Článek
Neandertálci je pravěká člověčí forma, která se řadí do druhu Homo neanderthalensis, nebo se počítá jako poddruh Homo sapiens. První lebky těchto pravěkých obyvatel Země se našly už v roce 1829 v belgické lokalitě Engis. Název však dostali podle údolí Neandertal v blízkosti Düsseldorfu, kde v roce 1856 profesor Carl Fuhlrott objevil jejich kosterní pozůstatky, když je předtím dělníci pracující v kamenolomu vyhodili.
Prostě vymřeli a je to
Vědci dlouho předpokládali, že neandertálci vyhynuli před 40 000 lety během nějaké katastrofické události. Nebo za to mohlo jejich vyhubení zástupci rodu Homo sapiens, případně umírali na epidemie nemocí či kvůli změně klimatu.
Jenže tahle myšlenka jim nedala spát a stále záležitost ohledně zmizení neandertálců ze zemského povrchu zkoumali. Nový výzkum na základě matematicko-analytického modelu a ideální koncepci statistického souboru se zaměřil na tok genů mezi prehistorickými lidskými populacemi a přišel na to, že se neandertálci nejspíš úspěšně po dobu desítek let absorbovali do rodu Homo sapiens.
Všeobecně se totiž již ví, že se oba tyto lidské rody mezi sebou křížily. Tím docházelo k tomu, že se neandertálská DNA stále více ředila v lidském genofondu Homo sapiens, jenž byl na Zemi početnější skupinou.
Proč vědci k tomuto závěru došli?
Protože v moderní lidské populaci je možné pozorovat vzorce našeho neandertálského předka. Jejich geny jsou totiž stále aktivní v genomu moderního člověka, a to zejména u lidí euroasijského původu.
Například neandertálská DNA ovlivňuje riziko vzniku deprese nebo infarktu. Před asi 60 000 až 70 000 lety došlo k hlavní expanzi Homo sapiens v Euroasii, což zapříčinilo vznik všech dnešních neafrických populací.
Zatímco v období pozdního pleistocénu vědci odhadují populaci Homo sapiens v počtu několika desítek až stovek tisíc jedinců, velikost neandertálské populace se pohybovala v počtu sotva několika tisíc. Představa, že neandertálci zmizeli po expanzi Homo sapiens do Euroasie, vzala za své.
Rostoucí množství důkazů naznačuje, že v Evropě se koexistence obou rodů předpokládá nejméně 10 000 až 15 000 let. Homo neanderthaliensis zmizel kolem roku 38 000 let, ale určité náznaky ukazují, že na Uralu jeho populace přetrvala až do 31 000-34 000 let.
Takže nikoliv přírodní katastrofa, ale asimilace
Matematický model a jím načrtnutý překvapivý scénář ukazuje, že za zmizením neandertálců stojí důsledek genetického zředění jejich asimilací s demograficky početnějším druhem. Pochopitelně se jedná pouze o vědecký model, který není možné chápat jako jediné přijatelné vysvětlení.
Pokud by tomu tak ale s neadertálci bylo, jak si nyní myslí vědci, znamenalo by to, že vlastně stále mezi námi žijí.
Zdroj: nature.com, iflscience.com
