Článek
Asi devět kilometrů od Mariánských lázní leží osada Kladská. Dostanete se k ní autem, autobusem z lázní nebo na kole či pěšky některou ze značených stezek. My jsme se tam vydaly loni s maminkou, abychom strávily po rušném dni v Mariánských lázních příjemné odpoledne v přírodě. Byl to krásný výlet, který mohu jen doporučit.
mapa stezky Kladská
Stezka je z větší části bezbariérová a vede téměř po rovině. Většinou po dřevěných chodníčcích. Je vybavena lavičkami a odpočívadly, kde si můžete v klidu posedět, dát si svačinu nebo se jen kochat krásnou přírody kolem vás. Zajímavosti z historie zdejší krajiny a ekosystému, který tu panuje, se dozvíte z naučných tabulí podél cesty. Stezka je součástí CHKO Slavkovský les a na délku měří 2,3 km. Projdete ji celou asi za hodinku. Stezka vede po okraji Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, která patří k nejcennějším lokalitám v tomto regionu. Rašeliniště tu vznikala tisíce let a představují unikátní ekosystém.
stezka Kladská
Samozřejmě se i k této melancholické krajině váže mnoho pověstí a záhad.
Historie osady Kladská
Trvalé osídlení v dnešní Kladské je datováno až do 18. století. Do té doby byla oblast po celá staletí jen hustě zalesněná. Výskyt rašelinišť i vysoká nadmořská výška (816 m) byly docela drsné klima pro život místních lidí. Lidé dlouho oblast Slavkovského lesa navštěvovali jen kvůli lovu nebo sběru dřeva.
rybník u stezky Kladská
Změna přišla v 18. století, kdy se oblast dostala do správy tepelského kláštera. Ten začal lesy spravovat a využívat. Teprve v 19. století se Slavkovský les stal skutečně významným lesnickým hospodářským územím. Samotná osada Kladská vznikla kolem roku 1870-1900 jako lesnické a lovecké centrum. Byla vybudována ve švýcarském stylu. Kladská se stala oblíbeným místem pro odpočinek šlechty, která sem jezdila za loveckým potěšením.
památník knížeti
Díky skvělé honitbě zůstala krajina chráněna před větším osídlením a těžbou, což pomohlo zachovat její přírodní hodnotu. Ve 20. století si odborníci povšimli výjimečnosti místních rašelinišť. Byla vyhlášena Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Později se celá oblast stala součástí CHKO Slavkovský les. Historie Kladské není okázalá, ale spíše tichá, lesní a lázeňská.
Kladská
Důležité osobnosti Kladské
Kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg (22. 10. 1819 - 13. 12. 1893)
Kníže, který byl vystudovaným právníkem, se v roce 1855 oženil s Pamelou Labunskou (31. 8. 1837 - 18. 1. 1907). Z manželství vzešlo 7 potomků. Po smrti svého otce roku 1859 zdědil kníže rodové panství ve Waldenburgu. Jeho vrozená hospodárnost a velký zájem o technické novinky mu dovolily investovat do nových panství. K nim patřila i Kladská. Zasloužil se o nebývalý rozvoj osady. Nechal vystavět lovecký zámeček, restauraci, pilu a většinu domů ve švýcarském stylu. Pozdější majitel Kladské princ Sigismund byl jeho pátým dítětem (třetím synem).
lesník se sněžnicemi
Princ Sigismund se snažil zavádět novinky. V článku z roku 1907 se obyvatelé mohli dozvědět, že svým lesníkům zakoupil lyže a sněžnice, které se výborně osvědčily v zimě při dokrmování zvěře. Roku 1912 byl založen Spolek zaměstnanců panství Císařský les – Kladská. Jeho členům byl například vyplácen příspěvek v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Sám princ Sigismund do něj vložil počáteční vklad ve výši 4000 korun a ročně se zavázal doplatit vždy 100% částky vložené samotnými zaměstnanci.
informační tabule na stezce
Zajímavosti a legendy stezky
Stezkou půjdete okolo jednoho z nejkyselejších jezer v Evropě. Jeho voda má tak nízké PH, že se dostalo do místních pověr. Koupání lidi s citlivější pletí může lehce pálit. Pověra praví, že kdo je dobrý, tomu voda neublíží, ale špatné lidi trestá.
