Článek
Nejsem žádný milovník luxusního oblečení a za nejlepší triko považuji to levné. I módní analfabet mých rozměrů ale ví, kdo je Hugo Boss a čím se firma, kterou v roce 1924 založil, zabývá. V žádném případě nepochybuji o kvalitě výrobků této značky. To, co ve mně ale naopak vyvolává velkou spoustu pochybností, je její minulost. Začátky, které tohoto giganta vyšvihly až na samotný módní Olymp. Morální zásady, které Hugo Boss evidentně upozaďoval oproti obchodním příležitostem. Ale podívejme se na jeho dráhu hezky od začátku.
Hugo Boss se narodil v roce 1885 v Metzingenu dvěma obchodníkům s textilem. A protože byl jejich jediným přeživším dítětem, tak se tak nějak automaticky počítalo, že zůstane v branži. Po službě v armádě, v roce 1924 založil Hugo Boss svojí, dnes věhlasnou, oděvní společnost. Koncem dvacátých let ale zavládla hluboká krize a jeho firma téměř zkrachovala. Hugo Boss ji tak tak zachránil a v roce 1931 se stal členem NSDAP, což byl pro jeho firmu ekonomický jackpot. Okamžitě získal první velkou zakázku na stranické uniformy. Ideologie, kterou Hitler a jeho NSDAP zastával, nebyla nijak úctyhodná už tehdy a každý rozumný člověk to přece musel vidět. Ale Hugo Boss byl tvrdý obchodník, který si oddechl, že je jeho firma z maléru venku a klidně šil jako o závod přesně to, co Hitler chtěl.
Válka
Potom ale začala válka. Hitler započal své hrůzostrašné tažení Evropou. Započal největší a nejhorší genocidu, kterou kdy Evropa spatřila. Ani na tomto ale Hugo Bossovi nepřišlo nic špatného. Neviděl, neslyšel. Tedy alespoň zvěsti o zvěrstvech, které Hitler páchal, kam vkročil. Na co ale Hugo Boss slyšel velmi dobře, bylo obrovské kvantum zakázek na uniformy pro všechny složky Hiterových vraždících sadistických skupin. Značka Hugo Boss šila uniformy pro Wehrmacht, SS, Hitlerjugend. Šila samozřejmě i slušivé a vysoce kvalitní uniformy na míru pro vysoké představitele nacistického Německa včetně samotného Adolfa Hitlera.
Proto se také později Hugo Bossovi přezdívalo Hitlerův krejčí. Hugo Boss neváhal pro úspěch udělat cokoliv. Neštítil se ani angažování nuceně nasazených pracovníků, které rekrutovalo na obsazených územích přímo Gestapo. V jeho továrně jich takto nuceně pracovalo okolo 150. Samotný Hugo Boss sice žádným sadistou nebyl a s takovými lidmi jednal relativně slušně, druhou stranou mince ale byli ostatní členové vedení jeho textilky, kteří se zajatci jednali s krutostí nacistům vlastní. Je prakticky nemožné, aby toto Hugo Boss nevěděl, přesto s tím v zájmu své firmy nic nedělal.
Konec války
Po skončení války a definitivní porážce nacistického Německa se ze svých činů musel Hugo Boss spojencům zodpovídat. Musel vysvětlit, proč německý režim takto podporoval. V první fázi byl za své chování a jednání v průběhu války odsouzen k zákazu podnikání a k pokutě 100.000 říšských marek, což tehdy bylo opravdu dost peněz. Nakonec byl Hugo Boss uznán „pouze“ za přívržence nacismu a jeho společnost tak mohl převzít jeho zeť Eugen Holy. Krátce po skončení druhé světové války v roce 1948 Hugo Boss zemřel na rozsáhlý zánět dásní. Společnost Hugo Boss se v minulosti několikrát za své chování během války veřejně omluvila.
Minulost této věhlasné módní značky je velkou kaňkou na její kráse. Omluva je samozřejmě lepší než nic, ale opravdové morální kvality člověk neprokazuje tím, že udělá cokoliv pro kohokoliv a pak se za to prostě omluví a jedeme dál. Lidé by si měli více uvědomovat, že jejich dnešní rozhodnutí a postoje mají zásadní vliv na zítřek. Škoda, že si toto kdysi neuvědomil i Hugo Boss. Ale čert ví, kdyby Hugo Boss byl člověk silných morálních zásad, zřejmě by dnes oblek nebo parfém této značky nešel objednat snad ve všech koutech světa.
Zdroje: