Článek
Nejznámějším místem v Dačicích je žulový památník kostky cukru, který stojí v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. První kostka cukru na světě byla vyrobena v roce 1843 ve zdejší rafinerii jejím ředitelem Jakubem Kryštofem Radem. K výrobě kostky cukru ho inspirovala jeho žena, která si stěžovala na nepraktické homole cukru, které byly do té doby používány.
O tom, jak první kostka cukru vznikla, i podrobnější příběh který za její výrobou stál, se můžete dočíst z informačních panelů, které jsou zavěšeny na zdi za žulovým pomníkem.
Kostel sv. Vavřince s vyhlídkovou věží
Jen pár kroků od žulového pomníku kostky cukru stojí kostel sv. Vavřince, jehož součástí je vyhlídková věž. Kostel byl postavený podle dačického stavitele Michaela Kirchmayera. Renesanční věž vysoká 51 metrů byla postavena v letech 1586 - 1592 pod vedením italského mistra Francesca Garofa de Bissone. Věž je zdobená sgrafitovým kvádrováním a je v ní dodnes umístěn zvon z roku 1483. V průběhu turistické sezóny je možné na věž vystoupat a shlédnout z výšky na město a jeho okolí.
Zámek a zámecký park
Na konci 16. století byl v Dačicích postaven renesanční zámek, který prošel v 19. století výraznými empírovými úpravami, zejména interiérů. Dobové vybavení doplnily empírové předměty dovezené z jiných zámků a vytvořily tak jedinečnou sbírku. Prohlídková trasa vás zavede do reprezentačních sálů v přízemí, halou s unikátním klasicistním samonosným schodištěm vstoupáte do obytných interiérů prvního patra včetně známé zámecké knihovny.
Za zámkem se rozkládá nádherný park, ve kterém můžete obdivovat množství druhů stromů, keřů a bylin. V zahradě je také rybník s ostrůvkem, který uzavírá kaskádu téměř dvou desítek rybníků, založenou na potoce mezi klášterem v Kostelním Vydří a Dačicemi. Zámecký park je volně přístupný v otevírací době, která se v průběhu roku mění. Vstupné se hradí pouze do zámku.
Klášter bosých karmelitek
V Dačicích najdete i klášter bosých karmelitek. Konvent v raně barokním slohu vznikl v letech 1672-77. Klášter je od roku 1998 opět trvale obývaný řádem bosých karmelitek, a proto je dnes veřejnosti nepřístupný.
Z kláštera je přístupný pouze kostel sv. Antonína Paduánského. Raně barokní klášterní kostel s oltářním obrazem, na kterém je vyobrazen sv. Antonín Paduánský uzdravující jinocha, je dílem Františka Michaela Rottmayera. Výzdoba kostela je dále tvořena pracemi místních řezbářů a varhanami od Václava Pantočka z roku 1720.
Byť jsou Dačice malé město, za vidění rozhodně stojí. Až se budete Dačicemi procházet, narazíte i na další kostky cukru, malé parky a když se vydáte do okolí Dačic, objevíte i nádhernou přírodu. V letních měsících určitě oceníte místní koupaliště.
Jen s ubytováním a restauracemi je to v Dačicích složitější. Nejvyhlášenější dačickou restaurací je restaurace Amos, kde dobře vaří a i interiér restaurace je hezký. Obsluha už je poněkud slabší a jídlo je poněkud dražší. Ale myslím si, že lepší restauraci v Dačicích a blízkém okolí opravdu nenajdete.
S ubytováním je to v Dačicích bída. Sama jsem do Dačic přijela z blízké Telče, kde jsem byla ubytovaná v hotelu U Černého orla. Tento hotel se nachází přímo na náměstí, má útulné pokoje a je skvělým výchozím bodem pro výlety.
Pevně věřím, že se vám výlet do Dačic bude líbit a narazíte i na místa, která jsem v článku nezmiňovala. Malých míst je v Dačicích nespočet a ať na výlet pojedete sami, s dětmi nebo s chlupáči, každý si najde to své. Přeji vám, ať se vám v Dačicích líbí.
Zdroj: janulanatoulkach.cz, mapy.cz, Dačice
