Článek
A zatímco vědecká obec pohlíží na Einsteina s úctou, jeho dvě manželky zřejmě měly důvod k tomu, aby ho považovaly za nemožného manžela.
Albert Einstein je ukázkovým příkladem toho, že mu na jedné straně příroda nadělila geniální mozek, ale v rovině osobního života mu hodně ubrala. Během studií na polytechnice v Curychu se seznámil se srbskou studentkou matematiky Milevou Marićovou. Spojovalo je nadšení pro vědu, o níž dokázali vést dlouhé intelektuální rozhovory. Není proto divu, že se rozhodli jít životem společně.
První manželství
V roce 1903 měli svatbu a vše vypadalo zalité sluncem, dokud nepřišly postupně tři děti. Ty dokážou zamávat v každým vztahem, ten Einsteinův nevyjímaje. Minimálně na počátku ale bylo jejich manželství zalité sluncem. Albert Einsteinna Milevě obdivoval její nezávislost a sílu.
S narozením dětí se jejich vztah posunul do roviny rodičovství. Einsteina však více než rodina zajímala jeho věda a k dětem a nakonec i k Milevě zaujal lhostejný postoj, což jeho žena pochopitelně nesla nelibě. Zhoršený vztah se Einstein rozhodl řešit manželskou dohodou, výhodnou ale pouze pro něho. Sepsal ji v roce 1914 a mimo jiné si v ní vymínil, že:
- Mileva se bude starat o veškeré domácí práce
- uvaří mu tři jídla denně a bude je podávat přímo v jeho pokoji
- v jeho přítomnosti bude Mileva mlčet
- když Einstein začne rozhovor, nebude ho Mileva přerušovat
- Mileva nebude očekávat žádné gesto náklonnosti a důvěrnosti.
Mileva byla touto dohodou pasována do role neplacené pomocnice v domácnosti. Není proto divu, že nakonec v roce 1919 manželství skončilo rozvodem.
Druhé manželství
Ve stejném roce se stihl Einstein oženit podruhé. Vzal si svoji sestřenici Elsu Löwenthalovou. Ta byla jiného založení než Mileva. Být pečovatelkou ji nejspíš bavilo. Starala se o manželovo zdraví, pomáhala mu s agendou a korigovala neustálý příval jeho obdivovatelů. Chtělo by se říct, že si takové partnerky bude Einstein vážit. Ale ani v tomto manželství se nechoval jako vzorný manžel. Měl četné milostné aférky. Navzdory tomu s ním Elsa zůstala až do jeho smrti v roce 1936.
Na vině byl nejspíš Aspergerův syndrom
Albertovi Einsteinovi chyběla empatie a schopnost porozumění a sounáležitosti v partnerském vztahu. Je pravděpodobné, že trpěl Aspergerův syndromem. Minimálně jeho některé chování v osobním životě na to ukazuje. V době největší zamilovanosti na začátku vztahu tento jeho handicap nemusel být tolik patrný. Se vstupem do manželství a nastolením nudné každodennosti spojené s péčí o děti jeho pravé rysy dostaly větší obrysy.