Podle pověstí se v rašeliništích Slavkovského lesa objevovaly bludičky. Malé, světélkující postavy, které lákaly pocestné mimo cestu. Kdo jejich volání vyslyšel, ten zmizel v močálech. I proto místní lidé praví, že v rašelině se chodí jen tam, kde je dřevo pod nohama.
stezka Kladská
Další legenda vypráví o černém jelenovi z Kladské. Lovec, který jelena zahlédl, měl prý okamžitě ukončit lov. Jelen byl považován za strážce lesa. Kdo varování nebral vážně, tomu hrozila smůla nebo dokonce zranění.
Slavkovský les si prý pamatuje každého, kdo do něj kdy vstoupil. Odměňuje ty, kdo se k němu chovají s úctou. Hajní prý ihned poznali dobrého člověka. Těm špatným se cesta v lese ztrácela i za bílého dne.
Kladská
Podle jiné legendy se lese prý za mlhy ozývá zvuk sekery nebo tajemné klepání, i když tam nikdo není. Podle pověstí byly v hlubších částech lesa zaniklé dřevařské a sklářské osady. Archeologové skutečně nedávno potvrdili, že v lese existovala drobná sídla, která později pohltila příroda.
Nebyla by to rašeliniště, kdyby zde chyběly pověsti o tajemných mlhách. Na Kladské se mlhy zvedají rychle a nečekaně. Pověra říká, že mlha je „dech rašeliny“ a kdo se v ní ztratí, může bloudit celé hodiny, přestože ve skutečnosti uplyne jen pár minut.
Jen si zkuste projít stezku v brzkých ranních hodinách nebo naopak v podvečer, když je klid a mlha se drží těsně nad vodou. Všechny pověsti a legendy pak začnou dávat větší smysl.
voda je díky rašelině kyselá
Pověst o bezejmenném, který zůstal v rašelině
Kdysi dávno, ještě než vznikla dnešní stezka, chodíval přes Kladské rašeliny mladý dřevorubec. Místní ho varovali, aby nikdy nescházel z vyšlapaných cest, ale on se jen smál.
Jednoho podzimního dne se nad lesem zvedla mlha. Ne obyčejná. Byla tichá, hustá a studená, jako by vycházela přímo ze země. Dřevorubec si zkrátil cestu a vstoupil do míst, kam se „nechodí“.
Nejdřív uslyšel kroky. Myslel si, že jsou jeho vlastní. Ale pak se zastavil a kroky za ním šly dál.
Z mlhy se ozval tichý hlas. Nevolal jeho jméno. Volal jen:
„Pojď.“
Říká se, že rašelina si bere jen ty, kdo se ohlížejí.
Dřevorubec se otočil… a udělal krok stranou.
Lidé ho už nikdy nenašli. Jen jeho sekeru, ležící na suchém místě, pečlivě opřenou o pařez.
Podle starých hajných totiž rašelina nechává nástroje, ale bere si člověka.
Od té doby se prý v mlze objevuje bezejmenný – postava bez tváře, stojící těsně mimo dřevěné lávky.
Nedívá se přímo. Jen čeká, až někdo udělá krok stranou.
A když se těsně před setměním zaposloucháš, můžeš zaslechnout hlas, která ti pošeptá jediné slovo:
„Pojď.“
v pozadí je vidět „Čarověrník“, i o něm se dozvíte z informační tabule
Doufám, že vás pověst od návštěvy stezky neodradila. Stezka je vybudovaná jako okruh. Je jedno, kterým směrem půjdete. Zaparkovat auto můžete na parkovišti nedaleko loveckého zámečku. Parkovné je zdarma. Na cestě je v současné době celkem 15 informačních tabulí. Za rok projde stezku na 50 tisíc turistů. My jsme ji navštívili v plné sezóně a většinou jsme šly samy. Jen občas jsme potkaly další návštěvníky.
Přeji vám krásný výlet!
Zdroj: web: Kudy z nudy
https://www.marianskelazne.cz/vyznamna-mista/kladska/
infopanely na stezce Kladská
