Článek
Mnozí z nás již navštívili Kapverdské ostrovy, aby si užili dech beroucí široké bílé pláže, tyrkysový oceán a příjemné africké slunce. Určitě už znáte kapverdské „No stress“ a možná jste si toto oblíbené pořekadlo místních ostrovů přivezli jako suvenýr na náramku pro štěstí. Není divu, že se mnoho turistů opakovaně vrací na ostrovy. Vždyť zde můžete pozorovat mořské želvy, brouzdat se mezi mláďaty žraloka citronového (člověku není nebezpečný) a především si užívat pláže, které se vyrovnají těm v Karibiku.
Kapverdy jsou známé svými nádhernými, téměř prázdnými plážemi
Hotel a pláž uvidíte na obrázcích, už když si budete kupovat zájezd u cestovní kanceláře. Stručnou historii ostrova najdete na internetu, ale skutečnou atmosféru Kapverd, tu poznáte až z jeho obyvatel. Běžný turista se setká především s personálem hotelu, případně prodejci suvenýrů. Jak ale žijí praví Kapverďané? Jací jsou? Jak vychovávají děti? Jaké mají svátky a jaké vyznávají náboženství?
pláž kousek od Milanova domova
Vyzpovídala jsem pro vás svého kamaráda Milana (vy se s ním můžete spojit třeba na sociálních sítích, kde ho najdete jako El Milano). Na Kapverdách žije natrvalo už od roku 2018. A to je prosím poprvé navštívil teprve v roce 2017! Byla to pro něj láska na první dobrou. Milana znám dlouho, pochází ze stejného malého města jako já, a protože pracuji jako letuška a na Kapverdy létáme často, měla jsem možnost ho navštěvovat. Byla jsem tak u toho, jak si nechal dostavět apartmán u moře, jak se probojoval úředním procesem získání rezidentského víza (jako první Čech na Boa Vista) i toho, jak na ostrově zůstal během covidu téměř sám.
takhle to vypadá, když řemeslníci nakonec jednou přijdou
Letecké spojení mezi Evropou tehdy úplně zmizelo a on s klidem bývalého motorkáře v důchodu sebral kyblík, pruty, kamaráda (kterému vtipně říkal Pátek) a vyrazil na ryby. A vyrážel na ně téměř rok. Na jednu z nejkrásnějších pláží na světě. V té době úplně prázdnou Santa Monicu. Co nalovili, to si večer upekli. Pivko se naštěstí sehnat dalo. Nestěžoval si. Díky jeho kontaktům se mu v té době povedlo zajistit pro místní nějaké balíky se základními věcmi pro děti. Lodní doprava fungovala naštěstí i za covidu. Milan nevydrží nic nedělat, a tak v pomáhání místním pokračuje. Nemá žádný účet, nechce vybírat peníze. Nechce ani žádný podíl pro sebe. Pojďme se ho zeptat na místní lidi, na skutečný život na Kapverdách i to, co a jak tu dělá on sám.
Ne, tohle sice není Pátek, ale jeden z mnoha kamarádů rybářů ano.
Milane, je poměrně těžké tě zastihnout. Já vím, že tě můžu chytit ráno (na Kapverdách je o tři hodiny méně než u nás). Už vím, že tě mohu vyzpovídat u snídaně, která je téměř vždy stejná. Káva a kapverdské banány. Nedá mi to, abych se nezeptala, proč právě tahle snídaně?
Mně to tak prostě chutná. Na kafe k snídani jsem byl zvyklý už z Česka a místní banány jsou maličké, zelené a moc dobré. Jiné, než jsem znal v Česku. Je to taková ranní pohoda. Vylezu na terasu, koukám na oceán, posnídám a dám si cigárko. Kdo to má?
zkusila jsem na hotelu „Milanovu snídani“ a poslala jsem mu fotku pro pobavení.
Máš úplnou pravdu. Ale nechme snídani, zeptám se tě teď na tvůj příběh a na místní lidi. Tvoje ranní rutina mi napovídá, že se ti tu líbí hlavně kvůli klidu a pohodě. Vím také, že tu máš hodně kamarádů. Jak mezi místními Kapverďany, tak mezi přistěhovalci jako jsi ty. Zajdeš si tu někdy na pivko? Je to jako v české hospodě?
V tomhle jsou si lidi všude ve světě podobní. Já poznal velký kus světa. Pracovně i na motorce. Hospody a podobná zařízení jsou prostě všude. Jasně, že si zajdu. Pivo tu mají dobré. Chutná i zmlsaným Čechům. A stejně jako doma i tady platí, že když potřebuješ sehnat řemeslníka, musíš do hospody. Tady jsou to hlavně bary a venkovní posezení. Rozdíl mezi námi a místními je v tom, že když už toho řemeslníka potkáš a on ti slíbí, že přijde ráno v devět, je klidně možné, že se ti za pět dní ozve a jako nic zase řekne, že přijde zítra v devět.
hurá, řemeslník je dorazil
Jestli přijde zítra nebo za týden je ve hvězdách. Na čas se tu moc nekouká. Čekám tak hodinu a pak prostě odjedu a netrápím se tím. Jednou přijde. Po nějaké době najedeš na jejich tempo a přestaneš se stresovat přesným časem. Je to úleva.
