Článek
O technice a stavbě mostu se napsalo mnoho stran. A není se čemu divit. Most je dlouhý 510 metrů a největší oblouk má rozpětí 150 metrů. Návrh mostu byl ve 30. letech 20. století oceněn na architektonické výstavě v Paříži, kde v roce 1937 získal Zlatou medaili a byl nazván Le beau pont de l´Europe (Krásný most Evropy). Další ocenění získal v roce 1939 na výstavě v belgickém Lutychu. Projekt mostu připravili V. Janák, J. Brebera a L. Pacholík ve spolupráci s Ing. J. Blažkem.
Za druhé světové války byl most důležitou dopravní spojnicí. Oba břehy Vltavy navíc v roce 1945 tvořily demarkační linii mezi americkou částí okupovaného Československa a sovětskou částí okupovaného Československa. V dubnu a květnu 1945 sloužil most jako ústupová cesta části německých jednotek do amerického zajetí. Vojáci americké 3. armády zde v květnu 1945 čekali dva týdny na příjezd sovětských vojsk.
Krátce po osvobození se Podolský most stal svědkem zločinů proti lidskosti. Na pravém břehu byli internováni němečtí vojáci Luftwaffe se svými rodinami. Ženy a dívky zde byly ruskými vojáky zneužívány, mnoho z nich zde raději spáchalo sebevraždu, včetně jejich mužů a otců. Tři ruští vojáci pak byli za tyto činy druhý den na místě bez soudu popraveni. V roce 2011 byla část obětí exhumována německou vládní organizací.
Byť má za sebou Podolský most nehezkou historii, na kráse mu to neubírá. Na straně mostu u Temešváru najdeme vyhlídkové místo s turistickým přístřeškem, odkud je krásný pohled na most i na Orlickou přehradu. Na tomto místě nechybí ani naučná tabule se zajímavými informacemi a fotografiemi ze stavby mostu.
Přestože není historie mostu dlouhá, je rozličná. U mostu samotného proto najdeme další naučnou tabuli, která nás informuje o přítomnosti vojsk za druhé světové války.
Pozapomenutou zajímavostí Podolského mostu je, že na každé straně mostu u obce Temešvár bylo vyhlídkové místo. Zachovalo se ale jen jedno, to s přístřeškem. Když však přejdete silnici na druhou stranu, ocitnete se na druhém vyhlídkovém místě. Z mostu samotného si pak můžete všimnout velké dřevěné vily, ve které bydlel stavitel Podolského mostu, Ing. Bedřich Hlava. Zajímavostí této vily je, že se zde na konci druhé světové války uskutečnila schůzka mezi Sověty, Američany a Němci k podepisování dohody o osvobození válečných zajatců a jiných otázek týkajících se konfliktu.
Až pojedete z Tábora do Písku, nebo bude vaše cesta jiná a přesto vás k Podolskému mostu zavede, zastavte se tu. Opravdu to stojí za to. A když budete mít štěstí, v malém stánku se budete moct i občerstvit.
Zdroje: wikipedia.org, soukromý archiv
