Silvestr, který se nevysílal: dobové svědectví i odvážná kritika poměrů

Československá televize začala vysílat ze svého pražského studia v květnu 1953. Bratislavské studio se k ní připojilo v listopadu 1956. Několik let bylo vysílání omezeno na Petřínský vysílač v Praze s dosahem do Středočeského kraje až k pohoří Jizerských hor a Krkonoš.

Polovina z nich byla dovezena z NDR, kde se v sovětské licenci vyráběly televizory značky Leningrad. První československé televizní přijímače značky Tesla 4001, které byly uvedeny na trh ve stejném roce, se prodávaly pro našince za velkou částku peněz. Začaly se prodávat za čtyři tisíce korun, což si v té době mohl dovolit málokdo. Cena později klesla na přijatelnější dva tisíce.

Poslední den v roce začala televize vysílat už v osm hodin večer. Program byl sestaven na čtyři a půl hodiny a skládal se ze tří hodinových bloků mluveného slova, které se střídaly s třicetiminutovými hudebními bloky. Vladimír Dvořák, Jiřina Bohdalová, Vladimír Menšík, Oldo Hlaváček, Ivan Krajíček, Jozef Króner, Zora Kolínska, Magda Paveleková a mnozí další patřili k nezapomenutelným jménům televizního Silvestra v Československu.

Režiséři programu byli Elmar Klos, Václav Wasserman a Jiří Sequens. Diváci si tak mohli vychutnat filmovou reportáž z Chaplinových grotesek a filmů s F. Lupinem, vidět cirkusová představení, zasmát se s komiky a populárními herci Marvanem, Burianem, Werichem, Filipovským, Horníčkem, Fialou a dalšími. Čas před půlnocí vyplnili tehdy oblíbení Fučíkovci. Půlnoční přípitek patřil mladým z této skupiny a program uzavíraly jejich nové písně.

Již v prvním roce existence ČST byla založena tradice celovečerních silvestrovských televizních estrád. Po prvním roce vysílání se v Praze vytvořil stálý kolektiv programových pracovníků, který na desítky let udával trend v televizní tvorbě. Byli mezi nimi Jaroslav Dietl, Jindřich Fairaizl, Štepánka Haničincová atd.

Rok 1959 byl pro televizní zábavu přelomový, když ČST poprvé odvysílala velkou zábavnou revue scenáristy Vladimíra Dvořáka Název oznámíme dodatečně, kterou také spolu s Jiřinou Bohdalovou moderoval. Pořad měl mimořádný ohlas, a tak ho televize objednala na další rok.

Tím na televizních obrazovkách na mnoho let zakotvil V. Dvořák coby scénárista a pojem televizní zábavy. Silvestr v té době byl vysílán živě v posledních devadesáti minutách starého roku (protože se nikdy nepodařilo dodržet stopáž), museli Dvořák s Bohdalovou vynechávat velkou část vlastního průvodního textu a improvizovat. Tím začíná tradice živých televizních Silvestrů.

V roce 1966 se také v Bratislavě poprvé natáčel silvestrovský program v režii Ivo Paukerta.

Na obrazovkách se dlouho nemohlo objevit nic, co by kritizovalo tehdejší společenské zřízení. Silvestr občas představoval výjimku. Satirické scénky poukazovaly na problémy, se kterými se občané setkávali v každodenním životě. Jedna taková scéna si na Silvestra 1967 dělala legraci z bezútěšného stavu narychlo vybudovaných sídlišť. K překonání nevábného okolí museli obyvatelé využít nově navržené víceúčelové vozidlo „Blatouch“. Kdo by si tehdy pomyslel, že jen o pár měsíců později budou „Blatouchy“ tzv. spřátelených zemí brázdit celé Československo.

Především z politických důvodů se v dalších letech začala koncem října nebo začátkem listopadu natáčet televizní zábava konce roku. Většinou se natáčelo dva dny a pak následovaly dlouhé hodiny stříhání a míchání různých záběrů. V roce 1970 se televizní Silvestr natáčel opět v Bratislavě. Režisérem programu „Rendez-vous při Dunaji“ byl Jan Roháč. Štáb tvůrců - režisér Ján Roháč, hlavní kameraman Jiří Lebeda, autor scénáře Vladimír Dvořák, který pořad současně s Jiřinou Bohdalovou konferoval, jakož i přední naši a zahraniční zpěváci, vytvářeli zábavu u obrazovek.

Režie silvestrovských pořadů se později ujali Pavel Háša a Zdeňěk Podskalský. V roli moderátorů se vystřídala řada umělců, jako Miloš Kopecký, Iva Andrlová, Jitka Molavcová, Kamila Magálová, Marta Skarlandtová, Eňa Vacvalová, dvojice Kaiser a Lábus atd.

Slovenským vkladem do celostátního silvestrovského vysílání byl dlouhá léta pořad Vtipnější vyhrává, který bavil celou ČSSR v režii Karola Strážnického.

Poslední klasický Silvestr, na který byli diváci zvyklí téměř tři desetiletí, se vysílal v roce 1988. Silvestrovskou estrádu, pro ČST vyrobenou v roce 1989 v režii Zdeňka Podskalského, kterou uváděli Jan Rosák a Dagmar Veškrnová, ČST neodvysílala. Pamětníci vědí, že Silvestr roku 1989 se odehrával v pražském studiu, po letech živě a se vším nadšením, které doba přinesla. Definitivní sestřih odstartoval v listopadu 1989. Po zásahu tehdejší veřejné bezpečnosti na studentské demonstraci odmítl Zdeňek pokračovat a prohlásil, že nebude pracovat na něčem, u čeho by se měli smát příslušníci jednotek, kteří zbili studenty.

Po společenských změnách a v očekávání, že po letech cenzury mají autoři v šuplíku kvalitní materiály, připravili narychlo komponovaný pořad Silvestr fórum, který moderoval Jan Vala v přímém přenosu trvajícím přes 4 hodiny. Sešly se zde nejvýznamnější osobnosti československého zábavního průmyslu. Hlavním tématem večera byla radost z nově nabyté svobody. Zvláštní byla přítomnost dlouho zakázaných osobností jako Vladimír Škutina nebo Marta Kubišová. Její provedení písně „Modlitba pro Martu“ bylo jedním z nejsilnějších momentů večera. Přípitek v roce 1990 pronesl herec Rudolf Hrušínsky.

Neodvysílaný silvestrovský pořad z roku 1989 sledovali diváci až po několika letech v létě 1992 pod názvem Silvestr, který se nevysílal.

Po letech 1990 a 1991 byl Silvestr bez větších revuálních programů, pak ČST zanikla s přechodem na ČT.

V porevolučních časech televize silvestrovské estrády víceméně opustila, program upřednostnil speciální vydání už existujících zábavných pořadů a talk show. Střihové pořady ale připomínají i populární silvestrovská vystoupení.

Jaký je Váš názor?

Prameny:

Program televize 30. 12. 1989 - 7. 1. 1990, Rudé právo, 30. 12. 1989: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/12/30/4.png

https://blog.seznam.cz/2018/01/televize-seznam-nabidne-kontinualnim-vysilani-zpravodajstvi-publicistiku-dokumenty-i-zabavu/

Ústav pro českou literaturu AV ČR, Digitální archiv časopisů, https://ucl.cas.cz/

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/ceskoslovenske-silvestry-byly-pro-divaka-zabavnejsi-ale-jinou-zabavu-nemel-rika-historik-ct-344537

ŠMÍD, Milan. Televizní historie v nespolehlivém zrcadle paměti [online]. Louc.cz, 2013-04-01: http://www.louc.cz/13/2550401.html

Konec federální televize [online]. Ceskatelevize.cz: https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-televize/konec-federalni-televize/,

Zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-597/zneni-0,

DVOŘÁK, Vladimír: Všechny náhody mého života. Studio dobré nálady, Praha, 1991; ISBN 80-85279-08-8,

ŠTOLL, Martin. Zahájení televizního vysílání: 1. 5. 1953 – Zrození televizního národa. Praha: Havran, 2011. ISBN 978-80-87341-06-3,

KÖPPLOVÁ, Barbara, a kol. Dějiny českých médií v datech: Rozhlas – Televize – Mediální právo. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0632-1.