A kromě jiného způsobu vnímání času, jací jsou Kapverďané?
Je dobré vědět, že na Kapverdách žijí dva typy obyvatel. Ti, kteří se nedávno (tedy jednu nebo dvě generace dozadu) přistěhovali na Kapverdy z kontinentální Afriky. Najdete je hodně v chudinských čtvrtích. Jsou tmavší, většinou nižší postavy. Ženy jsou podsaditější. Mají v sobě hodně Afriku a její zvyky. Jsou otevření, veselí. Ženy si často zpívají a rády tančí. Jsou usměvaví a udržují komunitu, ve které vychovávají děti společně.
kapverdské prodavačky suvenýrů
Společně také perou prádlo, rybaří a tak. Pak jsou tu skuteční (sami se za ně považují) Kapverďané. Míšenci. Potomci Portugalců nebo Holanďanů a otroků. Tahle historie Kapverd je hodně bolestivá. Kapverdy byly dlouho překladištěm otroků. Existuje záznam, že na konci 16. století bylo na ostrově Santiago a Fogo dohromady asi třináct a půl tisíce obyvatel a z toho bylo jedenáct tisíc otroků (viz Wikipedie, historie Kapverd). Otroci sem byli přiváženi z Afriky, tady se zde naučili komunikovat v kreolštině a poslouchat příkazy k práci. Teprve vychovaný otrok byl potom prodán. Většinou do Brazílie nebo Karibiku.
Lidé jsou tu usměvaví a vřelí. Navzájem si pomáhají třeba i vychovávat děti.
Potomci těchto otroků a jejich dozorců jsou předci místních obyvatel. Poznáte je i podle vzhledu. Mají světlejší pleť, jsou vysocí, mívají světlé vlasy nebo oči a jsou to velmi krásní lidé. A také velmi hrdí! Tito míšenci si od přistěhovalých Afričanů drží odstup. My to tak nevidíme, ale jim vadí i jejich tmavší barva pleti. Kromě hrdosti, kterou v sobě mají, jsou to ale i velmi milí a laskaví lidé.
Mívali jste také podobné auto? Klučičí sen prostě..
A co třeba náboženství? V Africe je hodně muslimů, ale i křesťanů, jak je to tady?
Muslimů tu moc není. Naprostá většina obyvatel jsou křesťané. Kostel najdete v každém městečku. V neděli je úplně plný. Jít na mši je tu svátek. Nechoďte tam prosím v propoceném tílku, abyste zažili návštěvu kostela jako turistickou atrakci. Místní přijdou vykoupaní, vyvonění, v nažehlených šatech. Ženy mají vysoké podpatky. V kapverdském kostele se hodně zpívá. Ne, jako u nás babky na kůru. Spíš jako ve filmu Sestra v akci. Lidi si to užívají. Nejsem věřící, ale párkrát jsem se byl podívat. Je to společenská událost. Moc hezká.
A co nějaké státní svátky? Je tu něco podobného jako u nás?
Jéje, tady se slaví! Zrovna letos jsme tu měli velké oslavy. Slavilo se padesáté výročí nezávislosti nad Portugalskem. A aby toho nebylo málo, paradoxně den předtím se tu konala velká oslava svaté Izabely Portugalské, která je patronkou Kapverd.
Slavnostní okamžik. Místní kráska slaví maturitu.
Oslavy proběhly na začátku července. V ulicích procházely průvody tanečníků a tanečnic, hrálo se a tančilo až do rána. Kapverdský grog (pálenka z cukrové třtiny podobná bílému rumu) tekl proudem.
Takhle to dopadá, když to přeženete s místním grogem. Naštěstí tu nikdo na zemi neumrzne.
Bylo veselo. Teď nedávno tu byl i taneční festival. Ostrovem duněla hip hopová hudba nebo co to hrají. A na konci srpna tu budou další oslavy. Ono je tu skoro pořád něco. A abych nezapomněl, na začátku prázdnin se slavil konec školy a s ním promoce středoškoláků, i ty se tu slaví veřejně. Já jsem byl pozvaný do školky na dětské představení. Vůbec jsem nečekal, že mi tam přede všemi poděkují. Dojalo mě to.
děti z místní školky
Za co ti děkovali?
Za takovou mojí činnost pro ně. Nejsme žádná oficiální charita, žádný účet, ze kterého bychom měli plat. Nic takového. Já a pár lidí, které to baví dělat se mnou, jsme se domluvili s vedením školky. Paní učitelka nám dá vždy seznam, co děti zrovna potřebují. Je to nejlepší, nehromadí se jim plyšáci a pastelky, když zrovna víc potřebují ovoce a jogurty. Mám hodně známých, kteří létají na ostrov na dovolenou. Každou chvíli se mi někdo ozve, že by chtěl dětem pomoci.
