Dirk Hartog: Zapomenutý Holanďan, který objevil Západní Austrálii

Zámořským objevitelům a jejich odvaze a trpělivosti vděčíme za to, že zeměkoule pro nás dnes není neznámým pojmem. Na Zemi snad už není místa, kam by nevkročila lidská noha. Díky nim máme zemský povrch dokonale zmapovaný.

Zámořské objevy jsou jedním z témat, o kterém se žáci učí už na druhém stupni základní školy. Pokud to učitelé pojmou zajímavě, může je to i bavit. Málokterý žák si umí představit, že lidé třeba vůbec nevěděli, že existuje nějaká Amerika či Austrálie. Musel to být Kryštof Kolumbus, který ji pro nás objevil. Australské pobřeží zase jako první spatřil Willem Janszoon, nizozemský mořeplavec. Stalo se to 26. února 1606. Druhým Evropanem, jemuž se to poštěstilo, byl Dirk Hartog, také nizozemské národnosti.

Dirk Hartog se narodil v roce 1580 v Amsterdamu do námořnické rodiny, takže cestování lodí měl prakticky v krvi. Bylo více než pravděpodobné, že půjde v rodinných šlépejích. Už ve svých třiceti letech se stal poprvé velitelem lodi a podnikl úspěšné obchodní cesty po Baltském a Středozemním moři.

Od roku 1616 byl zaměstnaný u Nizozemské východoindické společnosti, což pro něho znamenalo, že se dostane s lodí ještě dále než po evropských mořích. Nizozemská východoindická společnost byla založena v roce 1602 a zajištovala pro Nizozemí obchod s indickým kořením, které bylo v Evropě žádané.

Hartogovi bylo svěřeno velení na lodi Eendracht, jež z Nizozemska vyplula do Nizozemské východní Indie společně s dalšími loděmi. Bouře tomu ale chtěla, že se Eendracht od flotily oddělila a sama pak doplula k mysu Dobré naděje.

Odtud se Hartog vydal přes Indický oceán směrem k Makassaru ve východní Indonésii. Do plachet se mu opíraly silné západní větry. Dne 25. října 1616 loď Eendracht připlula k ostrovům, které na první pohled vypadaly jako neobydlené. Hartog s lodí přistál na ostrově u pobřeží Shark Bay v Západní Austrálii, jenž po něm dostal své jméno – Dirk Hartog Island. Tento moment se do historie mořeplavectví zapsal jako druhé spočinutí Evropanů na australské půdě.

Nově objevenou zemi Hartog nazval Eendrachtsland, ale jméno se neujalo. Aby tu po něm zůstala nějaká památka, zanechal tu cínovou desku tzv. Hartogův talíř, kterou připevnil na kůl. Obsahuje text: 1616, 25. října sem doplula loď Eendracht z Amsterdamu a jména těch, kteří se této expedice účastnili.

Protože nic tak objevného a zajímavého v nové zemi nenašel, pokračoval Hartog na sever a plul podél dosud neprobádaného pobřeží Západní Austrálie, přičemž vše zaznamenával do mapy. Pak pokračoval zpátky k ostrovu Jáva.

Hartogův talíř objevil po osmdesáti letech nizozemský objevitel Villem de Vlamingh. Ležel napůl přikrytá pískem. Nahradil ho vlastní deskou a Hartogův talíř odvezl s sebou do Amsterdamu. Lze se na něho podívat v Rijksmuseu.

Po svém návratu domů Dirk Hartog zanechal práce pro Nizozemskou východoindickou společnost a nadále se věnoval už jen plavbám v Baltském moři.

Hartogovo přistání v Shark Bay bylo počátkem pozdějších průzkumů australského kontinentu holandskými, anglickými a francouzskými mořeplavci.

Zdroj: museum.wa.gov.au, wikipedia.org