Kapverdský zázrak: maličká země válí na Mistrovství světa ve fotbale 2026

Představte si, že by Brno společně s Ostravou poskládali fotbalový tým. Makali, trénovali a… reprezentovali se na mistrovství světa. Dovedete si představit senzaci, jakou by takový tým byl? A co, kdyby to nebyla jen představa? Nejedná se sice o tyto konkrétní dvě města, ale o deset ostrovů, které tvoří souostroví Kapverdy. Počet obyvatel těchto ostrovů je přibližně stejný jako u zmíněných dvou měst dohromady.

Je těžko představitelné, jak hrdí jsou obyvatelé Kapverd na svůj tým. Již od loňského roku, kdy se na mistrovství světa nominovali, žijí Kapverdy fotbalem. Pokud chcete na dovolené zažít nejen luxus překrásných pláží a modrého oceánu, ale také skutečnou fotbalovou atmosféru, leťte na dovolenou na ostrov Sal nebo Boa Vista. Fandí se samozřejmě i na ostatních ostrovech, tyto dva jsou ale pro turisty nejlépe zařízené. Než se vrátím k fotbalu, bylo by dobré zmínit také něco o těchto překrásných ostrovech.

Historie ostrovů není zrovna růžová, dlouhou dobu fungovaly jako překladiště otroků mezi Afrikou a Amerikou, případně Evropou. Otroci zde byli „vychováváni“ k poslušnosti a práci. Také se měli naučit základy jazyka, aby se domluvili se svým pánem. Bílí lovci a vychovatelé otroků byli především Portugalci a Holanďané. Současní obyvatelé Kapverd jsou potomci otroků a jejich bílých pánů. Mluví směsí kreolštiny a portugalštiny. Jsou to většinou křesťané. A jsou na svou zemi i svůj původ velmi hrdí. Navíc jsou to moc krásní lidé.

Na ostrovech žije také mnoho obyvatel, kteří přišli později sami z pevninské Afriky. Poslední dobou žije na ostrovech také čím dál více Evropanů, kteří si zde kupují nemovitosti. Ostrovy, které znají turisté, jsou většinou dost suché, ale mají překrásné pláže. Kapverdy mají i své „zelené ostrovy.“ Kapverďané zde pěstují ovoce i zeleninu. Ostrov Sal (sůl) nemá své jméno náhodou. Vyvážela se odtud mořská sůl.

Až do roku 1975 byly Kapverdy pod portugalskou správou. Po osamostatnění mají svou vládu, prezidenta. Kapverdy nikdy nebyly bohaté. Štěstí se k nim začalo obracet ve chvíli, kdy byly objeveny turisty. Za posledních dvacet let se především ostrovy Sal a Boa Vista rychle mění. Vyrostlo zde mnoho hotelových resortů. Pro ty, kdo v duchu naříkají nad ztrátou panenské přírody, bych ráda podotkla, že na ostatní ostrovy turisté prakticky nejezdí.

Kapverďané to dělají chytře. Sami se svými rodinami bydlí na jiných ostrovech. Hlavní město Kapverd je také na jiném ostrově. Peníze vydělané turistickým ruchem docela chytře investují. Postavili nejen nové nemocnice, školy, silnice a úřední budovy, ale investují i do ochrany životního prostředí. I díky nim jsou teď karety vyškrtnuty ze seznamu ohrožených druhů.

Co vás jako turistu čeká na ostrovech? Ostrov Sal byl pro turisty určený jako první a je živější. Většina hotelů je poblíž městečka Santa Maria. Zažijete tu malou Afriku. Až do loňského roku bylo velkou atrakcí mořské molo, původně na něm byly koleje a sloužilo k nakládání mořské soli na lodě. Později, už bez kolejí, sloužilo rybářům, kteří zde každé dopoledne vystavovali své úlovky. Molo vloni poškodila bouře. Bohužel. Dnes je dřevěná část mola rozebraná úplně.

Je ohraničená jako stavba a čeká na opravu. Těžko říci, jak rychlá bude oprava. Kapverdské heslo „No stress“ platí i pro práci. Ostrov Boa Vista je klidnější, můžete se tu hodiny procházet po téměř prázdných, širokých plážích. Městečko je tu samozřejmě také, ale je pár kilometrů od nejbližšího hotelového komplexu. Boa Vista je stále oblíbenějším místem pro nákup nemovitostí pro Evropany.

Na oba ostrovy se dostanete letecky asi za šest hodin. Teplo a slunce je tu celoročně. V zimě ale víc fouká a oceán je studenější. Přes den tu můžete chodit v tričku s krátkým rukávem po celý rok.

Ale zpátky k fotbalu. Protože o to jde letos především! Jak už jsem napsala, Kapverďané jsou na svou zemi patřičně hrdí. Když šlo o nominaci souostroví na mistrovství světa ve fotbale, neváhali kapverdští fotbalisté, rozesetí v týmech po celém světě ani chvilku. Vznikl tým, který svět neviděl. Nepřeháním. Kapverdy nikdy na mistrovství světa nehráli.

