Článek
Udělali jste kolosální blbost, naletěli partičce internetových trollů nebo zdrháte před novináři rychlostí Usaina Bolta? Hlavně nepanikařte! Uznat chybu je disciplína pro slabochy a lidi s funkčním svědomím.
Vy jste přece politik, vy jste ten, kdo tvoří realitu!
Pokud se vaše nebetyčné ego potká v drsném čelním střetu s pravou realitou, aplikujte okamžitě strategii, že všechno byl od začátku váš geniální a do detailu promyšlený plán. Vy jste přece nenaletěli, vy jste toho provokatéra v teplákách a kukle šli osobně odhalit. To, že vaše policejní ochranka dostala v autě hysterický záchvat, byla jen rafinovaná součást vaší vlastní dokonale promyšlené léčky.
Nebo když vás televizní kamery zachytí v nedůstojném sprintu zadním vchodem, zásadně nemluvte o zbabělosti. Vaše obhajoba jasně hovoří o taktickém ústupu před organizovaným honem na čarodějnice a o brutální účelové kampani.
A pokud vám do bot teče opravdu tak moc, že cítíte smrádek politického krchova, vytaste eso. Kartu ublíženého mučedníka. Nebojte se oponenty obvinit z přímého ohrožení celé rodiny. Útok je nejlepší obrana. Obzvlášť, když ho proložíte patetickým pláčem nad tím, jak hluboko klesla politická kultura opozičníků a médií.
Zapamatujte si zlaté pravidlo. Pravda není to, co se skutečně stalo, ale výhradně to, co dokážete bez mrknutí oka ukřičet na mimořádné tiskovce. Přiznat, že jste prostě udělali banální lidskou blbost a jste za idiota, by totiž znamenalo sestoupit z politického Olympu dolů mezi obyčejné smrtelníky.
A na to máte příliš drahé hodinky.
