Článek
Už 20. ledna letošního roku vystřídá Joea Bidena v Bílém domě staronový americký prezident Donald Trump. Spojené státy americké, jako nejsilnější člen NATO, jednoznačně sehrávají klíčovou roli v kolektivní obraně proti případným hrozbám. Poslední dobou největší hrozbu představuje velmi agresivní Rusko a jeho bezohledný vůdce Vladimir Putin. Nedávná prohlášení Donalda Trumpa ale ve světě vzbudila velkou vlnu obav z toho, že by se USA mohly z hlavního spojence stát další hrozbou.
Trump dobyvatel
Donald Trump totiž 7. ledna na tiskové konferenci ve svém floridském sídle prohlásil, že je pro Ameriku klíčové získat kontrolu nad Panamským průplavem a nad Grónskem. Nevyloučil také použití vojenských sil k dosažení svých cílů. Projevil zájem o rozšíření Spojených států amerických o 51. stát, kterým by se měla stát Kanada. Představitelé všech zemí, které se ocitly v Trumpově hledáčku, jeho ambice okamžitě označili za absurdní.
Donalda Trumpa všichni dobře známe a dobře víme, jak umí být nevyzpytatelný. Jeho zahraniční, a nejen zahraniční, politika byla vždy výrazně směrována jeho obrovským egem a neochotou podřídit se mezinárodním normám. Jeho administrativa byla známá tím, že rušila dlouholeté mezinárodní dohody, jako byla Pařížská klimatická dohoda, a oslabovala klíčové instituce, jako je OSN.
Vidí to kongres stejně?
Scénář, v němž by Trump skutečně vůči Grónsku použil vojenskou sílu, se z pohledu jeho nedávných prohlášení bohužel stává možným. Jeho neochota hrát podle tradičních diplomatických pravidel a posedlost vítězstvím nad protivníky vyvolává oprávněné obavy. Představa, že by Evropa měla čelit jednomu tyranovi z východu, ke kterému by se přidal další mocí posedlý stařec ze západu, je děsivá. Ve Spojených státech může válku jiné zemi vyhlásit pouze Kongres, nikoliv prezident. Jenomže momentálně disponují většinou Trumpovi republikáni v obou komorách amerického kongresu. Těžko tedy říci, jak by se republikánští kongresmani zachovali v takto krajním případě.
Grónsko
Je to největší ostrov světa a je strategicky nesmírně důležitý. Grónsko je nejen bohaté na přírodní zdroje, jako jsou vzácné zeminy a ropa, ale jeho geografická poloha poskytuje klíčový bod pro vojenské operace v severním Atlantiku. Spojené státy zde již dlouho provozují vojenskou základnu Thule, která hraje zásadní roli v systému včasného varování před raketovými útoky. Trumpův zájem o Grónsko může působit čistě jako ekonomický kalkul. Tím největším lákadlem však pro Trumpa nejspíše bude posílení americké dominance v Arktidě.
Grónsko určitě zájem o připojení k USA nemá
Trumpův zájem o Grónsko bohužel není jen výstřelek posledních dnů. O koupi Grónska projevil zájem už v roce 2019. A už tehdy byl jeho záměr označen za nerealizovatelný. Dánové, pod které Grónsko patří, i samotní Gróňané Trumpovi jasně vzkázali, že Grónsko není na prodej. Sice se v Grónsku objevují snahy o získání nezávislosti na Dánsku, ale o připojení k USA rozhodně Grónsko nestojí.
Panamský průplav a Kanada
Dalším místem, kde Trump nevyloučil vojenský zásah, je Panama, respektive Panamský průplav. Je to místo, které má obrobský význam, neboť propojuje Tichý oceán s Atlantikem. Panamský průplav USA Panamě v roce 1999 předali a ukázaly tak, že respektují suverenitu Panamy a dalších zemí Latinské Ameriky. Bylo to velmi významné gesto, které přispělo ke stabilitě v této oblasti. Zdá se ale, že slovo respekt v Trumpově slovníku schází.
Vůči Kanadě se Trump ve svém prohlášení lehce mírnil. Sice o její území stojí, ale Kanaďanům zatím vyhrožuje pouze ekonomickým nátlakem. Ani Kanaďané ale o Trumpovu nabídku nestojí.
Přetváření světových map je výsadou mocichtivých mužů
Další stařec s velkým egem a touhou překreslovat mapy v čele supervelmoci je to poslední, co by v současné době svět potřeboval. Nezbývá nám tedy nic jiného než doufat, že Trumpovy megalomanské sny zůstanou navždy pouze sny a nerozpoutá další peklo, tak jako Putin.
Zdroje:
