Článek
Člověk ráno otevře zprávy a čte: Prezident si dal k snídani rohlík s vlašákem. Vládní experti a spříznění politologové hned startují: „Pozor, to je jasná kampaň! Útočí na peněženky nízkopříjmových skupin a nadbíhá retro-voličům!“
Odpoledne pan prezident pofouká kolínko brečícímu dítěti. A z koalice hned slyšíme: „Čistý kalkul, lísá se k mladým rodinám, útočí na náš zdravotní program!“
Chlapci a děvčata z vládních sekretariátů a absolventi politologie, už s tou písničkou laskavě přestaňte. Je to vytahané jak kšandy po dědovi. Pravda je totiž ta, že žádného vlastního silného koně do té prezidentské ohrady nemáte. Takže místo abyste makali, radši u každého prezidentova kýchnutí křičíte: „Hele, kampaň!“
Má to ale háček. Jestli budete takhle hystericky řvát „vlk!“ u každé blbosti, lidi vám pak neuvěří, ani kdyby ten vlk seděl přímo na Hradě a žral tam lánské loutkové divadlo.
Zametejte si radši před vlastním prahem a ukažte konečně někoho, kdo za to stojí!
