Ladislav Pohrobek – král, jehož narození a smrt vedly k boji o dvě koruny.

Postava Ladislava Pohrobka se sice zapsala do české historie, ale dlouhou stopu v ní nezanechala. Jeho život trval pouhých sedmnáct let. Narodil se jako částečný sirotek, jeho otec Albrecht II. Habsburský zemřel čtyři měsíce před jeho narozením. Zabrousíme-li do rodokmenu tohoto mladičkého českého krále, tak jeho dědečkem z matčiny strany byl sám císař Zikmund Lucemburský. Alžběta Lucemburská se pro svého syna snažila zajistit dědická práva, která měl jeho otec, zatímco za syna rozhodoval zemský sněm.

Už ve věku čtyř měsíců ho matka chtěla nechat korunovat uherským králem. Jenže uherský sněm byl proti tomu. Není se čemu divit. Z východu se blížilo turecké nebezpečí a země potřebovala mít v čele panovníka, který mu bude schopný čelit. To se od nemluvněte očekávat nedalo. Takže uherským králem se stal Vladislav III. Jagellonský a malý Ladislav Pohrobek ostrouhal.

Když Albrecht II. Habsburský zemřel, ocitly se české země bez vládce a nastala tu anarchie, z níž české stavy marně hledaly cestu ven. O českou korunu nebyl moc velký zájem, královská pokladnice byl prázdná a přední šlechticové dělali nájezdy proti svým sousedům. Byl to neutěšený pohled na české království. Proto možná i navrhovaný král Albrecht Bavorský, synovec manželky Václava IV., českou korunu raději odmítl. Proč by si přidělával starosti.

Jako malému dvouletému batoleti zemřela Ladislavovi Pohrobkovi i matka Alžběta Lucemburská a jeho poručníkem se stal jeho strýc Fridrich III. Habsburský, římský král a císař. Že by se ke svému svěřenci choval s péčí a láskou, to se říct moc nedá. Ladislav Pohrobek tenkrát žil až do roku 1451 na dolnorakouském hradě Orth v podstatě jako Fridrichův zajatec, který ho využíval k vydírání svých protivníků na politické scéně.

Vladislav III. Jagellonský si uherské koruny moc dlouho neužil. V roce 1444 padl v bitvě u Varny, jež byla součástí křížové výpravy proti Turkům. Uherský sněm nakonec přijal Ladislava Pohrobka, jemuž byly v té době pouhé čtyři roky, za svého krále. Malé dítě sotva může spravovat království, takže této role se až do jeho zletilosti ujal sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi.

V roce 1451 přesídlil Ladislav Pohrobek z hradu Orth do Vídně, kde setrval až do svého odjezdu do Prahy v roce 1453, kde měl být korunován českým králem. Během své cesty do českých zemí se nejprve zastavil v Brně, kde mu moravští stavové vzdali hold. To rozlítilo české stavy, které měly za to, že ony měly být první, kdo nového českého krále přijme. Korunovace Ladislava Pohrobka proběhla 28. října 1453 ve Svatovítské katedrále, jíž přihlížel i tehdejší zemský správce Jiří z Poděbrad, mimo jiné pozdější Ladislavův nástupce na trůně.

Jako uherský král Ladislav Pohrobek odsoudil k trestu smrti Ladislava Hunyadiho, syna Jana Hunyadiho, kvůli jeho obvinění z vraždy Ulricha Celjského. K němu měl Ladislav Pohrobek dobrý vztah coby ke svému dlouholetému ochránci. Poprava tohoto šlechtice způsobila, že uherské stavy se rozlítily do nepříčetnost. A tak Ladislav Pohrobek raději Uhry opustil.

V roce 1457 se rozhodlo, že se Ladislav Pohrobek ve svých sedmnácti letech ožení. Jako nevěsta byla vybrána francouzská princezna Magdalena, dcera krále Karla VII. Do Francie z Čech vyjelo poselstvo v čele se Zdeňkem ze Šternberka, aby ve jménu krále požádalo o její ruku. Svatební přípravy byly v plném proudu, když náhle Ladislav Pohrobek onemocněl a během tří dnů zemřel.

Původně se uvažovalo o tom, že snad byl otráven, protože jinak se mladý český král těšil dobrému zdraví, nebo si vina kladla morové nákaze. Až výzkum v 80. letech 20. století prokázal, že Ladislav Pohrobek trpěl zhoubnou krevní chorobou typu leukémie.

Pohrobkovou smrtí začal souboj dvou nejvýznamnějších evropských dynastií – Habsburků a Jagellonců o jeho dědictví. S oběma byl totiž zemřelý král spřízněn. Skončil také pokus Zikmunda Lucemburského o vytvoření podunajského soustátí (Země Koruny České, Uhersko), jež mělo tvořit obrannou baštu proti rozpínavosti Turků. Ti totiž zrovna nedávno dobyli Byzantskou říši.

Bylo více než zřejmé, že kdo získá českou a uherskou korunu, stane se nejmocnějším panovníkem ve východní části střední Evropy. Nakonec oba rody ostrouhaly. V Uhrách se králem stal Hunyadiho syn Matyáš Korvín a v Čechách byl králem zvolený Jiří z Poděbrad.

Zdroj: epochaplus.cz, stoplusjednicka.cz, wikipedia.org