Pomoc místní nemocnici, Milan osobně
Naložím lidi do auta, vezmu seznam na nákup a odvezu je k obchodu, kde si sami nakoupí. Většinou každý utratí tak 10-15 euro. A pak je pěkně odvezu ke školce, kde dětem dárky sami předají. Děti jsou tam naprosto skvělé. Na Kapverdách neuvidíte ušmudlané nebo žebrajícící dítě. Paní učitelka je také zlatá. Je to krásný zážitek a kdokoliv by chtěl, ať se mi ozve, rád ho přidám do party.
místní trh s oblečením z druhé ruky
To je super! Viděla jsem nějaké fotky z té školky a vím, že děláš něco podobného i pro nemocnici. Tedy, ne, že bys tam vozil turisty, ale že se ti povedlo nechat přivézt nějaké balíky vybavení z Česka i Anglie. Máš ještě nějaký čas na sebe a odpočinek?
Já moc odpočívat neumím. Myslel jsem, že budu, ale nevyšlo to (smích). Hodně času strávím s lidmi. Ať už místními nebo s těmi, co si tu jako já našli nový domov. Nebo jen bydlení na zimu.
Pokud na ostrově pronajímáte vlastní apartmán, můžete si zařídit úklidovou službu. O všechno se postarají.
Taky jsem pomohl hodně lidem s nákupem nemovitosti na ostrově. Poradil jim, jak to tu chodí na úřadech a tak. Znám se se spoustou lidí z úřadů, přeci jen, už jsem tu nějaký pátek. Místní mě znají a věří mi. Vždyť víš, že mám rád lidi a popovídám si s každým. Tím, že jsem tady a mám přehled, můžu nejen dost věcí zařídit, ale pokud si někdo kupuje nemovitost, kterou pak i pronajímá, můžu mu na to dohlédnout. Je to vždycky o domluvě.
Táta rybář měl dobrý úlovek, s maminkou ryby prodají.
To se určitě hodí. Je ještě něco, co tě tu zaujalo na místním životě a běžný turista si toho nevšimne?
Spíš běžná turistka než turista. Musím přiznat, že mě to ze začátku i trochu rozčilovalo. Ale pak jsem si zvykl. Je to způsob, jak dostat z turistek stálý příjem. Samozřejmě myslím sexuální turistiku. Ono v ní nejde ani tak o sex, jako o schopnost ženu úplně oblbnout. Spolupracuje na tom celá rodina.
Turistika a rybolov, dnes hlavní zdroje obživy.
Místní jsou pořád oproti Evropanům dost chudí. Takový pěkný, snědý chlapík se děsně „zamiluje“ do turistky. Celou její dovolenou se jí neskutečně věnuje. Vezme ji ke své rodině, seznámí s dětmi a příbuznými. Všichni ji okamžitě mají rádi. Je to obrovská past především pro ženy, které mají nedostatek pozornosti, lásky. Pokud žena očekává, že cílem muže je dostat se přes ni do Evropy, je příjemně překvapená, když se o to nesnaží. Jen ji miluje. Samozřejmě mají velké společné plány. Žena šetří, posílá dárky dětem, peníze na přilepšenou, léky, potraviny, oblečení.
Romantika ostrova vytváří ideální kulisy k lásce.
Jakmile našetří dost, aby mohla za svým milým, čeká ji na ostrově s otevřenou náručí celá rodina. A jaká je pravda? Takový muž má „živitelek“ i několik, když je šikovný. Jeho vlastní manželka při návštěvě milenky ochotně hraje jeho sestru, jeho děti mu chvíli neříkají tati. Těch pár dní její návštěvy to všichni vydrží. Hlavně, že se mají lépe. Vlastně teď nevím, jestli je dobré to prozrazovat. Ony jsou ty Evropanky i několik let takhle šťastné, denně jsou v kontaktu s rodinou, která je má ráda. A ostrovanům to zase pomůže přežít. Je to taková vzájemná pomoc.
Skoro každá dvacetiletá holka už má miminko.
A jak to máš se ženami na ostrově ty? Taky ti slibují manželství a ukazují děti?
Ještě to tak! Dětí je tu tedy jako smetí. Skoro každá dvacetiletá holka už má někde vlastní děcko. Manželství jsem si už v životě užil a nepotřebuju to opakovat. Mám své dvě dospělé dcery, to mi stačí.
Po třicítce jsou z nich prodavačky suvenýrů nebo ryb s kupou dětí.
Ale krásných, mladých holek je tu spousta. Jsou to takové mé učitelky kreolštiny. Přijdou na návštěvu, uvaří, zpívají si, tančí u práce. Jsou pořád rozesmáté. Ale taky pěkně žárlivé. No ženské. Hlavně No stress…
Zdroj: rozhovor s Milanem Salavcem
Historii Kapverd je možné ověřit na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Kapverd
