhl pozornost veřejnosti i politiků a stal se prvním zvířecím virálem v dějinách. V době, kdy neexistoval internet ani sociální sítě, přikoval k televizním obrazovkám miliony diváků. V přímém přenosu ukázal celému světu, že když jde o záchranu zvířat, jdou politické neshody stranou. Zanechal nesmrtelný odkaz o síle lidské solidarity, soucitu a křehkém spojenectví člověka s divokou přírodou, který fascinuje i po téměř čtyřiceti letech.
Zdroje
SULLIVAN, Robert. A Whale Hunt: How a Native-American Village Did What No One Thought It Could. Scribner, 2002. ISBN 978-0-684-86434-1.
GREENPEACE. Operation Breakthrough: The story behind Big Miracle: https://www.greenpeace.org/india/en/story/2891/operation-breakthrough-the-story-behind-big-miracle/
CHAMLEE, Virginia. When Three Whales Got Trapped in Arctic Ice, Humanity United in Operation Breakthrough to Save Them: https://people.com/operation-rescue-three-whales-trapped-in-arctic-ice-11835993
MAUER, Richard. Unlikely Allies Rush to Free 3 Whales: https://www.nytimes.com/1988/10/18/us/unlikely-allies-rush-to-free-3-whales.html
ROSE, Tom. Freeing the Whales: How the Media Created the World's Greatest Non-Event. Carol Publishing Corporation, 1989. ISBN 978-1-55972-011-3.
ROWAN, Kathleen a ROWAN, Andrew. When Animals in Crisis Unite the World: Lessons Across Time: https://wellbeingintl.org/when-animals-in-crisis-unite-the-world-lessons-across-time/
