Vydejte se po bílo-zelené! Naučné stezky Středočeského kraje stojí za návštěvu

Minimálně 391 středočeských naučných stezek čeká na vaše kroky. Podívejte se na předvýběr těch, které rozhodně stojí za to. Vydejte se po bílo-zelené.

Trasa stezky měří necelé tři kilometry, ale nemusíte ji absolvovat celou. Na dvou místech je možné si cestu zkrátit, nebo si ji naopak můžete prodloužit procházkou po obnovené cestě k Zámostskému rybníku – tato cesta dostala název Lesní okruh.

Jako první byla během roku 2017 obnovena studánka u Dolního rybníka. Zhotovil ji Ing. arch. Jiří Vorel, který je také autorem druhé studánky u Třeboňského rybníka a všech laviček na této stezce. Studánka u Dolního rybníka získala ocenění v roce 2018 v soutěži Dřevěná stavba roku.

U Třeboňského, Dolního a Zámostského rybníka se nachází také altány, kde si můžete odpočinout a posilnit se na další cestu. Po trase je několik zastávek s informačními panely a otočnými destičkami pro děti. Ty se také mohou protáhnout na lanových prvcích, vyzkoušet si, jak daleko doskočí, nebo zkusit na dendrofonu, jak zní dřevo různých stromů.

Stezka, která vede přes Kokořínský důl až do Harasova, měří 3,5 kilometru. Trasa okolo harasovského rybníka je romantickou procházkou, po značené stezce vám dovolí vystoupat až na skály nad rybníkem. Nově je stezka osazená interaktivními tabulemi.

Naučná stezka měří šest kilometrů a můžete se zastavit u 11 informačních tabulích. Součástí stezky je vyhlídka a odpočívadla na vrchu Beránek u kostela sv. Jana Nepomuckého, dvě vyhlídkové věže a zábavní park Květoslavy Šátkové s mnoha interaktivními prvky a velkým dřevěným labyrintem připomínajícím barokní období, kdy zažívaly Cerhenice velký hospodářský rozkvět. Průchod labyrintem komplikuje několik zavřených dveří, které lze otevřít pouze po správném zodpovězení položených otázek. Uvnitř bludiště jsou dřevěné sochy významných osobnosti našich národních dějin v životní velikosti – Jana Ámose Komenského, Mistra Jana Husa, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, ke kterým se vážou otázky u jednotlivých zamčených dveří.

Nedaleko Mšena se nachází asi čtyřkilometrová naučná stezka Chorušická zákoutí. Stezka obsahuje deset zastavení se zpestřujícími prvky pro děti a začíná v obci Chorušice.

Na trase se například podíváte k místním kalům, což jsou nádrže napájené dešťovou vodou, které se kromě zásoby vody staly domovem pro řadu obojživelníků, s nimiž se seznámíte prostřednictvím interaktivního prvku. V lesíku Nedvídku se budete učit poznávat ptačí budky či listy stromů, projdeme se lesnatými doly s pískovcovými útvary.

Na konci stezky (u rozcestí Pod Zahájím) lze vystoupat do strmého svahu, kde se nalézá vyhloubená jeskyně, místo úkrytu partyzánů za druhé světové války.

Nemusíte se vracet do Chorušic po stejné trase, je možné pokračovat po modré turistické značce přes obec Zahájí a následně po vedlejší silnici zpět do Chorušic.

Naučná okružní stezka Klobouček je dlouhá přes 7 kilometrů, ne všude je ale terén hladký. Pro kočárky i osoby s pohybovým omezením se ale dá zkrátit asi na 4 km. Naučná stezka dohromady čítá 12 zastávek a zavede vás snad na všechna zajímavá místa zdejšího polesí včetně čtveřice studánek, bonusem je krásný výhled z nejvyššího bodu. Stezka začíná i končí na velkém parkovišti v centru Obecnice a projít ji zabere dvě až tři hodiny. Přibalte i plavky, nedaleko se nachází také koupaliště.

Oblíbená šest kilometrů dlouhá stezka vede romantickým skalnatým údolím řeky Vltavy okolo bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Nachází se mezi obcemi Štěchovice a Nové Třebenice a končí pod hrází Slapské přehrady. I tady tedy plavky s sebou. Cestou stezka míjí i osadu Ztracenka připomínající historii českého trampingu. Vzhledem k terénu je návštěva vhodná jen v suchém období a stezka je určena výhradně pěším zdatnějším turistům, kteří při pohybu po užších římsách netrpí závratí.

2,5 km dlouhá trasa stezky začíná u autokempu u Podviničního rybníka a končí u osady Zahrady u Českého Brodu u hráze Mlýnského rybníka. Během své trasy stezka návštěvníky seznamuje s historií tuchorazské tvrze, z níž se dochovala romantická Tuchorazská hláska, tvořící dominantu svahu nad Mlýnským rybníkem, a samozřejmě také florou a faunou Mlýnského rybníka a jeho okolí.

