Článek
Pojďte na koledu - „…do Provody“
„Hody hody do Provody, dejte vejce malovaný, nemáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný“.
Zřejmě si z dětství pamatujete tuto velikonoční koledu a pravděpodobně ji učíte i své ratolesti. Jenže, co vlastně znamená "Provoda"? Provodní neděle nebo Bílá neděle se označovala také jako „neděle bílých šatů“ podle slavnostních oděvů nově pokřtěných.
Pomlázka
Také se můžete setkat s názvy pomihoda, pamihoda, mrskačka, tatar, dynovačka, omládka, žíla, šlehačka, korbáč, šibák,......atd. Prodej pletených pomlázek s pestrobarevnými stuhami kvetl už od 14. století. Pro chlapce nebylo vůbec jednoduché, dostat se k vrbovým proutkům. Jak jistě víte, vrby rostou u obecních rybníků nebo u potoků a tam číhá nebezpečí v podobě vodníka. Na proutí tedy chodili chlapci ve skupinách a odříkávali různé rýmovačky, aby se na ně vodník neodvážil. Nařezané proutky z vrby se máčí několik hodin ve vodě, aby změkly. Potom se pletou z několika proutků, čím má více proutků, tím má větší omlazující účinek. A každý rok musí být samo sebou nová. Pomlázky se například potom házely do sklepa, aby se tam žáby nedržely a hospodář s nimi popoháněl poprvé dobytek na pastvu. Někdy pomlázku chlapci zasadili na zahradě a byli zvědaví, zda jim z ní vyroste vrba.
Vajíčka a kraslice
Vajíčko je pro lid od nepaměti symbol života, jara, zrození a nesmrtelnosti. Skořápka evokuje tajemství ukrývající život a zároveň pocit bezpečí. Dříve se přidávalo do hrobu mrtvým jako symbol duše, která se vyprostí ze skořápky těla a putuje do nadpozemských sfér.
Kraslice
Tradice zdobení vajíček je v Čechách a na Moravě opravdu dlouholetá, nikde jinde na světě nepoužívají malérečky tolik různých technik, když vytváří kraslice. V Čechách je tato tradice zaznamenána už ve 14. století. Kraslice jsou vyfoukaná vajíčka, nazdobená rozličnými technikami. Výfuk, pouch, pouk, vejdunek či foukanec - to jsou všechno názvy pro kraslice.
Jak jste letos barvili vajíčka?
Budu ráda, když mi v anketě odpovíte, jak jste letos barvili vajíčka a do komentářů, jak jste byli spokojeni s výsledkem. Moc děkuji.
Anketa
Barvení přírodninami
Když se rozhodnete pro barvení přírodninami, vždy je dobré do barvy vložit také ocet a pokud možno vybrat bílá vajíčka na obarvení. Kurkuma, kmín, zázvor a heřmánek zbarví vajíčko do žluta, mrkev do oranžova, červené zelí do modra, špenát a kopřiva se postarají o zelený odstín, cibulové slupky vykouzlí červenohnědá vajíčka. Já jsem letos barvila v umělých barvivech a poprvé v červeném zelí a dopadlo to velmi hezky, akorát člověk musí být trpělivý a nechat vajíčka obarvovat přes noc.
Zajíček
Každému se asi vybaví zajíčkův rychlý pohyb a dlouhé uši. Je symbolem štěstí i pomíjivosti života díky jeho rychlému pohybu. V kontextu Velikonoc je znakem Zmrtvýchvstání, symbolizuje lidskou myšlenku, která je prchavá, avšak zajíc se považuje za symbol ostražitosti, protože podle lidového výkladu nikdy nespí. V Bibli se o zajíci mluví jako o maličkém stvoření na Zemi, moudřejšího nad mudrce. A proč patří k Velikonocům? Zajíček je symbolem plodnosti a brzy na jaře hledá potravu blízko obydlí, ale jelikož je plachý, přisuzuje se mu tajné roznášení velikonočních vajíček. Dříve se pekl i chléb ve tvaru zajíce, do kterého se zapékalo vejce.
A jak jste si Velikonoce užili vy?
Budu ráda, když se podělíte o své zážitky do komentářů a děkuji za přečtení článků, „líbí se a odběr“.
Zdroje:
GAJDUŠKOVÁ A., Alena, SCHEINOSTOVÁ, Alena, 2022. Velikonoce našich babiček. Praha a Podlesí: Dauphin. ISBN 978-80-293-0
FROLCOVÁ, Věra, 2001. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad. ISBN 80 -7021 -503 -8
