Článek
Držte si klobouky, ale ne proto, že pojedeme z kopečka. Vemte útokem drogerie a okamžitě se namažte faktorem padesát. A hlavně nepanikařte!
Chtělo by se říct „zachovejte chladnou hlavu“, ale podle nejnovějších zpráv z novinářských velínů se stane něco nevídaného a neslýchaného. Do Evropy, a tím i do naší placky uprostřed, konkrétně v druhé polovině června dorazí nečekaný jev… léto.
Apokalyptický slovník moderního kliku
Samozřejmě, že nejde jen tak prostě napsat „bude svítit slunce a proto bude vedro“. To by bylo až příliš povrchní a banální. Moderní žurnalistika dnes potřebuje drama, napětí a ideálně apokalyptický slovník. Zapomeňte tedy na střídmou informaci typu „V pondělí bude pětatřicet stupňů, chraňte si hlavu, oči a pijte“. To je stará škola. Protože dnes nad námi na obloze netáhnou mraky, ale vytváří se „tepelná kupole“, která nás neprodyšně uzavře pod „rozpálenou pokličku“.
Člověk tak má hned při ranním pohledu z okna pocit, že se stává nedobrovolnou ingrediencí v obřím hrnci, ve kterém nás matka příroda hodlá pomalu podusit na cibulce.
Ledový vír střídá pekelný stres
Neustále mě překvapuje ta novinářská schopnost každoročně upadnout do hlubokého šoku z toho, že kolem letního slunovratu obvykle svítí slunce a bývá teplo. Je to podobný rituál jako prosincové procitnutí a překvapení silničářů, že v zimě padá sníh.
Podezřívám meteorologické servery, že mají v redakčních systémech nahrané předpřipravené šablony kde stačí vyměnit jen slova. V lednu nás tak pravidelně děsí „ledové sevření rozpadajícího se polárního víru“ a v červnu zase pro změnu „brutální vlna pekelného stresu“. Hlavní je, aby čtenář u snídaně místo teplé kávy v žaludku pocítil silné mrazení v zádech, i když mu pohled na teploměr zvěstuje, že venku už je třicet.
Generace našich předků v potu tváře sušily seno a říkaly tomu červen. My máme satelitní snímky, všemožné barevné meteorologické modely a taky Jeffa z Twitteru, který nám s vážnou tváří oznámí, že v Seville bude v létě čtyřicet stupňů. Což je v Andalusii historicky naprosto nevídaný jev, který se tam opakuje pouze každé léto už od dob Maurů. Kdo by to byl řekl?
Manuál na přežití pro nesvéprávné
Nejlepší ale na těchto katastrofických scénářích jsou dobře míněné rady a s tím spojená doprovodná varování.
Čtenář je v nich precizně instruován o tom, jak přežít. Dozvíme se například, že v noci se kvůli horku hůře spí, nemáme pít alkohol, a že bychom neměli v poledne běhat maraton na přímém slunci. Za toto hromadně děkujeme a klaníme se. Bez této expertní rady by totiž polovina národa místo šplouchání v rybníce velmi pravděpodobně strávila nejteplejší hodiny dne dobrovolným kopáním výkopů v palčácích a péřovce a zapíjela to dvanáctkou.
Hrdí rukojmí atmosférické anomálie
Až tedy zítra vykročíte ven a slunce vás práskne do tváře, nebuďte smutní z toho, že se potíte jako vrata od chléva. Buďte hrdí na to, že nejste jen obyčejní lidi, kterým je horko. Jste přímými účastníky „historické atmosférické anomálie pod rozpálenou pokličkou“.
A to už za to propocené triko v jistojistě klimatizované MHD docela stojí, nebo ne?
Zdroje a něco navíc:
Co je to ta „Poklička“? Odborně se tomuto jevu říká heat dome (tepelná kupole). Jde o oblast vysokého tlaku vzduchu, která nad určitým územím stagnuje a doslova v něm uvězní horký vzduch. Více o fyzikálním mechanismu píše například klimatická organizace The Climate Reality Project.
Kritika pojmu ze strany odborníků: Samotný dramatický pojem „heat dome“ ale řada západních meteorologů nemá ráda. Jak uvádí odborný portál PreventionWeb / Yale Climate Connections, média tento termín začala nadužívat jako univerzální, sexy zkratku pro jakoukoliv běžnou vlnu veder, což vede k inflaci strachu u čtenářů.
Globální kontext vs. česká realita: Zatímco v oblastech jako Austrálie či Indie mohou vlny veder spojené s tímto jevem dosahovat život ohrožujících 45 až 50 °C (jak popisuje Meteocentrum), ve střední Evropě se často pod hlavičkou „anomálie“ prodává běžný nástup letních tropů kolem 33–35 °C.
