Článek
V našich končinách sice oceán ani moře nemáme, přesto jejich existence i ve vzdálenosti několika set kilometrů ovlivňuje zdejší počasí. Naposledy jsme si to mohli vyzkoušet v loni při zářijových povodních, jež zdevastovaly města a obce na Jesenicku a Bruntálsku. Tenkrát byla důvodem pro vznik extrémních srážek vysoká teplota Středozemního moře. Bohužel to vypadá, že se situace může v příštích letech opakovat.
Povrchová voda oceánů se otepluje stále rychleji
Na konci 80. let minulého století byla rychlost oteplování povrchové vody oceánů asi 0,06 °C. Nyní dosahuje hodnoty 0,27 °C. Rychlost se tedy čtyřnásobila, což není právě nejlepší znamení. Vyšší teplota oceánu totiž způsobuje velké a ničivé bouře a může vést i ke kolapsu ekosystému. Ke zvyšování hladiny moří teplejší voda přitom moc nepřispívá. Netýká se to ale míst, kde se dotýká ledových příkrovů, které pak z tohoto důvodu tají.
Dříve lodě, nyní satelity
Původně se k měření teploty povrchových vod oceánů a moří využívaly lodě, jež jimi proplouvaly. Data byla poměrně nepřesná, protože neznamenávala údaje z míst, která nebyla v hlavních námořních trasách. Dnes k měření slouží satelity a ty jsou schopné změřit teplotu celého povrchu oceánu. Protože je nyní měření důkladnější, data získaná ze satelitů odhalila zajímavá zjištění. Například to, že v příštích dvaceti letech můžeme očekávat větší oteplování než v posledních čtyřiceti letech.
Horko, sucho, požáry, povodně
Hlavní roli v tom hrají, jak jistě tušíte, skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý a metan. Jejich radiační působení se od roku 1985 podstatně zvýšilo, uvádí se ve studii. Podle ní to vypadá, že situace s globálním oteplování planety se bude zhoršovat rychleji, než se doposud předpokládalo. Co to pro nás bude znamenat? Větší horka v létě, sucho a s tím související požáry, ale také extrémní deště způsobující katastrofální povodně.
