Článek
Znáte postcrossing? Uznávám, trochu zábava pro boomery, ale já na to nedám dopustit. Vyměňuji si při něm pohledy s lidmi z mnoha zemí světa. Druhou stranu vám náhodně vylosuje algoritmus a stejně tak vy nevíte, od koho dorazí dopis vám. Je to pro mě způsob, jak cestovat do dalekých krajin, i když se doma nehnu z gauče.
TIP: Pokud nevíte, co je to boomer, nebo třeba sus, rizz či skibidi, pěkný popis najdete tady.
Pohledové cestování mi trochu zdražilo
Kupodivu se tyhle pohledy ani moc neztrácí. Naivně si říkám, že někde ve skladech možná ještě existují pošťáci, kteří si každého pohledu váží (koneckonců, kdo je dnes ještě posílá) a opatrují ho jako oko v hlavě, předávají si ho mezi sebou a nakonec bezpečně doručí adresátovi. Jsem naivka, vím, ale neberte mi to.
Jenže tenhle koníček se mi zase prodražil. Je to docela zajímavé, protože jinde tolik nezaplatíte. Porovnám to například s Německem. Když chcete poslat dopis vy tam, bude vás to stát 48 Kč. Ale kdybyste totéž chtěli provést na opačné straně, tak zaplatíte jen nějakých 31 Kč.
Známky nemáme, dáme vám samolepku
Jenže letos pošta zase zdražila. Takže známky, které jsem měla nakoupené, už prostě na odeslání pohledu nestačí. Jasně, mohla jsem mít všechny s písmenkovým označením, jenže spousta milovníků postcrossingu známky sbírá, tak se snažím posílat rozmanité. Není problém, dokoupím si známky menších hodnot, tak jako když se zdražovalo minule.
Ale ouha, na naší docela velké poště je prostě nemají. Zavolali mi dokonce vedoucí, když jsem se rozčilovala. „Jsme pošta, pohled vám pošleme, ale nejsme povinni mít známky. Vyseďte si frontu a dostanete samolepku.“ Ohrazovala jsem se, že frontu sedět nechci a že minule to šlo. „Podívejte, my klidně nemusíme mít vůbec žádné známky. Stačí, že vám zásilku odešleme. Tak to je,“ uzavřela vedoucí a šla si po svých.
Ach jo, to jsme to dopracovali. Jdu si nalosovat tolik pohledů, abych tu frontu musela vysedět jen jednou. To mám tedy radost. Ale známky zase do zásoby nakoupím, i když mě to štve. Každý koníček holt něco stojí. A někdy to jsou kromě peněz prostě i nervy. Ale pořád to není taková katastrofa, jaká se nedávno povedla Českým dráhám.