Letuška radí, jak se zachránit v situacích, kdy vám posádka nemůže pomoci

Právě jsem odvyprávěla svou obvyklou básničku o tom, jak otevřít nouzové východy nad křídly, když se mě paní sedící u okna zeptala: „Ale přijdete nás zachránit, kdyby se něco stalo, že?“

Ráda bych jí odpověděla, že se nemá čeho obávat, že samozřejmě přijdu, ale neumím moc lhát. Pravda je taková, že okenní nouzové východy nad křídly s největší pravděpodobností v případě evakuace otevřou sami cestující. Bez možnosti naší pomoci. A to je právě důvod, proč cestující před letem na otevírání východů instruujeme. Pokud totiž nouzově přistaneme, má každá letuška své dveře, které musí otevřít a jimi pak cestující evakuovat. K oknům už nepůjdeme. Ono by to asi přes dav lidí snažících se dostat rychle ven z letadla ani nešlo. Právě proto existují také pravidla říkající, kdo u okenních východů sedět nemůže. A ano, patří k nim nejen cestující, kteří mají zdravotní problémy a nebyli by schopni východ otevřít, ale třeba i cestující, kteří nerozumí česky ani anglicky a nepochopili, co v případě evakuace mají udělat. A patří k nim i ti, kteří sami odmítnou v případě nouze pomoci. I obézní cestující. Já vím, u nouzových východů je nejvíc místa a právě pro tyto cestující to zde bylo nejpohodlnější. Jenže, co kdyby takový člověk během nouzového přistání ztratil vědomí? Prakticky by zablokoval možnost mnoha lidem utéci do bezpečí. V případě požáru letadla platí pravidlo 90tivteřin. Po minutě a půl rapidně klesne možnost, že se ještě z letadla dostanete živí. Každá vteřina se počítá.

Nechci vás ale strašit, to rozhodně není účel tohoto článku. Pojďme si spíše říci, jak se můžete zachránit sami. Statisticky je nepravděpodobné, že nouzovou situaci vůbec kdy v životě zažijete, ale proč nebýt připraveni? Podělím se s vámi s řešením nouzových situací, tak, jak je trénujeme my, letušky.

Situace první, ztráta tlaku v kabině neboli dekomprese:

Pomalá dekomprese. Pokud letadlo špatně vyrovnává tlak v kabině, poznáte to během stoupání. Čím budete letadlo výš, tím hůř se vám bude dýchat. Ucítíte také tlak na hrudníku. Piloti samozřejmě zjistí, že se něco takového děje. Upozorní je na to nejen kontrolka, ale i výrazný zvukový alarm. Pokud by nezareagovali včas a nesklesali s letadlem do bezpečné výšky, vypadlou nad hlavami cestujících kyslíkové masky. Protože se celá situace děje v době, kdy letadlo stoupá a všichni, včetně letušek ještě sedí připoutaní, je právě toto situace, kdy si musíte pomoci sami. Jakmile vypadnou kyslíkové masky, neváhejte a nasaďte si je přes nos a ústa. Nad každým trojsedadlem vypadnou čtyři masky. Zatáhnutím za jednu z masek začne proudit kyslík do všech čtyř zároveň. Netahejte moc prudce, pro aktivaci stačí lehké zatažení, není třeba vytrhnout masku ze stropu. Pak už by vám byla k ničemu. Kyslík proudí do masek po dobu 12 minut. Neodpoutávejte se. Zůstaňte sedět připoutaní a v klidu počkejte, až letadlo sklesá. Během pár minut bude situace bezpečná. Poznáte to i podle toho, že kabinou projdou letušky a zkontrolují, že jsou všichni cestující v pořádku.

Pomalá dekomprese bývá zaznamenána hned několikrát do roka. Nejedná se o život ohrožující situaci, ale cestujícím hrozí ztráta vědomí z nedostatku kyslíku.

Rychlá neboli explosivní dekomprese. Je velmi nebezpečná situace. Může k ní dojít kdykoliv během letu, je totiž způsobená poškozením trupu letadla. Pokud vás to uklidní, tyto situace jsou velmi, velmi vzácné. Tento druh dekomprese nastane například při výbuchu nástražného zařízení (bomby). Co se bude dít? Nejdřív určitě hrozná rána. Zároveň i prudká změna tlaku, kterou všichni pocítí jako kopnutí do hrudníku. Vše v blízkosti trhliny bude „vycucnuto“ ven. Vzduch se okamžitě změní na mlhu, to je reakce na změnu teploty vzduchu. Kyslíkové masky vypadnou okamžitě, automaticky. V hluku, mlze a nedostatku kyslíku budete mít přibližně 20-40 vteřin na to, abyste si nasadili kyslíkovou masku a aktivovali proudění kyslíku. Být při vědomí je v tuto chvíli nejdůležitější. Ihned potom se pokuste připoutat. Pokud nemáte možnost se připoutat, lehněte si na zem a pokuste se zaklínit mezi sedadla. Piloti totiž co nejrychleji sklesají do výšky, kde bude možné normálně dýchat. A bude to prudké klesání.

Až v bezpečné výškové hladině opět přijde do kabiny posádka a bude se snažit pomoci cestujícím. Do té doby nemohou, byli by sami v ohrožení života. Při této situaci automaticky následuje nouzové přistání na nejbližším letišti. Je možné, že po přistání dojde k evakuaci. Rozhlédněte se proto, kde je váš nejbližší nouzový východ a na přistání se pevně připoutejte a co nejvíce předkloňte. Hlavu si kryjte rukama. Ostré a nebezpečné předměty ukliďte. Platí to i pro zavazadla, laptopy a podobně. Brýle, které by se vám mohly rozbít a poškodit vám zrak sundejte a dejte si je ideálně do ponožky na noze. Tak je budete mít po přistání rychle po ruce.

Rychlá dekomprese se stala v historii jen několikrát. Je téměř nemožné, že byste ji mohli zažít. Posádky tyto situace trénují každý rok, ale nemyslím si, že by představa, že by se něco takového mělo stát, měla ohrozit vaši cestu na dovolenou.

Situace druhá, požár na palubě:

Co si budeme povídat, požár na palubě je noční můrou všech posádek. Nestále tyto situace trénujeme. Máme nadrilováno co dělat při různých druzích požáru. Co dělat, když hoří na toaletě, co, když hoří trouba, kde ohříváme jídlo. Jak postupovat při požáru v kabině. Poměrně zásadní je v dnešní době požár způsobený lithiovými bateriemi. Odhadli byste, kolik takových baterií může být na běžném letu s 200 cestujícími? Nebudu vás napínat. Odhadem tak 300-400. Tyto baterie jsou totiž nejen v laptopech, tabletech, mobilních telefonech, ale i v současné době v moderních zařízeních na ohřev tabáku. Přidejme k tomu power banky a nestačíme se divit, kolik baterií se nám sejde.

A stačí jedna poškozená, přehřátá. Lithiová baterie je na uhašení těžký oříšek. I to trénujeme. V letadle je i jakási taška, kam je možné hořící menší zařízení zavřít. Je nehořlavá, vydrží opravdu hodně stupňů a zamezí přívodu kyslíku k zařízení. Prevence je ale na majiteli baterie. Jde o vteřiny! Proto mějte zařízení s touto baterií během letu vždy u sebe, ideálně přímo na očích. Kontrolujte při nabíjení, jestli se nepřehřívají. A cokoliv by se vám nezdálo, ihned hlaste posádce.

