Článek
Chtělo by to kontrolního brouka
Nedávno českým mediálním prostorem proletělo varování profesora Vladimíra Beneše. Tento muž, který viděl víc otevřených lebek než volič splněných slibů, udeřil na citlivou strunu: technologie nám vymazávají mozkové závity. Přestáváme prý myslet, orientovat se a pamatovat si.
Při vší úctě k panu profesorovi se však nemohu zbavit dojmu, že jeho analýza má jednu zásadní trhlinu. Onen proces „vypínání mozku“ totiž v určitých patrech naší společnosti, tedy konkrétně v těch s poslaneckou imunitou nebo vládní limuzínou, nedoběhl jen do poloviny. Tam už je dávno „vymalováno“ a klíče od prázdného bytu převzala příroda.
Fenomén politické metamorfózy
Čeština má krásný obrat: „vypustit kontrolního brouka“. Můžete ho použít třeba v technice při testování systému. V politice by to ale byla spíš archeologická expedice do pustiny. Profesor Beneš má krásného koníčka. Ve svém volném čase sbírá střevlíky. Je to piplavá a precizní práce - špendlík, mikroskop, řád. Pokud by se však rozhodl prozkoumat šedou kůru průměrného domácího politického lídra, pravděpodobně by místo řádu narazil na biotop, za který by se nemusela stydět ani amazonská džungle.
V tomhle prostředí se totiž daří druhům, které by jinde nepřežily, a které dosud žádná věda nepopsala.
Hujer vlezlý (Syphos politicus): Tento brouk se aktivuje při každém záblesku kamery. Nutí hostitele mluvit 20 minut v kuse, aniž by na konci věta obsahovala podmět, přísudek nebo špetku smyslu. Hostitel po napadení ztrácí schopnost odpovědět na otázku, ale získává dar mluvit o ničem, donekonečna.
Kůrovec rozpočtový (Ips fiscus): Fascinující parazit. Dokáže se prožrat i těmi nejtvrdšími úsporami během jednoho volebního období. Zanechává za sebou jen prázdné chodbičky a suché stromy slibů. Preferuje čerstvé veřejné peníze, starší zdroje ignoruje.
Mandelinka bruselská (Leptinotarsa regulatio): Specializuje se na vytváření neviditelných sítí z paragrafů, do kterých se zamotá i ten nejjednodušší selský rozum. V pokročilém stádiu napadení hostitel věří, že pouze formulář je řešení reality.
Proč potřebujeme „Operation Beetle“?
Moje kacířská myšlenka zní: Co kdybychom profesorovu zálibu v broucích otočili proti systému samotnému? Co kdybychom místo pasivního pozorování úpadku začali do mozků našich reprezentantů ty kontrolní brouky skutečně vypouštět?
Představte si ten pokrok! Střevlík Pravdomluvný, implantovaný přímo do centra řeči. Jakmile by ministr v televizi vypustil lež o tom, že se „všechno zvládlo a makáme“, střevlík by ho jemně kousl do hypothalamu. Výsledek? Místo sebevědomého úsměvu by politik začal nekontrolovaně hýkat a pomalu se začal odbarvovat do transparentní barvy, až by bylo vidět, že uvnitř už je dávno sklizeno.
Mozek jako luxusní zboží
Profesor Beneš říká, že mozek je plastický. Bohužel u politiků se zdá být spíše elastický. Natahuje se podle potřeby koaličních partnerů, až se nakonec úplně přetrhne.
Možná je čas přestat se bát, že technologie nahradí lidský mozek. V případě naší politické elity by totiž i jednoduchá kalkulačka z devadesátek s vybitými baterkami představovala výrazný kognitivní upgrade.
Dokud se tak nestane, musíme se smířit s tím, že zatímco profesor Beneš si své brouky pečlivě rovná do krabic, my si ty své musíme každé čtyři roky zvolit. A pak se divit, že nám mezitím sežrali i zbytky vlastního myšlení.
Tak co, vypustíte toho svého „kontrolního brouka“ příště i vy?
Inspirace a poděkování: Díky Prof. Benešovi za jeho práci a inspiraci.