Naučná stezka procházející jižním cípem chráněné krajinné oblastí Kokořínsko měří devět km. Vede částí přírodní rezervace Kokořínský důl – turisticky atraktivním, divokým krajem pískovcových skalních útvarů a bludišť, hlubokých roklí a lesů, se specifickými přírodními poměry. Stezka seznamuje s florou, faunou, geologickou stavbou chráněného území a historií Mšena.

Profil stezky je neméně zajímavý, vede zpočátku po silnici, po vstupu do skalního města pak velmi často stoupá a klesá, protahuje se úzkými mezerami mezi skalními bloky nebo vede po obnažených kořenech stromů či křivolakých schůdcích. Náročným úsekem je skalní Bludiště, v jedné části je nutno vyšplhat asi pět metrů za pomoci řetězu po příkrých vytesaných stupních. Tato část ale nabízí nejsilnější zážitek z celé trasy.

Stezka je součástí dvou úseků stejnojmenné cyklostezky. 4,5 km dlouhý úsek A vede vápencovým kaňonem řeky Berounky mezi Berounem a Srbskem. Přibližně tři km dlouhý úsek B kopíruje tok říčky Litavky od berounské železniční stanice do Králova Dvora.

Úsek A prochází kolem Tetínských skal do geologicky a archeologicky zajímavého místa V Kozle, do bývalého lomu Alkazar a okolo skalních stěn Na Bříči až do Srbska. Cestu lemuje šest informačních panelů o historii této oblasti, archeologických objevech, těžbě vápenců, přírodních zajímavostech Českého krasu a vzácných druzích rostlin a živočichů. Na úseku B lze pozorovat zajímavé vodní ptáky, jako jsou například volavky a ledňáčci. Čtyři naučné panely se věnují vzniku a historii Berouna a Králova Dvora, geologické stavbě a vývoji berounské kotliny, osobě francouzského paleontologa Joachima Barranda, vápenictví a historii zdejších cementáren a železáren.

Nenáročná, jen 2,5 km dlouhá naučná stezka otevírá mnohá témata, která se k lomům vztahují. Vede k nově zpřístupněným výhledům do obou lomů. Věděli jste například, že zde existuje Evropsky významná lokalita Štoly Velké Ameriky, která chrání zimoviště několika druhů vzácných netopýrů? Naučná stezka vede kolem známého lomu Velká Amerika a lomu Mexiko (Trestaneckého lomu) nedaleko Mořiny v chráněné krajinné oblasti Český kras. Stezka připomíná i osud mnoha politických vězňů, kteří v letech 1949–1953 pracovali v Trestaneckém lomu. V některých částech je třeba dbát na zvýšenou opatrnost při pohybu malých dětí.

11 km dlouhá stezka vedoucí údolím říčky Šembery začíná od pivovaru v Českém Brodě a vede přes osadu Zahrady až k rozcestí Na Šembeře. Odtud se vychází na menší okruh balvanitým kaňonem Šembery až k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember. Kromě dvou panelů o pivovaru a hradišti se stezka zaměřuje obecně na lesnictví, seznamuje s lesním hospodařením, myslivostí apod., dětem nabízí interaktivní prvky.

Trasa může být v údolí Šembery rozbahněná, v okolí hradu Šember pak vede náročnějším terénem. Trasa je značena bílo zelenými značkami naučných stezek, místy vzorově a místy však naprosto nedostatečně a zmatečně (viz popis trasy).

1,8 km krátká nenáročná stezka Po stopě trilobita v okolí malebné obce Skryje nabízí dvanáct zastávek se zajímavostmi o zdejších zkamenělinách. Poměrně nová stezka prochází velmi významnou paleontologickou oblastí přírodní památky Skryjsko–týřovického kambria.

Okružní trasa začíná u zdejšího muzea a směřuje na louky za obcí, které nabízí výhled na nedalekou zříceninu hradu Týřov. Poté stezka strmě klesá k Berounce, kde se stáčí k suťovišti vyhlášeném nálezy nejrůznějších zkamenělin. V závěru trasa opět stoupá a končí poblíž barokního kostela sv. Archanděla Michael. Stezka nabízí dvanáct zastávek – naučné i poznávací – s odlitky či kresbami trilobitů v trávě či na silnici i dětské herní prvky.

Tato naučná stezka vás zavede ze Senohrab do údolí Sázavy. Nachází se na území mikroregionů Malé Posázaví a Ladův kraj, má 13 zastávek a lze ji rozdělit na tři samostatné části. Na trase děti kromě jiného čekají i hřiště.

První část stezky vedoucí z Ondřejova do obce Kaliště je dlouhá 3,5 km. Lemují ji ilustrace Josefa Lady i interaktivní prvky pro předškolní děti. 2, 5 km dlouhá druhá část Vodnických vycházek prochází vesnicí Lensedly, jejíž náves je památkovou zónou. Překrásný pohled do kraje, který Josef Lada tak rád maloval, nabízí nepříliš vysoký vrch Horka.

Třetí nejdelší část naučné stezky (4,5 km) začíná v obci Senohraby a zaměřuje se na historii míst, kterými budete procházet. Stezka začíná v obci Senohraby a vede po pravém břehu Mnichovky až k řece Sázavě, kde můžete dobýt hrad Zlenice – Hlásku a vyzkoušet nově vybudovanou vyhlídku. Proti proudu Sázavy se dostanete po značené trase zpět do Hrušova, nebo můžete pokračovat do Lensedel, Poddubí, Kaliště a zpět do Ondřejova.

