Hlavní obsah
Lidé a společnost

Měl se stát lékařem, dnes si písně smutného klauna zpívá každý. Petr Novák zemřel při pomoci jiným

Foto: Pixabay

Ilustrační foto. Jediné ve volné licenci jsem použila v textu, kam se podle mě hodí líp.

Jeho písně si někdy zpíval snad úplně každý. Ovšem jeho jméno už tak všeobecně známé není, a je to škoda. A přitom měl Petr Novák nakročeno ke kariéře i do života velmi pěkně – osud si s ním ale nepěkně pohrál.

Článek

Kdyby vše vyšlo podle plánů jeho maminky, ordinoval by dnes jako další Petr Novák. Ale protože ho kariéra lékaře nelákala, a navíc ho z gymnázia kvůli odporu vůči režimu stejně vyloučili, mohl napsat řadu krásných písní. Takových, které si dodnes připomínáme – i když o osudu jejich autora víme jen málo. A to je škoda.

Nestudovaný umělec, kterého oživila hudba

Petr Novák se na kytaru naučil hrát sám. Žádné hudební vzdělání totiž neměl, a ani onu zmíněnou maturitu si nedodělal. A to ještě předtím koketoval s divadlem. Nakonec však zůstal u hudebních osnov. Zdá se to neuvěřitelné, ale u posluchačů se uchytily už jeho první dvě skladby – Povídej a Já budu chodit po špičkách. Ty vydal ještě s kapelou G&B (a vsadím se, že si je i vy občas dodnes zazpíváte). Ta se však záhy rozpadla a její místo zaujala skupina Flamengo. Právě pod její taktovkou vznikl legendární Náhrobní kámen.

Foto: Michal Pavlík - Creative Commons- CC BY-SA 4.0

Petr Novák (třetí zleva, spodní řada) s doprovodnou kapelou George&Beatovens v roce 1992

Na výsluní se však Petr Novák dlouho neudržel. Vnitřní neshody vedly k tomu, že kapelu musel opustit. Zůstal tedy na volné noze. Hrál a zpíval dál, ale zároveň stále dával najevo svůj odpor k režimu, takže není divu, že se mu tehdejší pohlaváři „odvděčili“ tím, že mu házeli pod nohy ne klacky, ale přímo pořádné klády. Vše vygradovalo tak, že se ho lidé doslova báli pozvat na jakoukoli akci – to proto, aby si na ně poté někdo nezasedl.

Zemřel po benefičním koncertu

To vše se bohužel podepsalo na jeho životosprávě. Kouřil, pil alkohol a ke všemu se přidala i špatná životospráva. A nevyhnul se mu ani velmi nepříjemný úraz hlavy. To vše zapříčinilo, že po povodních v roce 1997 zazpíval naposledy. Účastnil se ještě benefičního koncertu, který měl pomoci obětem na Moravě. Tam být opravdu chtěl – lidem totiž pomáhal rád. I přes to všechno, co zažil. Někdo říká, že ho zradilo srdce, jiné zprávy hovoří o možné otravě – ale pravdu se už nedozvíme, protože pitvu nikdo nenařídil.

Bylo mu pouhých 51 let. V tomto kontextu se často připomínají známá slova z jeho písně Klaunova zpověď: „Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám.“ A sám bohužel podle informací za také odešel, tiše a ve spánku – do našich srdcí se však svými jedinečnými písněmi zapsal natrvalo.

Petr Novák – Klaun, co chodil po špičkách, Jan J. Vaněk, Knihcentrum, 1999

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz