Článek
Jsou lidé s mentálním nebo fyzickým znevýhodněním, kteří cestování MHD nebo obdobnými dopravními prostředky nezvládají. A ne, ne všichni si mohou pořídit auto. To je i případ jedné naší klientky, která každé ráno musí dopravit svou šestiletou holčičku do školky.
Pomáhá jí Amina
Holčička bohužel ruchy a pozornost lidí okolo sebe nezvládá. Naštěstí má fenku Aminu, která jí s tím pomáhá. Ovšem je to také na první pohled velmi krásný pes, který prostě budí zájem okolí. Běžným lidem mnohdy vysvětlujete s obtížemi, proč se asistenční pes hladit nesmí. Někteří to dokonce berou jako urážku nebo něco podobného. Ale většinou se s nimi nakonec vždycky nějak domluvíte.
Jenže pak se objevil další cestující. Tím samým autobusem, který vozí holčičku do školky, začal jezdit i mentálně znevýhodněný asi osmiletý chlapec.
My s ním nic neuděláme
A Amina se mu líbí taky. A to tak moc, že se k ní pokaždé doslova vrhá. A nejde ho od ní odtrhnout. Rodiče krčí rameny – když ho od psa odtáhnou, dostane hysterák. Takže nic dělat nebudou, protože je to přece jen pes, tak musí něco vydržet. Že hysterák dostává i malá majitelka psa, to už evidentně nikoho nezajímá.
Nesnáší, když se jejího chlupatého kamaráda dotýkají lidé, které nezná. Naše klientka to vidí od těch dospělých možná spíš jako naschvál. Chlapec se celou dobu věnuje psovi, takže si ho nemusí všímat. Je to „jen“ 20 minut, ale mnohdy nesnesitelně dlouhých. Na její prosby kluk nereaguje.
Jiný autobus? Neexistuje
Co teď? Jiným autobusem jezdit nemůže, jejich speciální školka je na periferii a jede tam spoj jen jednou za hodinu. A rodiče onoho chlapce si prý také jiný spoj vybrat nemohou (už ani nevím proč). Cesta do školky se proto mění v utrpení – každý den. Naštěstí od příštího roku má holčička nastoupit do školy a bude jezdit jinou trasou. Tak snad se tam už nikdo takový nenajde…