Milovníky dlouhých tras zaujme 27 km dlouhá naučná stezka v přírodním parku Petrovicko v okolí obce Petrovice u Sedlčan. Zdejší krajinu ovlivňuje specifické geologické podloží – četné osamocené balvany, viklany, skalky a jeskyně – i vzácná květena a fauna. Proto se místu říká Kraj Kamenů. Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích, čítá 20 informačních tabulí a lze absolvovat i jen její část, případně vyrazit ke konkrétním vybraným lokalitám.

Pět kilometrů dlouhá naučná stezka Louštín prochází revírem Lužná a začíná i končí v lokalitě Sládkův kříž u nádraží za obcí Lužná. Informační tabule seznamují s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí, návštěvníky zlákají i mnohá příjemná místa vybízející k odpočinku, např. u rybníčku „Punčoška“. Vrch Louštín má zajímavou historii. Stávalo zde pravěké hradiště, pravděpodobně z doby bronzové. Král Václav I. si zde ve 13. století nechal postavit lovecký hrádek. Roku 1506 již je uváděn jako pustý. Nyní se na vrchu nachází altánek a při jasném počasí nabízí výhled na okolní krajinu.

6,5 km dlouhá naučná stezka vede přes území přírodní rezervace Brdatka na Křivoklátsku. Začíná přímo na hradem Křivoklát a od strmých zalesněných svahů na Berounkou později klesne údolím potoka Štíhlice k řece a podél ní vede do Zbečna. Seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry rezervace. Stezka není příliš náročná, vede převážně po lesních cestách a pěšinách, v závěru po silnici s nevelkým provozem. Nemá vlastní značení, je třeba vydat se po červené a později zelené turistické značce.

Kilometrová naučná stezka procházející územím přírodní rezervace U Eremita – součásti chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko – rozkládající se na strmém zalesněném skalním svahu nad řekou Berounkou je sice kratinká, ale zato dobrodružná. Většina trasy vede po úzké skalní římse, je tedy určena výhradně pro pěší a předpokladem schůdnosti je dobré počasí. Stezka je také trochu tajemná, od cesty k ní nevede žádný ukazatel a její začátek je skryt v lese. Návštěvníky seznamuje se vzácnými dřevinami, které zde rostou. Trasa není nijak značena, nachází se mezi obcemi Roztoky u Křivoklátu a Branov. Pro její absolvování je nejlepší sehnat si v infocentru tištěného průvodce.

Okružní 4,5 km dlouhá Naučná stezka byla vybudována v areálu bývalého Zlatodolu Roudný, významné české zlatonosné lokalitě jižně od obce Zvěstov. Za dob Rakousko – Uherska šlo o nejvýnosnější zlatý důl, těžilo se zde ale už od středověku. Po utlumení činnosti vznikly na vybraných plochách druhotné biotopy hostící silně a kriticky ohrožené druhy, které byly motivem vyhlášení Přírodní památky Roudný.

Žádná z 15 zastávek stezky nezapomíná na děti. Mohou si vykopat část tavícího kalíšku, udělat si bábovky ze zlatonosného písku vycházejícího z procesu těžby zlata apod. Zastavení byla doplněna o panely se srovnávacími historickými – přes 100 let starými – fotografiemi.

Největším a nejzachovalejším komplexem lužních lesů v Čechách vede 7,5 km dlouhá Naučná stezka Pňovský luh vybudovaná Českým svazem ochránců přírody. Táhne se porosty místy až pralesovitého rázu plného starých stromů, hmyzu, ptáků a hájových květin a zahrnuje i řadu tůní, které jsou pozůstatkem starého labského koryta před jeho regulací v 19. století. Stezka se pyšní bohatou florou. Její část je sjízdná také pro cyklisty, kteří se mohou v Osečku napojit na Labskou cyklostezku.

Východním okolím města Říčany provází 9 km dlouhá naučná stezka Říčansko. Je všeobecně zaměřená, informuje o místní fauně, flóře, geologické stavbě i ochraně životního prostředí atd. Trasa zahrnuje říčanský hrad, soustavu rybníků, Říčanský les a v závěru klesá údolím potoka Rokytky do místní části Říčan – Radošovic. Vede většinou po zpevněných cestách a pěšinách, v Říčanech pak vedlejšími ulicemi. Na každém informačním panelu je plánek stezky.

Přes 21 km dlouhá a členitá stezka spojující dvě města ve středočeském Polabí – Lysou nad Labem a Čelákovice – seznamuje nejen s jejich historií, ale informuje také o historii okolního osídlení a geologické minulosti. Představuje rovněž flóru a faunou místních chráněných území: Hrabanovská černava,  Hrbáčkovy tůně,  Lipovka – Grado. Vzhledem k blízkosti vody není její návštěva vhodná ve vlhkém počasí, kvůli lehce zmatečného značení doporučujeme mít v kapse navigaci. Stezku je možné rozdělit a projít na dvě etapy: