Článek
Všichni ti zapálení „ověřovatelé faktů a bojovníci proti dezinformacím“ dělají stejnou základní chybu, která je staví do pozice Dona Quijota de la Mancha.
Snaží se proti trollům a profesionálním rozhořčovačům bojovat čistou a ryzí pravdou, což je boj s větrnými mlýny povýšený na druhou. Je to jako byste se snažili uhasit lesní požár procítěnou recitací požární směrnice na lesní mýtině obklopeni plameny.
Internet se už dávno neřídí pravdou, ale pouhou hybnou mechanikou.
A to jediné, co na takovou mechaniku platí, je hodit do jejího uzubeného soukolí montážní klíč.
V kruhu tajných služeb se tomu říká kognitivní sabotáž. V reálném světě je to práce detektiva v přestrojení, infiltrovaného do drogového gangu. Když chcete zničit kartel, nepůjdete kmotra a jeho pouliční dealery přesvědčovat s letákem v ruce, že drogy jsou svinstvo a škodí zdraví. S ubaleným jointem za uchem se infiltrujete, začnete řezat matroš naškrábanou omítkou a s drzým čelem nasadíte šéfovi do hlavy paranoiu, že ho všichni berou na hůl a jeho pravá ruka ho chce podříznout, aby převzala rajón.
Pokud tedy chcete v téhle „válce trollích gangů“ začít vítězit, musíte přestat pod praporem spravedlnosti jen bránit pravdu, ale hodit na sebe maskování „hejkala“ a začít věrohodně simulovat šílenství.
Stručný manuál záškodníka ve třech bodech
Překonspirovat konspirátora
Internet má jedno pravidlo, kterému se říká Poeův zákon. Na síti pouze podle psaného vyjadřování nepoznáte, jestli je někdo zaslepený cvok a ultimátní magor, nebo si jen dělá obyčejnou srandu. Úkol infiltrátora je jednoduchý a jasný, nikdy nesmí oponovat. Naopak se musí stát tím největším fanatikem v daném prostoru a čase.
Když skupina třeba na Telegramu řeší, že vakcíny obsahují čipy, záškodník se všem okamžitě vysměje za jejich naprostou naivitu: „Vy fakt věříte na čipy? Ty vymyslel Soros, aby zakryl, že nám doporučeným očkováním přepsali naši DNA na syntetický kód, takže teď nevidíme, že obloha nad námi je jenom promítaný hologram.“ Když to přeženete dostatečně a „důvěryhodně“, vůdci skupiny budou ti první, kteří musí začít šlapat na brzdu a hrát „ty rozumné“. V tu ránu tím ale ztrácejí jejich slavný „revoluční drajv“, aby navenek nevypadali jako spolek patologických bláznů, kterému se bude smát i poslední uklízečka.
Zasetí paranoie
Dezinformační scéna je živena strachem a obecnou nedůvěrou k institucím. To je její největší systémová chyba. Stačí tak vzít jejich vlastní zbraň a otočit ji proti nim, otočit ji dovnitř.
Infiltrátor nemusí za každou cenu měnit něčí názory. Stačí se v diskuzi o financování hnutí jen tak mimochodem zeptat: „Hele, a ten náš předseda, jak si pořídil to nový auto… a kolik jsme vybrali na darech na demonstrace a kolik nás stály? A co ten Franta z Chomutova, co píše ty komentáře? Píše podezřele spisovně. Není to nastrčený fízl z vnitra?“ V komunitě, která vidí spiknutí i v blbém počasí, když je zrovna hlášeno slunečno, se tahle jiskra zaručeně chytne hned. Než se nadějete, gang začne čistit vlastní řady a požírat sám sebe. Na útoky navenek už jim nezbyde čas ani energie.
Audit autenticity
Trollové se rádi tváří jako „hlas lidu“. Jenže ten naštvaný hlas lidu má většinou pevně daný byrokratický řád, za který by se nestyděl korporát nebo okresní výbor nějaké strany. Ranní instrukce, excelové tabulky s úkoly a tabulky s výplatami za jednotlivé úkony. Záškodník uvnitř skupiny potom jen tiše a trpělivě mačká „printscreen“, jakmile na takový dokument narazí. Stačí potom lidem ukázat „podvozek“ téhle mašinerie a tím dokážete, že domnělý hněv moravského důchodce je jen chladně kalkulované KPI v agenturním softwaru, a kouzlo spontánního odporu tak okamžitě zmizí v propadlišti.
Rizika povolání
Samozřejmě, je to špinavá práce bez rukavic a ochranných prostředků. Jako „agent v kartelu“ si musíte občas „šňupnout“, abyste na sebe neupozornili a nevypadli z role. V překladu to znamená, že musíte v komentářích psát takové hnusy, že se vám ráno při pohledu do zrcadla bude chtít zvracet.
Navíc vám hrozí, že když budete dostatečně dlouho osm hodin denně předstírat šílenství, maska vám časem přiroste k obličeji, a po vypnutí počítače už ten zbytek zdravého rozumu nenajdete. A pokud se stane, že vás odhalí? Digitální lynč, doxxing a zveřejnění adresy jsou standardní firemní benefity téhle branže.
Divadlo stínů - Mrazivá pointa
Co když už se to dávno děje?
Co když půlka těch nejtoxičtějších účtů na Twitteru nejsou skuteční fanatici, ale jen unavení, mizerně placení analytici z jakýchsi tajných služeb, kteří se snaží „v utajení“ zdiskreditovat druhou stranu? A ta druhá půlka jsou agenti z Ruska nebo Číny, co hrají přesně to samé v bledě modrém?
Výsledkem je bizarní divadlo stínů postrádající režii. Divadlo, kde fiktivní identity bojují s jinými fiktivními identitami a herci „za scénou“ už dávno zapomněli scénář. A uprostřed toho sedí běžný občan, který si chce jen přečíst předpověď počasí, a při tom zmateně kouká na válku, ve které nelze zvítězit - lze v ní jen simulovat větší nepříčetnost než soupeř.
Bojujete v komentářích s trolly a boty?
Slovníček do kapsy:
Kognitivní sabotáž: https://www.nudz.cz/en/news-and-events/marek-havlik-cognitive-warfare-aims-to-change-the-perception-of-the-world-the-battlefield-is-the-human-brain, https://understandingwar.org/research/cognitive-warfare/a-primer-on-russian-cognitive-warfare/