Připomíná vám to film Kokosy na sněhu? Máte pravdu, tak nějak to opravdu je. Včetně těch barů v zapadlých vesnicích, přeplněných místními obyvateli, kteří bez dechu sledují obrazovku, když hraje jejich tým. Na větších ostrovech mají na náměstíčkách nainstalované velké obrazovky nebo promítací plátna. Nikdo pak nezůstane doma. Už loňská nominace byla tak obrovská věc, že ulice Kapverd připomínaly karneval v Riu. Masky, tanec, bubny. Pochody ulicemi a oslavy až do rána.

Nedávno jsem slyšela někoho z Kapverd říkat: „Je to to největší, co se zatím kdy v historii Kapverd událo.“ Kapverdy žijí svůj hrdý sen. Kapverdský dres je dokonale promyšlený tak, aby oslavoval svou zemi. Turisté v hotelových barech jsou obsluhováni barmany v kapverdském dresu s číslem 10. Stejný dres si můžete koupit i v pouličních stáncích. Proč desítka? Přeci deset ostrovů celého souostroví. Na dresu je samozřejmě i kapverdské heslo. Jak se asi cítili horkokrevní Španělé, když s neznámými Kapverďany skončili zápas remízou a na jejich dresech si četli „No stress“?

Kapverďané píší své dějiny jako národ, ale nesmíme zapomenout ani na silné lidské příběhy jejich hráčů. Každý z nich je zajímavý. Asi nejviditelnějším hrdinou je nyní jejich brankář Vozinha. Kapverdy dosud díky němu hrají s čistým štítem. Ve druhém zápase sice dostaly dva góly, ale dva také daly. Další dva zápasy skončily remízou 0:0. Do postupu tak jdu bez prohry.

Vozinha, vlastním jménem Josimar José Évora Dias, se narodil 3. června 1986 ve městě Mindelo na ostrově São Vicente. Jeho cesta byla všechno, jen ne jednoduchá. Zajímavá je jeho přezdívka Vozinha, která v portugalštině znamená „babička“ nebo ještě drobněji „babičenka“. Dostal ji proto, že velkou část svého dětství strávil u prarodičů, zatímco jeho otec sloužil v armádě a matka pracovala.

To je na Kapverdách běžná praxe. Přezdívka mu zůstala na celý život a dnes ji zná celý fotbalový svět. Na rozdíl od většiny světových hvězd se profesionálním fotbalistou nestal do dvaceti let. Skutečnou profesionální kariéru rozjel až kolem 25. Hrál na Kapverdách, později v Angole, Moldavsku, Portugalsku, na Kypru i dva roky na Slovensku. Nikdy nepatřil k mediálně známým hvězdám ani nevydělával astronomické částky. Za reprezentaci Kapverd nastoupil poprvé v roce 2012. Byl u historického postupu země na Africký pohár národů 2013 a následně reprezentoval svou vlast na dalších afrických šampionátech. Když se vloni Kapverdy kvalifikovaly na Mistrovství světa ve fotbale 2026, bylo Vozinhovi již 39 let.

Na svém premiérovém zápase na mistrovství světa předvedl fantastický výkon proti favorizovanému Španělsku. Zlikvidoval sedm velkých šancí soupeře a výrazně přispěl k senzační remíze 0:0. Byl vyhlášen mužem zápasu a během několika dnů se z nenápadného veterána stal celosvětově známý sportovec. Po utkání ale nemluvil jen o fotbale. Se slzami v očích vysvětloval, že jeho maminka nemohla být na stadionu, protože si nemohla dovolit náklady spojené s cestou a vízem do Spojených států. Svůj výkon věnoval jí i svým prarodičům, kteří už nežili. Jeho pokora a láska k rodině zasáhla fanoušky fotbalu po celém světě. O několik dní později se díky jejich podpoře podařilo zařídit, aby Vozinhova maminka mohla přiletět a vidět syna na mistrovství světa na vlastní oči. Tentokrát měla slzy v očích ona, když opět vychytal všechny střely na kapverdskou bránu a Kapverdy postoupily jako druhý tým do osmifinále.

Jestli po vypadnutí Česka ještě nevíte komu fandit, pojďte fandit Kapverdám. Zaslouží si to! Příští zápas je čeká 3. července s hvězdnou Argentinou. Ať už zápas dopadne jakkoliv, je něco takového pro zemičku s počtem obyvatel jako Brno s Ostravou dohromady pohádková věc. Samozřejmě nejlepší by bylo fandit přímo s Kapveďany, na Kapverdách!

S pozdravem - No stress

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vozinha

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapverdy

dovolená na Kapverdách v polovině června 2026