Článek
Kampaň před letošními volbami do poslanecké sněmovny byla z pohledu běžného občana možná ta nejagresivnější od roku 1990. Místo reálného posouzení neúspěchů a možná i nějakých úspěchů odstupující vlády jsme se dostali do roviny boje dobra se zlem. Vše ještě jitří nevyjasněné a stále probíhající vyšetřování bitcoinové kauzy, započatý soud s aktéry Dozimetru a další kauzy napříč politickým spektrem. Koho dostihne ruka spravedlnosti a kdo zůstane pro tentokrát ještě ušetřen, to je zatím velká neznámá. Že je politika pošpiněná a vstupují do ní i lidé, kterým jde v první řadě o vlastní prospěch a až někde na konci zájmu jsou nějací občané, to už dávno všichni víme. A možná je dobře, že nevíme úplně vše, protože bychom mohli ztratit víru v budoucnost. Já ji neztrácím a věřím, že i dnes se politiky stávají lidé s čistými úmysly a chutí nastolit spravedlivý řád pro všechny bez ohledu na původ a vzdělání, pro všechny, kteří poctivě pracují pro společnost v jakékoliv profesi.
Za několik dní budeme znát výsledky voleb. Někteří se budou radovat, jiní budou zklamaní. Ale k žádné globální katastrofě, jako ve filmu Den poté, určitě nedojde. Nenastanou ani dramatické změny v naší společnosti, ať už nás dnes někteří politici straší sebevíc. Dobrá práce našich budoucích zástupců bude občany vždy oceněná, špatná zase kritizovaná. Mezilidské vztahy považuji za jeden ze základních faktorů, které ovlivňují kvalitu našeho života. Dobrý politik by měl zvážit každé slovo, které řekne nahlas. Protože slova mohou ublížit a rozdělit nejen společnost, ale i rodiny. A mám trochu obavu, že přesně k tomu dnes dochází. Budu volit slušnost a spravedlnost pro všechny. Budu volit Přísahu.
Jana Ouředníčková, Přísaha
