Článek
Není to ani rok, kdy jsem publikovala recenzi z této restaurace. Už tehdy jsem jídlo hodnotila jako dobré a dezerty jako výborné. Dnes píšu druhou recenzi této restaurace. Bohužel hodně podobnou té první. Jak jen je to možné?
Do Café Imperial jsem se těšila. Mám moc ráda jehněčí a tady prý jehněčí umí. Bohužel, sama bych ho označila za průměrné. Špenát, který jehněčí kolínko doplňoval, byl skvělý, stejně jako byla chutná bramborová kaše. Ta v sobě měla navíc něco, co bramborová kaše v běžných restauracích nemá. Že by používali smetanu místo mléka se mohu jen domnívat, ale myslím si, že jsem se trefila. Ale zpátky k masu. To bylo na můj vkus hodně suché. To jehněčí nebývá. Na povrchu se krásně lesklo a na první pohled vypadalo fantasticky, ale chuťově zklamalo.
Co však nezklamalo, byl dezert. Na ten se do této restaurace zajít vyplatí. Byť se dezerty vyskytují ve vyšší cenové relaci, i za ty ceny je radost zhřešit. Mají tu skvělou makovou zmrzlinu a čokokouli s překvapením. Do té se pustit, to je báseň.
Nejen dezerty jsou důvod, proč tuto restauraci navštívit. Servisu, který se vám v této dostane, se jen tak někde nedočkáte. Pokud nejste známý slon v porcelánu, obsluha vás bontonem provede s takovou lehkostí, že vám ani nepřijde, že byste žili v něčem úplně jiném. Mít obavy z faux pa opravdu mít nemusíte.
Za sebe mohu restauraci Café Imperial k návštěvě doporučit už jen pro ten zážitek z místa. Na dezertech si pochutná snad i ten nejnáročnější strávník. Jen ty hlavní chody. Ty umí v jiných restauracích lépe. Což všechny diváky pořadu Ano, šéfe! asi překvapí.
