Článek
První takovou epidemii, která zasáhla velkou část Středomoří, máme písemně zdokumentovanou. Stala se za vlády východořímského císaře Justiniána I. a její prapůvod byl v Etiopii. Zde se nákaza morem v roce 541 poprvé objevila a odtud se poměrně rychle rozšířila do sousedního Egypta.
Právě v té době se tam mezi sebou bila byzantská a perská vojska, aby pro svého panovníka získala vítězství a další území. To pochopitelně vedlo k tomu, že mor měl velké pole své působnosti. Vojáci ho roznášeli po všech středomořských zemích včetně Mezopotámie a celé Malé Asie. O rok později v Konstantinopoli na mor vymřela třetina jeho obyvatel.
Písemné svědectví o morové nákaze
Prvním, kdo popsal příznaky nemoci, jež epidemii způsobila, byl byzantský historik Prokopius z Caisareie ve své knize Dějiny válek. Byl to současník císaře Justiniána I. a morovou epidemii zažil, když bydlel v Konstantinopoli.
Popisoval boláky naplněné hnisem, jež zrají, a když se vypouštějí, tak má nemocný alespoň nějakou šanci na přežití. Dlouhou dobu to byl jediný důkaz o existenci onemocnění morem v tehdejší době.
Důkaz přítomnosti morové bakterie
Vědecký tým z University of South Florida a Florida Atlantic Univerzity v roce 2025 zkoumal genetický materiál vykopaný ve starověkém římském hipodromu Jerash v Jordánsku. Právě tato aréna, určená pro závodění s koňmi, se stala masovým hřbitovem, když v jejím okolí morová epidemie v 6. století probíhala.
A tak po 1 500 letech od první epidemie v dějinách lidstva můžeme s jistotou konstatovat, že se tenkrát jednalo o nemoc zvanou dýmějový mor, kterou způsobuje bakterie Yersenia pestis. Je to stejná bakterie, která hubila lidi ve 14. století epidemií černé smrti. K takovému závěru došel vědecký univerzitní tým.
Důsledky morové epidemie
Od roku 541 se mor vracel v intervalech čtyř let. Tak tomu bylo až do roku 622. Pak se morové epidemie opakovaly jednou za generaci až do poloviny 8. století, kdy na nějakou zmizely. Důvod známý není.
Důsledky první morové epidemie v polovině 6. století nenechaly na sebe dlouho čekat. Došlo k oslabení Byzantské říše po stránce ekonomické i vojenské. Mnohá města přestala existovat, protože zůstala neosídlena. Dalším důsledkem byl rozmach islámu ve Středomoří.