Co dělat, když už požár nastal? Pravděpodobně se o něj postará posádka. Ale pokud se jedná o něco, co můžete pomoci uhasit sami, neváhejte. Zalijte drobný oheň vodou, kterou máte na pití, uduste jej oblečením. Vždy co nejrychleji volejte posádku! Tlačítko přivolání posádky, které máte nad hlavou, mačkejte několikrát, ať hned víme, že jde o něco vážného a reagujeme co nejrychleji. Jakmile uvidíte posádku s hasicím přístrojem, vykliďte místo okolo požáru.

Nejen proto, aby měla posádka volný prostor k hašení, ale také proto, že plyn, který obsahuje hasicí přístroj je pro člověka nebezpečný. Vytlačuje totiž veškerý kyslík. Je těžký a klesá dolů. Nebylo by dobré se jej nadechnout. Přesuňte se proto někam dál od požáru a předkloňte se. Kouř z hoření stoupá vzhůru, v předklonu se jen tolik nenadýcháte. Nic jiného dělat nemůžete. Nechte to na nás.

Situace, kdy vznikne drobný požár na palubě je vzácná, ale stát se může. Předcházet jí můžete tím, že budete hlídat svá zařízení s lithiovými bateriemi a samozřejmě nebudete na palubě kouřit. Pomůže nám, i když nahlásíte posádce, že jste někoho kouřit viděli, případně, že cítíte kouř. Rychlost je v případě ohně naprosto zásadní.

Situace třetí, nouzové přistání:

Nouzové přistání my letušky rozdělujeme na dva typy. To první je připravené, kdy víme, že budeme muset z nějakého důvodu nouzově přistát, ale máme ještě dost času na to, abychom šly mezi cestující a na přistání je připravily.

To druhé, nepřipravené, proběhne velmi rychle v době, kdy letadlo stoupá nebo naopak klesá/přistává. V té době jsou cestující i posádka na svých sedadlech, připoutaní a zavazadla mají uklizená. Měli by mít i zvednuté zádové opěrky, područky na ruce dole (aby při cuknutí letadla područka nespadla a neuhodila cestujícího). Měli by mít i vytažené okenní clony. Ty jsou vytažené proto, abyste pohledem z okna rychle poznali, jak to vypadá venku, a jakým směrem je nejlepší utíkat.

Co se bude dít? Těžko říct, jaká bude situace v letadle. Může být v letadle něco silně poškozeného a s tím pak bude spojený hluk, otřesy a podobně. Ale může to být i závada, kterou na letu cestující nepozná. V lepším případě uslyšíte hlášení, které vás upozorní, že je nutné nouzové přistání a máte si zkontrolovat, že jste pevně připoutaní, rozhlédnout se, kde jsou vaše nejbližší nouzové východy a zaujmout pozici BRACE. To je ta pozice, o které jsem již psala. Předklonit se a krýt si hlavu. Nic jiného dělat nemůžete. Po přistání počkejte ještě chvilku na svých místech.

Pokud tedy letadlo nehoří nebo mu nechybí kus trupu. To už opravdu na nic čekat nemusíte. Já vím, je to trochu černý humor. Kapitán letadla by měl začít hlásit, je dobré poslouchat a nekřičet strachy předem. Může se totiž stát, že kapitán zahlásí, že situace je bezpečná a bude možné úplně standardně vystoupit z letadla. Pokud kapitán vyhlásí evakuaci, neváhejte. Nechte VŠECHNA zavazadla na palubě a snažte se dostat k nouzovému východu. Od letadla pak utíkejte hned co nejdále. Minimálně sto metrů.

Nouzové přistání je velmi vzácné, když už k němu má dojít, většinou dostanou cestující instrukce od palubního personálu včas.

Doufám, že vám byly tyto informaci užitečné a moc vás nevystrašily. Jak jsem již psala, my letušky všechny nouzové situace trénujeme. Každý rok jsme znovu přezkoušené z toho, co v těchto situacích dělat. Přeji vám klidné a bezpečné lety a pevně věřím, že žádnou z nouzových situací nikdy nezažijete osobně.

Vaše letuška