Pol Potova Kambodža: Země, kde se i za vlastnictví brýlí popravovalo

Za sebou však zanechali pouze zmar a smrt. Mezi ně patřil i kambodžský komunistický politik Pol Pot.

Pol Pot se narodil jako Saloth Sar v roce 1925 do rodiny bohatého sedláka, která nikdy netrpěla hmotnou nouzí. Dostalo se mu poměrně dobrého vzdělání na školách v Phnomphenu a díky stipendiu mohl jít studovat techniku v Paříži. Více než studium ho ale bavila politika, v níž se našel. Jeho cílem bylo osvobodit Kambodžu od francouzských kolonialistů a obnovit zašlou slávu starobylé khmerské říše. Oslovily ho zejména myšlenky komunismu, kterým zůstal věrný už po zbytek svého života.

Po návratu do vlasti si vydělával jako učitel dějepisu a francouzské literatury na soukromé škole. Zajímavé je, že jeho žáci ho popisovali jako dobrého a chápajícího pedagoga, což je dost v rozporu s tím, co předvedl světu později.

Komunisté v Kambodži používali označení Rudí Khmerové. Pol Pot se stal členem jejich ústředního výboru a od roku 1962 jejich vůdcem, jenž se stále držel myšlenky na nastolení komunistické moci v zemi.

Svoji vizi dotáhl do vítězného konce po pětileté občanské válce, kterou Rudí Khmerové vedli s dosavadním režimem. Ten padl, když se jim 17. května 1975 podařilo obsadit hlavní město Phnompenh. Tím se Rudým Khmerům vedeným Pol Potem otevřely dveře pro uvádění myšlenek komunismu v praxi. Z nich si ale vybírali jen to, co se jim hodilo.

Kambodžu Khmerové přejmenovali na Demokratickou Kampučii, tento název se užíval až do roku 1990. Lidé jejich vládu vítali s nadšením, protože netušili, co je čeká. A bylo to opravdu něco hrozného. Komunistická strana Kambodže přijala ústavu, v níž veškerá moc byla svěřena Demokratické Kampučii. Ta byla rozdělena do sedmi regionů a dvou zvláštních zón. Režim neměl soudnictví ani zákony.

Přibližme si, co jsou Khmerové vlastně zač. Jedná se o etnickou kambodžskou skupinu, která tvoří většinu tamního obyvatelstva. Velké množství Khmerů žije také v Thajsku a Vietnamu. Khmerská říše zvaná Kambuja trvala v letech 802 až 1431, tehdy říše ovládala většinu pevninské jihovýchodní Asie a táhla se k severu až k jižní hranici Číny. Jejím hlavním městem byl Angkor.

Zlatý věk říše zažila ve 13. století, zatímco století následující bylo obdobím sociálního a náboženského úpadku. Své dílo vykonala i morová epidemie, která zemi postihla. Staří Khmerové byli tradiční zemědělskou komunitou, zaměřenou na pěstování rýže.

Hned po převratu v roce 1975 a uchopení moci začal Pol Pot jako generální tajemník Komunistické strany Kambodže s popravami sesazených vládních činitelů a obyvatele Phnompenhu a dalších měst přestěhoval do vesnických gulagů, protože jen práce rolníka na kolektivně vlastněných pozemcích byla ta pravá. Inspiraci našel v učení čínského Mao Ce-tunga. Z Phnompenhu se stalo město duchů. V původně dvoumilionové metropoli zůstalo žít na 4 000 vojáků a dělníků.

Život ve městech považoval za zpátečnický a on přeci budoval komunismus, tedy společnost bez společenských rozdílů. Původně příjemný učitel dějepisu se změnil ve zrůdu, která nechala obyvatele své země povinně pracovat denně až 16 hodin a jakýkoliv prohřešek trestala smrtí. Lidé nesměli nic vlastnit kromě misky a lžíce.

Většina vypěstované rýže se vyvážela. Lidé vyhnaní z měst neměli s prací na venkově žádné zkušenosti, podle toho také vypadala zemědělská produkce. Jídlo dostávali na příděly a i tak trpěli hladem. Vizí Rudých Khmerů bylo vybudovat Kambodžu založenou na zemědělském úspěchu. Lidé museli dřít bez dostatečného jídla a odpočinku a pomoci strojů většinu dne.

V Kambodži docházelo k systematické likvidaci inteligence. To si nejspíš Pol Pot vzal vzor ze Stalina, jenž totéž udělal v Sovětském svazu. Nechal například popravovat lékaře a jejich místa obsadil rolníky bez jakéhokoliv lékařského vzdělání. O tom, že by lidé mohli nosit brýle, když to potřebovali, si mohli nechat leda zdát. Brýle Pol Pot považoval za buržoazní přežitek a kdo je nosil, toho popravil.

Cíleně byly ničeny rodiny, protože lidé museli žít pohromadě v komunitách – společně žili, společně pracovali, společně navštěvovali politická školení, která je vzdělávala v duchu komunismu. Formální vzdělávání totiž bylo zrušené, protože heslem Rudých Khmerů bylo „Vzdělání není důležité. Důležitá je práce, služba a revoluce“. Khmerové dávali přednost tomu, aby děti pracovaly, než aby se učily. Stávalo se, že děti bývaly odděleny od svých rodičů a umístěny do dětských pracovních táborů.

Pol Pot zrušil i veřejnou dopravu jako něco zcela zbytečného. Lidé mají přeci nohy, tak ať je používají. Manželství bývala komunistickou stranou domluvená tak, že se snoubenci předem ani neznali, jejich cílem bylo pouze plození dětí. Odmítnutí uzavřít nařízené manželství znamenalo věznění, mučení či smrt.

Narodit se v Kambodži v letech 1975 až 1979 znamenalo vstoupit do pekla. Vyprávět o tom mohou masové hroby jako pozůstatek této doby. Během genocidy zahynulo až 2 miliony Kambodžanů a země se vrátila do doby feudalismu. To byl výsledek vlády Pol Pota. Většina zemřela na nemoci, nedostatek lékařské péče a zdravotnických služeb, hladovění, popravy a přepracování.

Na ukončení vlády Rudých Khmerů v Kambodži měl přímý vliv Vietnam. Jeho vztahy se tímto sousedem nebyly právě nejlepší, často docházelo k pohraničním potyčkám. Když v roce 1978 Rudí Khmerové vyvraždili obyvatele vietnamské obce Ba Chúc, odpovědí Vietnamu byl jeho útok na Kambodžu. Podařilo se mu tamní režim svrhnout.

Pol Pot utekl do Thajska, kde se ukrýval až do své smrti. Zcela zničit Rudé Khmery se ale nezdařilo, ti zatím přešli do partyzánské války po boku svého vůdce. V roce 1997 nechal Pol Pot zavraždit velitele vojsk Rudých Khmerů, kterého podezříval ze zrady. O další čistky mezi sebou Rudí Khmerové nestáli, Pol Pota zajali a odsoudili k domácímu vězení. V něm 15. dubna 1998 zemřel. O rok později byl rozprášen i zbytek jeho věrných rudých bojovníků.

Zdroj: khmerrougehistory.org, wikipedia.or, iDnes.cz