Barcelona bojuje s overturismem: Radikální řešení, nebo začátek trendu?

Přelidněné ulice, stoupající ceny nemovitostí a narušené soužití s místními obyvateli – to je odvrácená tvář overturismu, fenoménu, který čím dál více dopadá na oblíbené destinace po celém světě.

Barcelonská radnice se rozhodla pro radikální krok. Úplný zákaz krátkodobých pronájmů. Tento ambiciózní plán, jehož cílem je získat zpět kontrolu nad vlastním městem, vyvolal vlnu reakcí, a to jak pozitivních, tak negativních.

Zastánci zákazu, mezi nimiž je i barcelonská starostka Ada Colau, argumentují především zlepšením kvality života místních obyvatel. Ti dlouhodobě trpí hlukem, nepořádkem a stoupajícími cenami nemovitostí, které jsou důsledkem masivního náporu turistů. Krátkodobé pronájmy, zejména ty zprostředkované platformami jako Airbnb, podle nich připravily o dostupné bydlení tisíce Barceloňanů a proměnily centrum města v turistickou atrakci bez duše.

Zákaz by měl také ulevit přetížené infrastruktuře a snížit zátěž na životní prostředí. Méně turistů by znamenalo méně odpadu, méně dopravy a menší tlak na zásoby vody a energie.

Na druhé straně barikády stojí zástupci turistického ruchu, majitelé nemovitostí a někteří turisté. Ti argumentují, že zákaz krátkodobých pronájmů povede k poklesu turismu, což bude mít negativní dopad na ekonomiku města. Barcelona je na turismu závislá a ztráta příjmů z krátkodobých pronájmů by mohla znamenat citelný výpadek pro městský rozpočet.

Kritici zákazu také poukazují na to, že krátkodobé pronájmy představují pro mnoho turistů dostupnější alternativu k drahým hotelům. Zákaz by tak mohl znevýhodnit turisty s nižším rozpočtem a omezit jim přístup k cestování.

Barcelona není jediné místo, které svádí boj s overturismem. Podobné problémy řeší i další oblíbené destinace po celém světě, od přeplněných pláží na Bali až po historická centra evropských měst. Přístup k řešení se liší, ale jedno je společné: snaha najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy turismu a zachováním kvality života místních obyvatel a životního prostředí.

Například na Tenerife, které se potýká s enormním nárůstem turismu, vyvolala situace vlnu protestů. Místní obyvatelé demonstrují proti turistům, ničení životního prostředí a stoupajícím cenám bydlení, které je pro mnohé z nich nedostupné.

Podobný scénář se odehrává i na Madeiře, kde neuvěřitelně narůstající ceny pronájmů vytlačují místní obyvatele z jejich domovů.

Mezi další opatření, která se v různých destinacích zavádějí, patří regulace platforem typu Airbnb, zavádění turistických poplatků, omezení počtu návštěvníků v určitých oblastech nebo sezónách, a v neposlední řadě i propagace méně známých destinací s cílem rozptýlit turistický ruch.

Barcelonský experiment s úplným zákazem krátkodobých pronájmů vyvolává otázku: Je tohle budoucnost cestování? A je tento radikální model řešením i pro další destinace potýkající se s overturismem? Odpověď není jednoduchá. Je důležité najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy turismu a jeho negativními dopady na životní prostředí a život místních.

Na jedné straně je zřejmé, že nekontrolovaný turismus může mít destruktivní následky. Přelidnění, znečištění, stoupající ceny nejen bydlení a narušení kulturní identity – to vše jsou reálné hrozby, které s sebou overturismus přináší. Barcelonský model, ač radikální, se snaží těmto hrozbám čelit a chránit zájmy vlastních obyvatel a identity města.

Na straně druhé je turismus pro mnoho destinací nepostradatelným zdrojem příjmů a pracovních míst. Úplný zákaz krátkodobých pronájmů by mohl mít pro některé regiony katastrofální ekonomické dopady.

Budoucnost cestování tak pravděpodobně nespočívá v radikálních zákazech, ale v hledání udržitelných forem turismu a rovnováhy mezi ekonomickými přínosy a ochranou životního prostředí a kvality života v turistických destinacích.

Zdroj: Dravá žena