Článek
Už od konce devadesátých let se v předvolebních programech objevuje ta samá kouzelná formulka: „Postavíme masivní síť záchytných parkovišť P+R, abychom ulevili centru města.“ Uběhlo bezmála třicet let a sliby pražských politiků zůstávají stále stejně nereálné. Každá politická garnitura slibuje „revoluci v parkování“, ale realita se mění hlemýždím tempem.
Dlouhá Míle: Pomník politického alibismu
Pokud chcete vidět největší symbol politického selhání, nemusíte chodit daleko. Stačí se podívat na projekt P+R Dlouhé Míle u Ruzyně. O tomto velkokapacitním parkovišti pro řidiče z Kladenska a Karlovarska se mluví doslova od minulého století.
- Nekonečné výmluvy: Bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) s oblibou prezentoval plány a sliboval velkolepá řešení. Bývalý šéf dopravy Zdeněk Hřib a jeho současný nástupce Jaromír Beránek (oba Piráti) v této tradici úspěšně pokračují.
- Hledání viníka: Magistrát ukazuje na Správu železnic, ta zase na ministerstvo, ministerstvo na stavební úřady. Výsledkem je jen nekonečné papírování a plevel na místě, kde už víc jak dvacet let měly stát tisíce aut.
- Paradox modrých zón: Od ledna 2026 magistrát zařízl bezplatné parkování pro auta s „EL“ značkami v modrých zónách. Hřibovo vedení vytlačilo ekologická auta z ulic, aniž by pro ně měla slíbená P+R parkoviště kapacitu.
Milion za jeden flek: Nekončící tunel na peníze
Když už se současná koalice (SPOLU, Piráti a STAN) pod vedením primátora Bohuslava Svobody (ODS) rozhoupe a slavnostně kopne do země, je z toho finanční bizár.
Aktuálně schválené projekty sice slibují otevření kolem roku 2028, ale ceny berou dech:
- Depo Zličín: Cena za jedno jediné parkovací stání v betonové krabici přesahuje 1,03 milionu Kč bez DPH.
- Nádraží Hostivař: Náklady jsou obdobně extrémní.
Za cenu jednoho parkovacího místa pro jedno auto byste v mnoha regionech pořídili menší byt. Důvodem je neschopnost zjednodušit stavební legislativu a absolutní nezájem politiků tlačit na efektivitu, když se staví z kapes daňových poplatníků.
Sliby vs. realita pražského parkování
Rozdíl mezi politickým marketingem a realitou pražského parkování nemůže být propastnější. Zatímco předvolební koncepce na křídovém papíře slibují desítky tisíc nových míst, skutečnost každého rána je taková, že stávající záchytná parkoviště jsou kompletně plná už v 7:30.
Namísto proklamovaného moderního, ekologického a průjezdného města tak řidiči čelí nekonečným kolonám na příjezdech a zoufalému kroužení v obytných zónách na okrajích Prahy. Vrcholem tohoto alibismu je pak samotná propagace. Za éry Zdeňka Hřiba či Adriany Krnáčové (poznámka: Adriana Krnáčová byla zvolena přímo za hnutí ANO, v letech 2014 až 2018 vedla pražský magistrát jako jeho primátorka) se slavnostně stříhaly pásky i při otevření provizorního plácku pro pouhých 50 aut na blátě.
Tento politický tyátr však nedokáže zakrýt naprosté selhání v tom nejpodstatnějším – ve funkčním propojení infrastruktury metropole s jejím okolím, kdy záchytná parkoviště P+R jsou koncipována jako klíčová přestupní uzly pro navázání na metro, vlaky a další linky městské hromadné dopravy.
Je před volbami, zase. Co bude dál?
„Politici jako Hřib, Svoboda nebo dříve Scheinherr moc dobře vědí, že středočeští řidiči je nevolí – volí je Pražané. Proto je pro ně snazší malovat modré čáry a vybírat pokuty než skutečně investovat energii do drahé infrastruktury. A rozhodně to není tím, že by město nemělo za co stavět. Zatímco řidiči každé ráno marně krouží před přeplněnými plácky, pražská koalice doslova sedí na hoře peněz – na bankovních účtech Magistrátu se totiž bez užitku válí více jak 200 miliard korun.
Místo toho, aby město tyto astronomické částky okamžitě přetavilo v beton a nová parkovací místa, funguje pražská pokladna spíše jako drak hlídající poklad, ze kterého běžný občan neuvidí ani korunu.
Všichni tito aktéři, kteří o pražské dopravě v posledních letech rozhodovali, dnes bezostyšně a bez jakýchkoli skrupulí dál recyklují ty samé sliby, zatímco se v reálu neděje vůbec nic. Z mého pohledu se tímto nekonečným alibismem stali naprosto nedůvěryhodnými a pro kohokoli, kdo od politiky očekává reálné výsledky a ne jen prázdný marketing, jsou u volebních uren naprosto nevolitelní.
Dokud se z výstavby P+R nestane absolutní priorita s jasnou osobní odpovědností konkrétních lidí, budeme o „Dlouhých Mílích“ číst v novinách jako o vzdušném zámku za dalších deset, dvacet nebo i třicet let. Proklamace o moderním, ekologickém a průjezdném městě totiž v Praze končí přesně tam, kde začíná realita všedního dne: na přeplněném a neexistujícím záchytném parkovišti.“
Ve spolupráci s AI, která dodala fakta, díky.
