Článek
Že letadla dělají čáry, soláry hřejí a Brusel reguluje i kravské prdy, to už dnes asi nikoho moc nepřekvapí. Svět je zkrátka, prozaicky řečeno, trochu propletený. Jak ale správně poznamenal jeden rozumnější v diskuzi, realita bývá mnohem složitější než jednoduché pravdy.
Nedávno se mi dostala do rukou přelomová, byť v mainstreamových médiích hluboce opomíjená, studie, kterou vedl prof. Dr. Hans-Ulrich Frischkopf z Institutu pro hydro-aerodynamickou rovnováhu v Curychu. Jako první ji minulý týden exkluzivně vydala Agentura *JPP. A věřte mi, po jejím přečtení už se na letní dovolenou u moře nikdy nepodíváte stejně.
Vědci se zaměřili na fenomén zvaný Antropogenní deflexe pasátových proudů (ADPP). Zjednodušeně řečeno: jde o vliv rekreačního jachtingu na globální klima.
Všichni víme, jak funguje větrná elektrárna. Turbína vezme kinetickou energii větru a přemění ji na elektřinu. Vzduch za ní logicky zpomalí a změní směr. Co se ale stane, když do cesty přirozenému proudění vzduchu nepostavíte pevnou vrtuli, ale statisíce textilních ploch? Ano, mluvím o plachtách jachet.
Když se opře miliarda do plachet
Podle satelitních dat se v letní sezóně ve Středomoří a Karibiku pohybuje rekordní množství plavidel. Když se vítr opře do tisíců drahých dakronových a kevlarových plachet plavidel registrovaných pod elitními kluby jako Yacht Club de Monaco nebo italský Yacht Club Costa Smeralda, nedojde jen k posunu lodi vpřed. Ale jak nás fyzika naučila, akce vyvolává reakci. Přesně podle třetího Newtonova zákona.
Plachty tak fungují jako gigantické aerodynamické deflektory. Proud vzduchu, který měl původně namířeno do vnitrozemí, kde měl ochlazovat krajinu a přinášet vláhu, je odražen, fragmentován a v podstatě „rozbit“ na mikro-víry.
Tým prof. Frischkopfa prokázal, že masivní koncentrace jachet způsobila při loňských regatách organizovaných pod záštitou World Sailing odchylku severních větrů o kritických 1,4 stupně. Výsledek? Místo toho, aby čerstvý mořský vzduch dorazil nad vyprahlá pole na jižní Moravě, točí se v nekonečných turbulencích nad Azurovým pobřežím.
Miliardáři si doslova privatizují naše proudění vzduchu pro své radovánky. Z každého uzlu rychlosti, který jachta získá, se stává chybějící vánek v našich luzích a hájích.
Graf zdroj: ADPP
Stejný princip jako FVE, jen v bledě modrém
Je to naprosto analogický problém, jako když obří fotovoltaické elektrárny mění albedo krajiny, nebo když orná půda nahrazuje původní lesy. Každý zásah do povrchu planety mění termodynamickou bilanci. Pokud narušíte laminární proudění nad volnou vodní hladinou, změníte intenzitu odparu (jak víme už z měření po uzemnění letadel po 11. září) a lokální tlakové výše se začnou chovat chaoticky.
Samozřejmě, jachtaři se budou bránit. Budou tvrdit, že plachtí „ekologicky“ a bez emisí. To je ale přesně ten povrchní a sobecký pohled, před kterým musíme vážně varovat.
Lidé ovlivňují planetu mnoha nečekanými způsoby. A dokud Evropská komise v Bruselu neschválí směrnici o povinném stahování plachet při rychlosti větru nad 10 uzlů, nebo nezavede emisní povolenky na metry čtvereční plachtoviny, budeme dál doplácet na to, že nám elita na otevřeném moři krade vítr z plachet. Doslova. Je to zkrátka celé mnohem složitější než nějaké bláboly z internetu.
Až příště uvidíte na obzoru plachetnici, tak vám právě luxuje klima. Snad s tím Brusel hne dřív, než bude úplné bezvětří!?
Odkazy:
*JPP - Lidová Agentura „Jedna Paní Povídala“
