Článek
Slavonické náměstí Míru vás překvapí krásnými domy i vstupem do podzemí. Členitý a doposud ne zcela probádaný systém středověkých chodeb pochází pravděpodobně ze 13. století, patří tak k nejstarším částem města. Nejstarší ručně sekané sklepy sloužily k ukládání potravin. Později byly sklepy propojovány systémem chodeb, který odváděl přebytečnou podzemní vodu. Slavonické podzemí můžete navštívit, ale nezapomeňte. Přístupné je pouze o letních prázdninách.
Dominantou náměstí je městská věž farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na věž z 1. poloviny 16. století vystoupáte po 172 schodech. Po požáru v roce 1750 dostala věž novou barokní střechu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je ukryt uprostřed malého nenápadného náměstíčka, které bylo do začátku 18. století pohřebištěm. Především díky vysoké městské věži vytváří hlavní dominantu města. Nejstarší objekt zde byl vybudován koncem 13. století, ale současný kostel pochází z poloviny 14. století.
Za vidění stojí i Horní náměstí s měšťanskými domy, zakončené Jemnickou branou. Jemnická nebo také Znojemská či Horní brána je součástí městského opevnění od 16. století, kdy byla renesančně přestavěna původní gotická brána. Dvoupatrovou věž pokrývá sgrafitová výzdoba. V současnosti je využívána jako obytný dům.
V přilehlé zahradě u Jemnické brány si najdete pozůstatky městského opevnění. Městské opevnění Slavonic bylo vybudováno už ve 13. století. Kromě hradeb bylo tvořeno i vodním příkopem. V 15. století bylo opevnění rozšířeno o bašty a brány byly zesíleny věžemi. Do současnosti se vedle dvou městských bran zachovaly i tři rohové bašty a část hradeb zejména v jihovýchodní části města.
Kousek za Slavonicemi můžete navštívit pevnostní areál. Areál je ukázkou části obranné pevnostní linie, tvořené systémem pozorovacích a palebných průseků, protipěchotními a protitankovými překážkami v délce téměř 200 m a devíti rekonstruovanými objekty lehkého opevnění vz. 37 (řopíky) do stavu z období mobilizace v září 1938. Běžně jsou přístupné dva bunkry, plně vybavené a vyzbrojené. Po všech objektech areálu Vás provede naučná stezka doplněná informačními tabulemi.
Kousek od pevnostního areálu stojí za vidění archeologické vykopávky Pfaffenschlag. Archeologické naleziště je na místě středověké vesnice, osady, která byla vypálena za husitských válek a nikdy nebyla obnovena. Pozůstatky byly objeveny v roce 1958 a postupně pak bylo odkryto přes deset usedlostí, mlýn a dokonce i podzemní chodby dlouhé až 30 m. Ze základů je dobře patrné rozmístění i dispozice objektů.
Dalším zajímavým místem u Slavonic je Graselova stezka. Stezka je dlouhá 23 kilometrů a vede ze Slavonic do blízkého Dolního Bolíkova. Cestou uvidíte Graselovu sluj, Graselovu trojmužnou předovku či skalní útvar Graselova koupelna. Stezka vás zavede i do Českého Rudolce, kde můžete navštívit zámek. Nevýhodou této stezky je, že není kruhová. Pokud tak netrefíte vlak a budete se chtít vrátit do Slavonic, trasa se vám o několik kilometrů prodlouží.
Slavonice jsou malé městečko, jehož návštěva vám nezabere mnoho času. Ale v místní přírodě je hodně co objevovat. Pokud se rozhodnete pro návštěvu Slavonic, doporučím vám ubytovat se v hotelu U Černého orla v nedaleké Telči, kde jsem bydlela i já. Tento hotel je skvělým výchozím bodem pro různé výlety do okolí.
Rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst a ubytovat? Pokud ano, sledujte můj profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety, ale i recenze z kaváren, restaurací i hotelů napříč Českou republikou.
Zdroj: janulanatoulkach.cz, Slavonice, mapy.com
