Článek
V práci bylo veselo, jako obvykle. Kolegové si neodpustili pár rýpavých poznámek, když jsem zmínil, že jsem doma přebaloval malou. „Ty jsi ale feminista!“ smáli se a házeli na mě pobavené pohledy. V jejich světě asi chlap, co se stará o vlastní dítě, automaticky ztrácí nějaké ty body na mužnosti, nebo co. Anebo si snad představovali, jak se mi u toho zvedá žaludek, nebo něco podobného? Těžko říct.
Nevadilo mi to, ale…
Ne že by mi to nějak vadilo. Znám tyhle řeči, slyšel jsem je už dřív. Chlapská čest, hrdost, tohle všechno se vždycky probírá u kafe v kuchyňce nebo nad pivem po šichtě (jo, dřív taky na cigáru, ale kuřárnu nám zrušili a teď v zimě se ven nikomu nechce). Ale ten den jsem měl prostě náladu si trochu užít tu jejich nevědomost. Haha.

Mám něco, co vy ne
Usmál jsem se a jen tak mezi řečí pronesl: „A víte, jak je to příjemné, když večer manželka není úplně vyřízená?“ Najednou ticho. Jejich výraz se změnil – to byste prostě museli vidět.
Pár z nich se po sobě podívalo, jako by jim v hlavě přeskakovala nějaká pěkně vykolejená kolečka. Jeden se uchechtl, ale bylo na něm vidět, že mu hlavou běží vlastní domácí realita. Jo, jako bych to viděl. Manželka unavená, podrážděná, sotva se k němu večer přitulí, natož aby měla náladu na něco víc.
A najednou ticho… Zbytek dne už nepadlo na téma „podpantoflák“ nebo „feminista“ ani slovo. A na mé maličkosti už kupodivu nepřistála ani žádná jiná rádoby vtipná poznámka.
Klid. Naprostý. Vlastně jsem si to užíval
Nejen že jsem si obhájil svoji roli bez zbytečných hádek, ale hlavně jsem jim trochu pootevřel oči. A fakt si myslím, že mi někteří začali i závidět. A koneckonců – je to fakt.
A kdo ví? Možná si to večer doma někteří z nich vyzkoušeli (nebo nad tím alespoň zauvažovali). Možná jednou taky pochopí, že chlap, co pomůže doma, není slaboch – je to stratég. (Jo a taky má rád svoje děti.) A především – je to spokojenější chlap.
No nestojí to za těch pár plenek?
Sepsáno na základě vyprávění kamaráda. Vážně mě mrzí, že nemůžete slyšet jeho hlasový projev – to by to hodil ještě o tři třídy výš! :)