Článek
Když vám příroda nadělí ambice velikosti mrakodrapu, ale voliči vás vytrvale posílají do… do patřičných mezí, musíte si vytvořit vlastní gubernii. Jak jinak v dnešní době než online. Recept zklamaného dědice slavného jména je sice chucpe, ale prostý. Protože se do tatínkova koženého křesla v ministerském paláci nikdy neprosedí, rozhodl se řídit aspoň lidskou naivitu.
Jeho byznys plán je pouhé parazitování na lidské frustraci. Recept? Vezmi starý citát světově uznávaného dramatika a politika, přihoď tajuplné žvásty o „hlubších strukturách řízení“ a vypusť to mezi lidi. Výsledek? Otevře se stoka plná agresivních diskutérů zatrpklých z vlastního neúspěchu. A nepřekvapivě i těch, kteří v dané době sice tahali kačera, nebo dokonce nebyli na světě, ale dnes „všechno stoprocentně vědí a všechno bylo narafičené.“
Když se pak hnus v komentářích rozjede naplno, náš „asistent režie“ debatu s mučednickým výrazem vypne. Úkol splněn. Kontroverze přitáhla kýženou pozornost a zmatené ovečky se poslušně hrnou za svým pastýřem na jeho placený profil. Vlastní politická nula a zhrzené ego se rázem promění v solidní podnikatelskou základnu.
Tati, dívej, sice jsem vůbec nic nedokázal, ale skvěle to prodávám! Je to hnusné, je to nebezpečné, ale pro rodinný rozpočet zneuznaného synka nesoucího kdysi vážené příjmení zkrátka kšeft roku.
Zdroj:
